Pan Kovanda větší část příčin současné inflace přisuzuje vnějším faktorům, zejména evropskému Grean Deal, a vládu do značné míry vyviňuje. Já se ale domnívám, že zde dochází k jakémusi zvláštnímu směšování pojmů. Ty vnější faktory přece přispívají k růstu cen… a růst cen sice vždy vytváří tlak na zvyšování mezd – čímž se inflace roztáčí –, ale (1) i když se to tak jeví a většinou to tak skutečně je, nevyhnutelé to není a (2) jde přece jen o přirozenější jev, než když vláda na dluh nalije do ekonomiky stamiliardy.
Jinými slovy, kdyby se v důsledku námi (téměř) neovlivnitelných vnějších faktorů zvýšily ceny některých důležitých komodit a my na to reagovali jistými cílenými kompenzacemi, bylo by sice nepochybně o čem diskutovat, ale má to nějakou logiku. Vláda však rozdala na dluh peníze a při takto uměle zvýšené poptávce by ceny „dorovnaly“ tento náskok mezd tak jako tak – zmiňované vnější faktory jen způsobily to, že k tomu došlo rychleji. Čili, ničím nepodložené rozhazování peněz na všechny strany (a na některé zvláště…), jehož výhradním autorem je dnes vláda premiéra Babiše, je rozhodně jednou z hlavních příčin všeobecného zdražování.
Konečně, snažit se oživit hospodářství a udržovat vysokou zaměsnanost jsou sice pěkné cíle, ale motivem zmíněné bezuzdné rozmařilosti je předně nakupování hlasů. Připomeňme si každopádně jasnozřivá slova premiérky Thatcherové: „Jsou tu zásadní argumenty proti jakémukoli konkrétnímu návrhu zvýšit veřejné výdaje: ať už je cíl sebezáslužnější, je tu rovněž nebezpečí, že dojde ke hmotnému i morálnímu ochuzení národa.“, nebo: „Jak ukazují dějiny výmarské republiky, nic nerozvrací společnost víc než ožebračení těch, kdo spoří.“
Buďte první kdo přidá komentář