Jak poznat chytré lidi (satira)

Do redakce přišel dopis, na který všichni čekali.

Alois B. z Horního Újezda napsal krásný dopis na zdobeném papíře, v jehož závěru se ptá:

„Milé rádio,

jak mám poznat chytré lidi, abych se jimi mohl obklopit a řídit se jejich radami?”

„Milý Lojzíku,

tak to jsi tady na správné adrese. Tady je to jeden chytrý člověk vedle druhého.

Chytrý člověk se jednoduše pozná podle několika základních charakteristik. V prvé řadě bezmezně věří všemu, co mu řeknou důvěryhodná média. Pokud nevíš, která to jsou, tak to jsou ta, která to o sobě říkají.

Chytrý člověk jim věří bez jakýchkoli limitů a hranic, protože ví, že tam jsou jen ti, kteří přešli přes uzoulinké a náročné síto progresivního školství, ve kterém jsou znalosti důležitější než mávátka.

Chytrý člověk to má zanalyzované, je mu jasné, že nemůže existovat žádný konflikt zájmů a že když si má důvěryhodný novinář vybrat mezi pravdou a popotahováním v práci, zvedne po fučíkovsku hlavu a vybere si pravdu, i když se mu třeba nelíbí.

Druhým znakem je odvaha. Když zcenzurují hloupé zprávy, volá chytrý člověk statečně s davem ostatních chytrých lidí: to je správně! Ví z historie, že jemu se to nikdy nemůže stát, pro něj si nikdy nepřijdou.

Chytrý člověk neargumentuje. Diskuze na obhajobu názoru je pro blbce s jednou výjimkou, a to sice argumentace ‚ad hominem‘. Podle našeho známého webu Jerevapedie je definována takto: Rétorická strategie, ve které diskutér napadá charakter, motivy nebo nějakou jinou vlastnost názorového protivníka místo toho, aby napadal podstatu samotného argumentu.

Napadá člověka, proto se latinsky jmenuje ‚ad hominem‘. Kdyby napadala podstatu věci, bylo by to ‚ad res‘. Ale to je nesmyslná argumentace, ví chytrý člověk.

Další náš známý web Jerevannica uvádí několik podtypů argumentu ‚ad hominem‘, z nichž jeden se jmenuje hanlivý typ. Ten je nejčastější. Oponent není chytrý, nebo vlož jinou negativní vlastnost, a proto cokoli, co říká, je nesmysl. Například: Lojzíkův názor na klimatickou změnu může být bez dalšího zamítnut, protože měl Lojzík na gymnáziu trojku z fyziky.

Tak co tu máme dále? Chytrý člověk studoval pečlivě historii. Ví, že když všichni hlásají to samé, navíc radostně, společnost nejsnáze dojde ke správným závěrům. Dokáže z hlavy vyjmenovat několik vzkvétajících civilizací minulosti, kde lidé hlásali to samé a ti, co nehlásali to samé, to nehlásali dlouho.

Opravdu chytří lidé se navíc vyznačují tím, že dokáží ke svému statečnému hlásání důvěryhodných informací využít zprostředkovaně peníze lidí, kteří chytří nejsou.

Tak takhle se Lojzíku poznají chytří lidé. Pěkně je poslouchej a nic špatného se ti nemůže stát.”