Proč Hamás provedl tak středověce barbarský útok? Protože mu jde o strategické přežití

Evropská média včetně extrémně palestinofilní BBC projednou výjimečně (a dočasně) sympatizují s Izraelem, který byl Hamásem přepaden maximálně barbarským způsobem. Po způsobu středověkých islámských nájezdů provedl Hamás nájezd, při kterém se zaměřil na civilní obyvatelstvo – dům od domu podřezával rodiče i děti, a nechal se cíleně natočit, jak odvléká stovky zajatců, cíleně hlavně žen a dětí, nazpět do Gazy a lynčuje je. V každém slušném člověku se vaří krev, Izrael slibuje pomstu a analytici proklamují, že Hamás spáchal sebevraždu. A o to možná jde.

Jako vždy začnu tím, že nejsem samozřejmě žádný odborník ani na Blízký východ… Ale četl jsem několik biografií bývalých členů Hamásu, vzpomínek izraelských politiků „holubičích“ i jestřábích, generálů a ex-šéfů tajných služeb na izraelsko-palestinský konflikt. Každý člen Hamásu je od nejútlejšího dětství fanatizován totální nenávistí k Izraeli i Západu, je zocelován bitím, musí sledovat podřezávání zajatců a hlavně „zrádců“ v řadách organizace samotné. Členové Hamásu si dokonce navzájem podřezávají hrdla i v izraelském zajetí – sami ke svým jsou ještě násilnější a barbarštější, než k Izraeli.

Palestinští civilisté jsou odmalička vychováváni v tom, že nejlepší a nejšlechetnější je osud mučedníka – sebevražedného útočníka, který zabil nějakého Izraelce. Vdovy po sebevražedných útočnících se těší nejvyšší společenské prestiži a dostávají štědré finanční kompenzace a nové domy za ty, které jim zboří Izrael. Dětem je odmalička vštěpováno, že pokud zemřou kvůli bojům Hamásu s Izraelem, jsou to mučedníci a půjdou rovnou do ráje. Tímto perverzním narativem jsou Palestinci vymytí natolik, že jej neváhají opakovat dokonce i izraelským dětem, kterým právě podřezali sourozence – „neplač, vždyť šla do ráje!“ Jakýkoli civilista, zavražděný islámskými teroristy, jde přeci do ráje, tak na co si stěžuje?!

Zatímco Evropská Unie v čele s Francií a Německem po desetiletí halucinuje o údajném „humanitárním křídle“ Hamásu, případně „palestinských neziskovkách nepropojených s Hamásem“ a posílá do Gazy miliony EUR humanitární pomoci, Hamás dokáže přes svoje krtky v nevládkách účinně odklánět jak EURa samotná na nákup zbraní, tak například i stavební materiál, původně určený k výstavbě domů, na stavbu teroristických tunelů. Kdykoli „humanitární křídlo“ Hamásu někde postaví dům, rozumí se samo s sebou, že nepatří jeho obyvatelům – patří Hamásu, který jej kdykoli může zrekvírovat jako vojenskou základnu, sklad zbraní nebo odpaliště raket. A palestinská muslimská populace s ním z velké většiny sympatizuje (výjimku tvoří palestinští křesťané, kteří to schytávají jak od Hamásu, tak od IDF, takže nesnáší obě strany zhruba stejně.)

V poslední době se ovšem k hrůze Hamásu po spirále dějin opakuje další kolo historie, která naposledy proběhla v 70. letech. Tehdy se Izrael smířil s Egyptem a Jordánskem, čímž palestinští teroristé přišli o většinu zázemí, zbraní a sponzorů. Egypt dokonce nakonec postavil u hranic s Gazou (za americké peníze) stejnou zeď, jakou postavil Izrael, čímž zamezil operativnímu pohybu Hamásu z Egypta a donutil Palestince používat pašovací tunely.

Kdo Palestincům zbyl? Zejména Katar, který poslední dekádu financuje každé islámské extremisty a revoluce od Libye přes Sýrii až právě po Hamás takovým způsobem, že to nakonec vadilo dokonce i Saúdské Arábii (jejíž princové jsou jinak prvořadí sponzoři terorismu.) A Írán, který dodává rakety a zbraně komukoli, kdo nenávidí Izrael, bez ohledu na islámské sektářství.

Jenže co se děje dnes? Izrael nejprve pod záštitou USA vyjednal mírovou dohodu a uznání své existence se SAE a Bahrajnem, tzv. Abrahamovské dohody…  A nyní rozjednával mírovou smlouvu se Saúdskou arábií, do čehož Saúdy vydatně tlačí USA podmínkou, že jinak nedostanou vojenskou pomoc. Kdyby to vyšlo, byla by to pro Hamás druhá naprosto zdrcující strategická porážka v historii palestinského hnutí. Saúdi by mohli znovu zatlačit na Katar a zaříznout Hamásu financování – a protože Saúdi vedou nesmiřitelný regionální zápas proti Íránu, reálně by také hrozilo, že by z realpolitických důvodů spolupracovali s Izraelem i na narušení íránských zbraní Hamásu.

Tomu muselo vedení Hamásu zabránit za každou cenu. A jak nejlépe získat muslimské státy na svou stranu? Jak nejlépe vyvolat sympatie s Palestinci? Samozřejmě osvědčeným receptem – vytvořit co nejvíce mrtvých Palestinců, u kterých se dá ukázat prstem na „křižáky“ nebo Židy. Koneckonců je to pro jejich dobro, z chudé Gazy zamíří přímo do ráje.

A jak vyvolat maximálně agresivní reakci? Zabít vojáky? Ne, to je normální.

Odpálit salvu raket do města? Ne, to je normální.

Podřezat nějaké civilisty? To už má větší sílu, ale koneckonců totéž dělal ISIS a odpověď byly jen distanční letecké útoky. To pořád nemá ty grády srdceryvných fotek, jak izraelské tanky demolují palestinské chatrče.

Ale je tu osvědčený historický recept. Co celou euroatlantickou kulturu již od středověku dráždilo nejvíce a nutilo ji to k sebevražedným vojenským akcím a křížovým výpravám? Únos, mučení a prznění civilistů. Záchrana nejzranitelnějších členů společnosti, to je ve vidění všech barbarů a primitivů od věků „slabina“ jakékoli civilizované společnosti, a útok na ně je v islámské historii osvědčený recept, jak donutit jejich protivníky k  sebevražedné záchranné misi. Takže přesně k tomu Palestinci sáhli.

Unést, zprznit a umučit mladé ženy? Check. (Chybička se vloudila, byla to Němka. Ale Linke a Zelení stejně Hamás podrží, na ty je spoleh.)

Masově unášet ženy a dívky? Check.

Cíleně unášet malinké děti a dobírat si je, ať volají maminku? Check.

Každý příslušník euroatlantické kultury (což logicky nezahrnuje Zelené a Woke, kteří tuto kulturu programově odmítají a nenávidí), který vidí taková videa, začne vidět rudě a požaduje záchranu rukojmí všemi prostředky a likvidaci kompletního vedení Hamásu – a pokud by přitom bylo zdemolováno se zemí polovina Gazy, a co jako? Vždyť to ti šmejdi chtěli a takzvaní „palestinští civilisti“ to naprosto otevřeně podporují a lynčují a plivají na odvlečené zajatce, civilní ženy a děti.

No právě že to chtěli.

Izrael je nyní v nemožné pozici. Nemůže se nepokusit zachránit všechny odvlečené zajatce, které nedokázala na vlastním území ubránit – to je naprosto prvořadý, nejdůležitější úkol jakékoli armády vycházející z antických nebo atlantických kořenů, nebo vůbec z jakékoli civilizované kultury. Pokud na tuto misi rezignuje, rovnou se může rozpustit. To však nemůže ani zkusit bez masivní pozemní invaze. Na kterou je přesně Hamás připraven a těší se na ni – Libanon 2006 hadr. Je to past. Hamás to ví, Izrael to ví také, ale jít do toho stejně musí.

Je to osvědčený recept. Přesně stejně Izrael v roce 2006 musel spustit operaci Letní Déšť, aby se pokusil z Gazy zachránit uneseného Gilada Šalita.

A když to vyšlo Hamásu, zopakoval to pro velký úspěch i Hizballáh – takže Izrael musel spustit katastrofální záchrannou misi, při které pro záchranu dvou unesených vojáků napochodoval do pasti v Libanonu a přišel o 40 tanků.

V roce 2014 si to proto Hamás zopakoval podruhé, unesl tři izraelské mladíky a vyvolal tím válku v Gaze 2014. Taktická chyba ovšem byla, že unesené izraelské teenagery rovnou zmasakroval – proto Izrael nenapochodoval do pasti při pokusu o záchrannou misi, ale bezpečně s klidem prováděl trestnou operaci.

Takže proto se Hamás připravoval, zbrojil, studoval na videjích z Rusko-Ukrajinské války, jak co nejlépe ničit tanky – a v roce 2022 to zopakoval do třetice s více jak stovkou odvlečených civilistů. Soudě podle poslední historie bude tohle opravdu velké. Existuje jedno jediné řešení: úplně celý Hamás včetně takzvaného „humanitárního křídla“, a úplně všechny palestinské nevládky, fondy a nadace, zařadit na seznam teroristů a sponzorů terorismu a totálně odříznout od veškerého financování. A paralelně s tím nechat Izrael, ať zachrání rukojmí a srovná se zemí celou generaci všech velitelů Hamásu.

Jenže všichni Zelení, Grüne a Piráti, všechny Levice a Die Linke, všechny Liberal Party a Progresivní strany, všechna  BBC a podobná média… Prostě všichni, kteří teď přes sevřené zuby jen s krajním sebezapřením cedí odsouzení palestinského terorismu, se stejně jako Hamás jen jen třesou, až budou moci vykřikovat o „izraelských válečných zločinech v Gaze“, z pachatelů opět udělat oběti, sypat pytle peněz a PR podpory Hamásu, a odsuzovat Izrael. (Což je mimochodem oficiální zahraniční politika Evropské Unie – ta samá zahraniční politika, o které prezident Pavel požaduje, abychom se vzdali práva Veta a tedy v důsledku podporovali Hamás proti Izraeli společně s Německem a Francií. Jasně, já vím, že tak to ten politický génius nemyslel. On to ve své bolševické omezenosti myslel výhradně proti Maďarsku a nikdy mu nedošlo, že tím to nekončí.)

No a nejdůležitější je, že Saúdská Arábie podmínila další pokračování mírového procesu s Izraelem tím, že Izrael neudělá palestincům žádné bebí. Unášet bezvěrce, to je přeci cajk a Izrael si za to může sám:

V nejlepším duchu všech samozvaných mírotvůrců – co se stalo stalo se, teď je hlavní „neeskalovat“ a nechat agresoru jeho kořist netknutou. Obránce se má fakticky vzdát a prostě unesené odepsat. Ó jak šlechetné! Strategický záměr tedy Hamásu vyšel na jedničku. Nemohlo to dopadnout jinak, Umma drží při sobě.

Odvlékání nemuslimských rukojmích a zajatců ozbrojenými tlupami je století stará strategie, praktikovaná muslimskými militanty i dnes, loni jako letos, od sekulárního Egypta až po teokratický Pákistán, od Nigeru až po Izrael. Ale právě to, co je podle vidění těchto odporných barbarů, řečí klasika „savages“, naše zdánlivá slabost, je ve skutečnosti naše síla a civilizovanost – že naše slabé chráníme a bráníme, namísto abychom se za ně zbaběle schovávali, obchodovali s nimi a nechali je cíleně zabíjet s tím, že je tím údajně posíláme do ráje.

Nezbývá než doufat, že středověcí barbaři z Hamásu a všichni jejich podporovatelé od Kataru a Íránu (vyzbrojují) přes Turecko a Saúdskou Arábii (politicky podporují) až po davy v Londýně, Paříži a Berlíně (otevřeně sympatizují), nějakým zázrakem spláčou nad výdělkem. Všichni unesení budou v mezinárodní spolupráci zachráněni, vedení Hamásu zlikvidováno, sponzoři zaříznuti a sympatizanti zdiskreditováni.

Doufat…