VLASTIMIL VESELÝ
Zásadní obrat v migračním postoji ČR. Polsko a Maďarsko hlasovalo proti, zdrželo se Slovensko, Malta, Litva a Bulharsko. Jak je to s naší výjimkou?
Jak jsem slíbil, třetí díl letního trojvydání je celý věnován hlavní události posledního měsíce – zásadnímu obratu v pozici České republiky k přerozdělování žadatelů o azyl v rámci EU.
20 tisíc eur za osobu
Vypadá to, že premiérovo vstřícné vyjádření na podporu nekvalifikované imigrace bylo předehrou k tomu, že ČR podpoří unijní migrační dohodu přerozdělující masovou ilegální migraci v rámci EU. Uzavřená dohoda ukládá Evropské komisi, aby každoročně analyzovala celkovou migrační situaci a následně přerozdělovala nejméně 30 tisíc žadatelů o azyl ročně mezi členské státy.
Přiměřená kapacita každého členského státu se stanoví na základě vzorce, který zohlední počet nedovolených překročení hranic a odepřených vstupů za období tří let. Přihlížet se má i k počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez občanství těšících se dočasné ochraně. Tu v EU požívají Ukrajinci prchající před válkou ve své zemi.
“Přispívající členský stát převezme odpovědnost za posouzení žádosti o azyl osob, které by za normálních okolností podléhaly přemístění do příslušného členského státu (zvýhodňujícího členského státu). Tento režim se stane povinným, pokud přislíbené relokace nedosáhnou 60 % celkových potřeb určených Radou pro daný rok nebo nedosáhnou počtu stanoveného v nařízení (30 000).”
Která členská země odmítne přijetí, bude muset zaplatit nejméně 20 tisíc eur za přemístění jednoho žadatele, tedy asi 475 tisíc Kč. Ministr Rakušan to nazval „solidaritou bez povinných kvót“. Pro srovnání – během migrační krize v letech 2015-16 Rada ministrů vnitra EU určila České republice přijmout asi 2700 běženců. Kdyby se na to aplikovala stejná pravidla, zaplatili bychom asi 1,3 miliardy Kč.
6 zemí dohodu nepodpořilo, ČR ano
Dohoda byla uzavřena Radou ministrů vnitra. Hlasovalo se většinově, za nás zvedl souhlasně ruku Vít Rakušan (STAN). Podle Deutsche Welle se zdrželi zástupci Slovenska, Malty, Litvy a Bulharska. Zástupci Polska a Maďarska hlasovali proti a na pozdější schůzce premiérů tyto země odmítly podepsat závěrečné komuniké s tím, že jejich země dohodu nebudou respektovat. Konečné podoby dohoda dozná po jednání s Evropským parlamentem.
Jsme tedy jedinou zemí V4, která se po mnoha letech odporu migračním kvótám podvolila. Kompletně to otáčí českou pozici a zpochybňuje naši dlouholetou imigrační politiku. Kdyby mi někdo za Sobotkovy vlády řekl, že až bude premiérem “pravicový” Fiala, postaví se k tomu ještě zbaběleji, nevěřil bych. Vládu, která něco takového podpoří bez mnohaměsíční celostátní debaty o tak zásadním bezpečnostním tématu (navíc je zřejmé, že drtivá většina populace je proti), může nyní opozice nazývat vládou národní zrady.
Ekonomický rozměr vykoupení z kvót
„Česku tak na základě migrační dohody může být určen i citelně vyšší počet migrantů k přijetí. A v případě neochoty je přijmout to může být i výrazně vyšší částka. To, kolik má Česko přijmout migrantů, přitom určí Evropská komise, stejně jako případně částku, kterou se může země z jejich přijímání vykoupit,“ varuje ekonom Lukáš Kovanda.
„Představme si, že se třeba za tři nebo čtyři roky, když už bude po válce na Ukrajině, zopakuje rok 2015 a do EU jako tehdy přijde přes 1,2 milionu migrantů ze zemí Afriky nebo Blízkého východu. Evropská komise dle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 tisíc z nich, což je realistický předpoklad,“ dodává ekonom. Česká republika by v takovém případě platila asi 40 mld Kč ročně.
Proč migrační dohodu odmítlo Polsko, když má nejvíce ukrajinských běženců?
Zatímco premiér Fiala tvrdí, že migrační dohoda je pro ČR výhodná, protože u nás máme mnoho běženců z Ukrajiny, polský premiér má na věc jiný názor, přestože má Polsko na svém území občanů Ukrajiny ještě více. Možná proto, že se Petr Fiala spokojí s méně než stokrát nižší finanční podporou EU, než budou sankce za nepřijetí migrantů z jiného konce světa, které k nám časem bude chtít Brusel “solidárně” relokovat.
Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki využili toho, že na summitech premiérů se rozhoduje jednomyslně, a ani po jedenácti hodinách jednání nedovolili přijmout závěrečné komuniké, v němž chyběl závazek, že o věcech týkajících se imigrace se bude rozhodovat jednohlasně.
„Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně,“ prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím jako je Itálie další státy platit 20 tisíc eur.
Nedopouští se vláda šíření dezinformace?
Podle Daniela Kaisera v Echo24 “tím Fiala hlavně dává najevo, že několik set milionů nebo miliard korun má přednost před návratem kompetence v přistěhovalecké politice z Bruselu domů… Pouhá vidina rychlých peněz z evropských fondů tak vede k rezignaci na jeden ze základních znaků suverénního státu.”
Tento lživý plakát by mohli někteří factcheckeři nazvat dezinformací, protože se jedná o šíření záměrně nepravdivé informace s vážným společenským dopadem, navíc ve prospěch zahraničního aktéra. Jak upozorňuje Robert Kotzian, podle zápisu z jednání Rady EU, kde ke schválení migračního paktu došlo, “maďarský zástupce (patrně ministr vnitra) všechny na tomto jednání výslovně na migrační kvóty upozornil. Tedy i Víta Rakušana. Ten ale migrační pakt přesto podpořil.”
Jak je to s dočasnou výjimkou pro ČR
Ministr Rakušan souhlas s migrační dohodou bagatelizuje v médiích tím, že máme výjimku díky vysokému počtu ukrajinských běženců na našem území. Výjimka má spočívat v tom, že budeme považováni za tzv. stát vystavený migračnímu tlaku. O tom však nebude rozhodovat daný stát, ale Evropská komise (EK). A počet ukrajinských uprchlíků v dané zemi je pouze jedním z 27 (!) kritérií, která musí EK vzít v úvahu.
“Teprve až výjimku schválí Rada EU, bude ČR na jeden rok osvobozena od přispívání ostatním státům, tj. od přebírání migrantů a placení výpalného. Radu EU tvoří členské státy se svými zájmy a léty nakupenými problémy v oblasti migrace a vždy proto existuje riziko, že nám výjimku neschválí jen tak. A i když ji schválí, bude to vždy jen na rok. Každý další rok se bude muset celý proces opakovat, přičemž dosáhnout výjimky bude rok od roku složitější. O stejnou výjimku budou nepochybně usilovat i jiné státy, často větší a mocnější. Žádnou záruku tedy nemáme.”
Dopady pro cizince a mezinárodní firmy v ČR
Jak jsem v předchozích vydáních opakovaně dokládal, ČR je dosud pro expaty oceňovanou bezpečnou zemí, kde má drtivá většina integrovaných cizinců dobré vztahy s místními a kde mezinárodní firmy zaměstnávají rostoucí počet vysoce kvalifikovaných odborníků ze zahraničí. Tato migrační dohoda EU to může velmi rychle změnit a buď ohrozit bezpečnostní situaci v ČR, a nebo ještě více zhoršit už tak rekordní deficit státního rozpočtu. V obou případech by šlo o nebezpečný krok, který by změnil dosavadní vstřícnost vůči cizincům v ČR. Je v zájmu nás všech, včetně zde žijících cizinců, aby vláda ČR současnou podobu dohody odmítla.
Buďte první kdo přidá komentář