Hra na všechny strany |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Na dotaz magazínu Politico o preferencích v amerických prezidentských volbách odpověděl Nicola Procacciani, který vede frakci Meloni v Evropském parlamentu: “Doufáme, že vyhraje Trump, ale Giorgia má velmi dobré vztahy i s Joe Bidenem.” Sebe nominované vůdkyni evropské pravice je to úplně jedno. V podstatě je taky jedno, kdo v Itálii vyhraje evropské volby nebo povládne-li Elly Schlein z demokratické strany nebo Meloni. Jako smrt bere vše se říkalo o nejotrlejších ze sektoru placené intimní pomoci, Meloni a spol. se snaží do tohoto sektoru dotlačit evropskou pravicovou politiku. V Politico se objasňuje závratná kariéra Meloni ve strukturách EU. Když se dostala v roce 2022 k moci, západní elity ji dávaly do uvozovek, což normálně znamená neodvratný rychlý konec politické kariéry. Meloni byla známá obdivem k fašismu, stačily dva roky a všechno se změnilo. Přesvědčila západní elity o své neochvějné lásce k Ukrajině a nenávistném boji s Ruskem, získala si tím velký respekt a vůdcovskou pozici na evropském pravém křídle.

Tento typ analýzy odhaluje paradigma dnešního západního světa, dnes je lhostejné jde-li o pravici, levici, komunisty, fašisty, centristy, lidovce, anti nebo pro imigranty, homo nebo antihomo, jde jen o jedno – zničit Rusko v jeho civilizační podobě. Do unifikačního západního šiku se dnes berou i vraždící pedofilové. Katarze západního světa má svoji logiku – zmocnit se Ruska a vysát jeho energii umožní západnímu světu přežít ještě pár desítek let a nějakou dobu dál dominovat nad světem. Západní etické bláboly vyplývají z tohoto triviálního faktu. V jiné formulaci se dá paradigma doby chápat jako střet mezi přirozeným a nepřirozeným.

Před pár lety nebylo myslitelné bez mainstreamových difamačních kampaní, že by se mohla zaplatit třetí země, kam by se azylanti transferovali, Meloni takovou dohodu uzavřela s Albánií. Politico píše o velkém vlivu Meloni v evropskounijních špičkách a o souznění s Leyenovou, kterou Meloni příští týden doprovodí do Egypta, kde oproti sedmimiliardovému daru uzavřou dohodu o limitování imigrace do EU. Po evropských volbách aspiruje Meloni na spirituální vedení pravicové frakce v parlamentu.

Politico píše, že pokud v USA zvítězí Biden, budou pokračovat dobré vztahy, které Biden i Meloni charakterizují jako velmi pozitivní, jestli zvítězí Trump, Meloni by se mohla stát Trumpovým hlavním spojencem v Evropě, méně toxickým než Orbán. V Itálii se vydává Meloni za hlavního Trumpova spojence, schopná navázat s Trumpovou administrativou ty nejlepší vztahy. Ovšem pokud se ustaví nějaká forma spojenectví Trumpa s Putinem, síla Meloni se rychle rozpadne na prach, její síla je založená na totálním boji s Ruskem, pravicová témata, která někdy hlásala nebo ještě hlásá, jsou ve světle dobového paradigmatu málo významná. 41% popularita Meloni u italských voličů je po dvou letech vládnutí na Itálii nezvykle vysoká. Její politický kapitál se nevyčerpal, pořád se velká část populace ztotožňuje s mainstreamovou rétorikou o ruské agresi na Ukrajině, s Meloni jsou spojeny představy, že se ji podařilo zablokovat v Bruselu restrikce na pesticidy a docílila změn v unijním klimatickém balíku. Dík Meloni Unie změkčila stanovisko v azylové politice a rozhodla o redistribuci imigrantů. Ovšem všechny tyto v italských očích významné kroky úplně zastřely, že to hlavní, co hlásala, zmizelo. Změn dosáhla proto, že se ztotožnila s ideologií vládnoucí kasty v Unii a stala se její součástí. Tyto údajně pozitivní kroky zastřely další významný fakt, v unijním objetí italská ekonomika stále skřípe.

Meloni v nejlepších tradicích italské diplomacie hraje na všechny strany, neochvějná v podpoře Ukrajině, nesčíslně krát navštívila Kyjev, ale na druhé straně se ze všech sil snaží vlichotit antiukrajinským republikánům Trumpova tábora. Byla to právě Meloni, která přesvědčila Orbána, aby nakonec souhlasil s unijním balíkem 50miliardové pomoci Ukrajině. Na rozdíl od Orbána nebo Morawieckého Meloni nikdy nepřekročí červenou čáru totální oddanosti USA a NATO. V příštím evropském parlamentu bude mít Meloni důležitou roli ve formování bloku pro znovuzvolení Leyenové předsedkyní Komise, vykrystalizuje ještě silnější utilitaristické spojenectví Leyenová-Meloni, kde z pravicového zůstane velmi málo i když nominálně obě patří k evropské pravici. Předseda poslanecké frakce Meloni strany v EP Procaccini prohlásil, že jeho strana a evropští lidovci mají mnoho společného včetně politické strategie. Podle vysokého funkcionáře evropských lidovců, Meloni bude odměna důležitým portfoliem v příští unijní Komisi. Musí se jí ovšem podařit unifikovat roztříštěnou evropskou pravici, zbavit tyto strany pravicové a populistické podstaty. Jejím snem je stát se vůdkyní všeho napravo od lidovců.

Fatální důsledky politického chameleonství s řadou malých podlostí v politické hře, kterou Meloni dobře rozehrála, vystihla šéfredaktorka magazínu Marianne Natacha Polony, když píše o myšlence Meloniho politického souputníka Macrona poslat na Ukrajinu západní vojenské jednotky a dodávat Ukrajině rakety dlouhého doletu. Polony píše, že pokud jsme ještě v demokracii, pak se musí občanům jasně a popravdě říct, co to všechno znamená. Celá záležitost se už ani netýká Francie ani jejích slepých a nezodpovědných elit, ale jde o to vědět, jestli se kolektivně rozhodneme na náměsíčné válce. Nikdo si nemůže nárokovat, že bude řídit tuto válku nebo ji potlačí. Jde o to, zda souhlasíme s tím, aby naše děti byly poslány na smrt, protože USA trvají na zřízení základen na ruských hranicích.