Odvrátili jsme katastrofu |

Sdílet článek:

MICHAL ZOLDY

Při nejlepší vůli nejsem momentálně v autorské formě napsat nějaké hluboké zamyšlení na neděli neboť jsem totálně nevyspalý. Téměř jsem oka nezamhouřil a tato historická noc si určitě žádá věnovat se několika aspektům prezidentských voleb, které chválabohu skončily happy endem. Udělám to v následujících dnech, takže teď jen pár letmých postřehů a dojmů.

Především jsem rád, že jsem to celé do jedné po půlnoci sledoval v telefonickém spojení s Danicí. Krotila svým stoickým klidem mé obavy o výsledek a musím říci, že její realistická a logicky vyargumentovaná předpověď výsledku vyšla na 100 procent. Pokud si pamatujete, v jednom komentáři to zde napsala pod mým příspěvkem ještě v únoru a rozanalyzovala to na bázi výsledků parlamentních voleb přímo s přesností bez nutnosti statistické chyby. Klobouk dolů.

Kdekdo teď chce dávat Pellegrinimu cenné rady….. myslím, že je nepotřebuje. Rozhodně ne od někoho jako je Čaputová, která už vteřinu po volbách okamžitě na jeho adresu mudruje. Ne, pomýlená paní Čaputová, Pellegrini od vás nepotřebuje ani rady, ani nějaké „dobře míněné“ pokyny či dokonce zkušenosti. On sem totiž „nespadl z nebe“ tři měsíce před volbami jako vy, že bychom neměli ani šajn a nevěděli vůbec kdo to je a co je zač.. Prošel všemi stranickými, vládními a parlamentními funkcemi, včetně těch nejvyšších, takže vy jste ta poslední, kdo mu má co radit, doporučovat nebo odkazovat. Pokud někdo, tak jedině prezident Ivan Gašparovič! Starý pan Schuster ať také raději vyrazí s výpravou někde pryč za svými cestovatelskými dobrodružstvími a tam do sytosti fotografuje a píše reportážní knihy třeba o eskymácích. Když ho vidím a slyším s tím jeho otřesným přízvukem, vždy si vzpomenu na obrovský cirkus, co nadělal se slovenskými lékaři po jeho zmrtvýchvstání. A vy paní Čaputová odejděte třeba zítra v největší tichosti z paláce zadním vchodem „pro služebnictvo“ a čerpejte svou nezaslouženou doživotní prezidentskou rentu is vaším „frankenštainem“ Rizmanem. Ať se na vás co nejdříve zapomene jako na špatnou noční můru. V paláci bude třeba po vás řádně vyvětrat.

Korčokův neuvěřitelný hysterický úlet na samý závěr volební noci je jasným důkazem, že ten podivný „plechový“ člověk je pouze atrapa politika, která neměla na hradě co hledat. Shovaddil se šokujícím a politování hodným vystoupením na Matovičov způsob se svou živočišnou nenávistí tak, že je přímo učebnicovým příkladem dekompenzovaného zurvalce, který nejen neuměl slušně bojovat, ale nedokáže si ani jen posbírat v tichosti své pakšamety a slušně kandidát. Hnusí se mi jeho reakce a určitě nejsem jediný, kterému bylo během jeho tiskovky na zvracení. O tom se ještě toho promluví a popíše hodně.

Dívat se po Korčokově jedovitém prohlášení Pellegriniho tiskovku bylo jako kdyby se člověk najednou ocitl z epicentra devastujícího tornáda na klidné zelené mýtince za slunečního bezvětří. Nenapadá mě jiné přirovnání neboť mi to ještě takhle brzy ráno nemyslí, jak by mělo po volebním vypětí všech duševních sil. Jsem rád, že celá ta směšně-smutná pereput minulých i současných zkrachovanců v Korčokově volební centrále se rozprchla s dlouhým nosem jako kdyby tam někdo vypustil slzný plyn. Je mi jedno kam se teď Korček podeje, za velvyslance bych ho už ale v žádném případě nikdy nikam neposlal v zájmu zachování zdravého rozumu a nepoškozování obrazu Slovenska v zahraničí.

A co Fialova vláda a prezident Petr Pavel v Praze….. panečku? Ti mají určitě velký hlavy bol a nepříjemný problém a jsou v české matičce stověžaté v panice co dál. Zařadí s hanbou zpátečku, nebo se budou tvářit, že se nic nestalo, že nám zde hanebně nestrkali nos do našich vnitřních věcí, nebo si budou dál hrát na zachránce Evropy? Uvidíme.

A konečně milá naše oblblá mládež, tys tedy také dopadla a vyšla si na hanbu s tou svou teatrální hloupostí a nevyzrálostí.

I ta mladá sebevědomá Slovenka na bratislavském letišti ze Švýcarska, která s nasoleným zadkem doletěla ve spasitelském transu volit, neboť je třeba podle ní zachránit Slovensko…. Šťastnou cestu zpět do Ženevy.

No a my, my si zatím spokojeně vyložme nohy a oddechujme. Já se například momentálně cítím jako po vítězství ve finále mistrovství světa v hokeji. Porazili jsme totiž právě Ameriku, ladies and gentlemen, a to stojí za oslavu. Alternativci, ze kterých se stal hlavní proud, mají o čem točit videa a psát komentáře neboť robota se milí zlatí ani zdaleka nekončí. Zachránili jsme sice Slovensko od pohromy, ale to zůstává úkolem trvalým. Progresivci si teď budou chvíli lízat rány a hledat mezi sebou viníka, ale oni raz dva začnou smradit, škodit a rozvracet společnost dál. No, teď to alespoň budou mít mnohem obtížnější.