Českému státu velí hrobaři republiky

Z těch politiků, kteří jsou ve funkci, „zazářil“ senátor Láska svým ponoukáním k vyslání vojsk NATO na Ukrajinu; cituji: „Já prostě moc nevím, o čem ještě diskutujeme. Nepošle-li Evropa své profesionální vojáky na pomoc Ukrajině teď, budou za pět či deset let na obranu východní a střední Evropy rukovat naše děti.“ Jestřáb Láska by si měl nastudovat účinky jaderné bomby s tím, že žádné děti tady nemusí zůstat, ale i v případě přežití by neměly kam narukovat. I prezident Emmanuel Macron  z původní úvahy o možnosti vyslání vojáků NATO rychle couvl na možnost vyslat nebojový oddíl k asistenčním činnostem.

Naproti tomu naše přední (ale utajená) válečníce exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková, nevěda, co je slušnost, přímo úkolovala kyjevské politiky: „Musí vyhrát dřív“, než „u nás bude Babiš“a v Americe bude Trump,“ Pravděpodobně měla na mysli mač v basketu nebo v gorodkách, domnívaje se, že ti dva tomu nefandí, protože jinak o válečných akcích (vyfutrovaných statisíci mrtvol) by takto lehkovážně mluvit nemohla. Ale co chcete po přitroublé „odbornici“, která stanovovala diagnózy politiků z médií na dálku.

Z novinářů se v poslední době „excelentně“ předvedl Alexandr Mitrofanov, který analyzoval vysoké procento ANO v průzkumech k volbám do PS a který zjevně už nevěděl, jak se má současné pětikolce zavděčit, jsa vražen do análu až po kotníky. Zcela bezostyšně rozdělil občany – voliče na „jednoduché“ a ty druhé. Aby tu sprosťárnu ještě více podtrhnul, vyblil, že mezi jím vyselektovanými občany a těmi druhými, probíhá občanská válka. Podobnými rozbory se Mitrofanov zařadil ještě níže,(když nechci být vulgární) než jsou jím uvažovaní ti jeho jednoduší; fuj!

A takto by se daly popsat další borci z vládního slepence, zvláště ti, které chytá amok, když kdokoli více než válce fandí zastavení zabíjení. Při tomto tématu se nelze vyhnout aktuálnímu běsnění ukrajinského prezidenta Zelenského, který se tvrdě opřel do papeže Františka, za jeho slova o zastavení bojů se symbolem bílé vlajky.

Nevím, do jaké míry vzal papež v potaz vývoj z vojenského hlediska, který zcela jasně volá po zastavení bojů, neb je zřejmé, že Ukrajina na poražení Ruska nemá. Z jiného pohledu – nejsem ortodoxní věřící, ale troufám si vložit papeži mezi řádky fakt, že každý jiný postoj pravého křesťana k nesmyslnému pokračování zabíjení je proti Bohu, neb z jeho vůle je tu akt zrození a každé nesmyslné ničení jeho díla je hodno odsouzení. Proto každé zastavení zabíjení musí mít křesťanské požehnání. To nemá žádnou známku poníženého vzdání se; následné politické dohody jsou věc jiná, kde mezinárodní účast může pomoci k přijatelnosti.

Ač ne z jeho „družiny“, stokrát raději se shodnu s papežem než s válečníkem Láskou, vyřvávajícího ze senátních lavic! Volat po válce jako politik a nemít jiný politický návrh a být schován za zády mladých mužů vyhnaných na frontu je, pane Václave Lásko, malé.

Miroslav Kulhavý