S. SPURNÝ
Americký Nejvyšší soud řešil během posledních více než dvou set let desítky případů týkajících se svobody slova. Jeho závěry by pravděpodobně moderní obhájce demokracie překvapily.
Americké soudy se řídí pravidlem „stare decisis” neboli „zavázáni tím, co bylo rozhodnuto”. Pokud v minulosti soudy rozhodovaly o tom samém sporu nebo sporu velmi podobném, rozhodne soud v duchu předchozích rozhodnutí.
Nejvyšší soud zdůvodnil pravidlo „stare decisis” takto: Jeho cílem je zajistit spravedlivý, předvídatelný a konzistentní vývoj právních principů na podporu spolehlivosti soudních rozhodnutí a přispět k integritě soudního procesu.
Malé vítězství
Poslední rozhodnutí na téma svobody slova padlo v USA v červnu. Nejvyšší soud v něm potvrdil, že sexuální menšiny nemohou nutit ostatní, aby dělali něco, co se příčí jejich přesvědčení. Nemohou nutit křesťanského pekaře, aby jim upekl dort, který bude oslavovat homosexuální manželství, nebo webovou designérku, aby pro stejnopohlavní páry připravovala svatební stránky. Svoboda slova znamená, že člověk může říkat, co chce, ale také nemusí říkat, co nechce. To jde ruku v ruce.
Rozhodnutí soudu vychází z předchozích rozsudků, které definovaly hranice svobody slova v podobných situacích a na které se soud v posledním rozsudku odvolával. Zde jsou některé z těch známějších:
(1) Děti nemusí vzdávat hold americké vlajce
Rok 1943: soudní spor známý jako West Virginia v. Barnette
Ve třicátých letech začal vůdce svědků Jehovových protestovat proti tomu, že zákony nutí děti, aby ve škole vzdaly hold americké vlajce. To je pro svědky Jehovovi v rozporu s jejich vírou. Děti z rodiny svědků Jehovových odmítly ve škole salutovat vlajce a byly ze školy vyhozeny.
Nejvyšší Soud se poměrem 6 ku 3 dětí zastal. Uvedl:
„Je-li nějaká stálá hvězda v konstelaci naší Ústavy, je to skutečnost, že žádný úředník, ať už vysoce postavený nebo ne, nemůže nařídit, co je povinným názorem v politice, vlastenectví, náboženství nebo ostatních názorových proudech, a…
…nemůže nutit občany, aby vyjadřovali slovem nebo činy svoji oddannost nějakému názoru.”
(2) Organizátor průvodu nemá povinnost zařadit do něj lesby a gaye
Rok 1995: Hurley v. Irish-American Gay, Lesbian Group of Boston
Irští přistěhovalci organizovali průvod ve městě Boston na den svatého Patrika a odmítli do průvodu zařadit irské lesbičky a gaye. Ti je zažalovali za diskriminaci.
Nejvyšší soud rozhodl, že průvod je vyjádřením názoru organizátorů, a proto do něj mohou zařadit, koho budou chtít.
Svoboda slova jim dává právo prezentovat svůj názor nezředěný postoji, které nechtějí sdílet.
(3) Skautská organizace nemusí zaměstnávat gaye
Rok 2000: Boy Scouts v. Dale
Skautská organizace Boy Scout vyhodila svého zaměstnance Jamese Dalea, protože vyšlo najevo, že je gay. James Dale tvrdil, že je to diskriminace. Skauti tvrdili, že homosexualita je v rozporu se skautskou přísahou a že jejich organizace nechce podporovat homosexuální chování.
Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch skautů nejtěsnějším rozdílem. Uvedl, že rozhodnutí soudu nebylo vedeno úvahami, zda je názor skautů na homosexualitu správný nebo ne.
Podle ústavy není možné zasahovat do chování lidí, je-li jediným důvodem pro státní zásah podpora schvalovaného názoru nebo naopak snaha potlačit neschvalovaný názor.
George Orwell na dané téma napsal předmluvu ke svému románu Farma zvířat. Píše v ní:
„Existuje nyní rozšířená snaha argumentovat, že je možné bránit demokracii totalitními metodami. Pokud někdo miluje demokracii, říká tento argument, musí zničit své oponenty jakýmikoli způsoby. A kdo jsou její nepřátelé? Vždy se zdá, že to nejsou jen ti, kteří na ni otevřeně a vědomě útočí, ale i ti, kteří ji ‘objektivně’ ohrožují šířením pomýlených myšlenek. Jinými slovy znamená obrana demokracie zničení nezávislého myšlení.”
„Pokud si mám vybrat text, abych se ospravedlnil, vyberu si jednu řádku z básně Johna Miltona: „Podle známých pravidel odvěké svobody”. Slovo odvěké zdůrazňuje, že myšlenková svoboda je hluboce zakořeněnou tradicí, bez které by naše západní civilizace sotva mohla existovat. Od této tradice se mnoho našich intelektuálů viditelně odchyluje. A ostatní, kteří tento názor nesdílejí, s ním souhlasí z pouhé zbabělosti.”
Buďte první kdo přidá komentář