Jak skončí ukrajinský blázinec neví nikdo

Po 2. světové válce George Orwell napsal, že uctívání moci zastírá politický úsudek: Pohled na přítomnost téměř nevyhnutelně vede k víře, že současné trendy budou pokračovat. Kdo právě vyhrává, bude vypadat jako neporazitelný, upozorňuje publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Stále se nacházíme na hranici neznáma

Číst ve válečném konfliktu je od konce 19. století stále obtížnější, až nemožné, protože dynamika lidské blbosti se nástupem techniky stále více zrychluje a rozšiřuje v prostoru (někteří tomu říkají, že se konflikt globalizuje).

Od počátku konfliktu na Ukrajině jsou argumenty o budoucnosti založené na vývoji z měsíce na měsíc a mnohdy i z týdne na týden.

Základní problém je, že nejde o rusko – ukrajinský problém, ale o americko – ruský. Severoamerická média přinesla řadu informací o tom jak na konfliktu Ukrajiny s Ruskem pracovali v rámci demokratizace Ukrajiny pilné USA od devadesátých let 20.století. Také uvádějí, že závislost Ukrajiny na americké pomoci ukazuje na pokračující slabost evropských partnerů v poměru k síle USA. Válečnická administrativa USA je přitom spokojena, protože bojuje proti Rusku prostřednictvím „proxy“, používá zlomek síly USA.
 
Dnes je situace pro Ukrajinu špatná: Potřebuje od USA a EU další válečnickou almužnu, další vojenskou techniku a dělostřelecké granáty – desítky miliard dolarů, ale i euro. I peníze ne platby úředníkům a zdravotníkům. V USA další peníze blokují konzervativci, v EU zase Maďarsko.

Nakonec budou dolary v USA uvolněny. Ukrajina je pouze rukojmím. Republikáni schválit další pokračování amerického vyzbrojování Ukrajiny se uvolí, až Biden a jeho demokraté ustoupí ohledně jižní mexicko –  americké hranice. Republikáni chtějí zpřísnit imigrační politiku, aby zabránili velkému přílivu nelegálních migrantů do Spojených států. Nakonec se dohodne i Maďarsko s podivíny z vedení EU na kompromisech, a EU vyhodí desítky miliard EU směr Ukrajina.

Podle emeritního senátora Jaroslava Doubravy „budoucí postoj Maďarska je zřejmý z toho, že v polovině listopadu 2023 maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval balík pomoci EU ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu několik hodin poté, co vedoucí komedianti EU souhlasili se zahájením rozhovorů s Kyjevem o vstupu do EU.
 
Orbán byl sice proti zahájení přístupových rozhovorů, ale souhlasil s tím, že odejde z jednacího sálu, aby umožnil ostatním představitelům EU přijmout toto hloupé rozhodnutí bez něj. Později dohodu odsoudil jako “zcela nesmyslné, iracionální a špatné rozhodnutí”, ale svým jednáním to umožnil. Čili Orbánův postoj je učebnicově politický – nelze odhadnout, co bude pro jeho politiku důležité pozítří.“

Proto se stále nacházíme na hranici neznáma. Může se stát cokoliv, protože jsme v zajetí politického autismu.

Mír není v zájmu USA čili NATO

Ukrajinské velení bude podporováno USA tak dlouho, dokud budou Severoameričané považovat za nutné  oslabovat Rusko zástupným bojem pomocí ukrajinských domorodců. Militanty z USA a NATO nezajímá mírové řešení konfliktu, ale jenom parametry zástupné opotřebovací války vůči Rusku.

Nelze vyloučit v roce 2024 ani masivní finanční a materiální posilování kyjevské Ukrajiny, aby udržela vysokou míru zabíjení a válečných nákladů na straně Ruska. Strategickým plánovačům z USA nebude záležet na míře obětí a destrukce tzv. spojenců, tedy domorodců z Ukrajiny. Důležité bude jenom oslabování Ruska.

Militantní analytici budou doporučovat další pokračování americko – ruské války na Ukrajině v roce 2024, protože je třeba rozrušit dosavadní relativní odolnost Ruska vůči embargu vynucovaného administrativou USA. Odolnost Ruska závisí na síle Číny, ale zároveň síla Číny je posilována odolností Ruska, které na sebe váže potenciál NATO. Na sílu Ruska a Číny je vázána i neochota zbytku světa připojit se k severoamerické a evropské sankční protiruské hysterii.

Neočekává se masivní odpor západní veřejnosti vůči ukrajinské válce, jako v případě angažování USA ve Vietnamu, protože na Ukrajině nebudou nasazené jednotky vojáků ze států NATO.

Problémem bude především schopnost současného západoukrajinského režimu udržet si postmajdanovskou moc. Bez viditelného úspěchu na válečnické frontě budou ukrajinské oběti k ničemu. Již dnes sílí mezi ukrajinskými domorodci deziluze. Typická je reakce ukrajinského mladíka zaznamenaná 8. prosince 2023 ve The Washington Post, kde uvedl, že on a jeho společník – kterého popsal jako dezertéra z aktivní služby – překročili hranici (utekli) bez průvodce. Řekl, že odešel, protože si myslí, že válečná Ukrajina se stala stejně represivní jako Rusko, a že ze zoufalství po shánění bojovníků byli muži prakticky chytáni přímo na ulici.

Ještě bude psina

Věřím, že v roce 2024 se dočkáme ještě šťavnatých masakrů a husté politické hysterie, asi ještě horší než ve smrtonosném roce 2023. A těch mrtvol co se přitom vyrobí.

prvnizpravy.cz