Chorvatská média to vidí tak, že vláda měla ten vzestup cen čekat a připravit se na něj.
Vstup Chorvatska do eurozóny vyvolal v obchodech vlnu nárůstů cen, což přimělo chorvatského ministerského předsedu Andreje Plenkoviće, aby svolal zasedání s Národním inspekčním a finančním úřadem.
Přechod od národní měny kuna k euru vedl maloobchodníky k významnému nárůstu cen zboží a služeb. Klíčové potraviny jako chléb, káva a cigarety spolu s dalšími nezbytnostmi jsou teď daleko dražší.
I jiné země tento jev po zavedení eura zažily. Některé maloobchodní řetězce zvýšily ceny o 10 i o 20 procent.
Taková vlna zdražování mezi občany vyvolala pobouření, takže vládě nezbylo než reagovat. Ministerský předseda Andrej Plenković oznámil zavedení opatření na ochranu občanů před tím, o čem mluví jako o neospravedlnitelném zdražování. Reagoval i ministr hospodářství Davor Filipović tvrzením, že vláda takové skoky nedovolí, a uchýlil se až k tvrzení, že maloobchodníci se „pokouší občany podvést.“
Chorvatské mediální kanály to ale vidí tak, že vláda měla vzestup cen očekávat a připravit se na něj. Kritici poukazují, že k podobným problémům došlo i ve Slovinsku, když země roku 2004 euro zavedla. Ljubljana tento problém tehdy řešila vytvořením „černé listiny“ maloobchodních řetězců, které zdražovaly. Někteří však tvrdí, že cenové regulace by byly těžké, ba až nemožné, a většina z nich zůstane na současné úrovni.
Důležité je i poukázat na to, že rozhodnutí zavést euro bylo v Chorvatsku přijato bez veřejné diskuse nebo debaty i když průzkumy neustále ukazovaly, že mezi Chorvaty v této otázce panuje rozkol. Průzkum z roku 2022 ukázal, že až 40 procent Chorvatů bylo proti přijetí nové měny.
Ale i přes takovou opozici centro-pravicová pro-Bruselská vláda Andreje Plenkoviće rozhodla, že Chorvatsko do eurozóny vstoupí.
GORAN ANDRIJANIĆ
Kdyby ta vláda byla alespoň trochu pravicová, nemohla by něco takového udělat.