FILIP ŠEBESTA
Prezident Pavel svým vyjádřením o válce na Ukrajině pro britskou televizi Sky News otřásl českým veřejným prostorem. Nemá cenu zde jeho věty opakovat, za všechny snad jen tu klíčovou: „Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání.“ Po rozruchu, který rozhovor vyvolal, byla očekávatelná i jistá relativizace a zjemnění těchto slov. To z Hradu vzápětí přišlo prostřednictvím sítě X.
Ta korekce sice připomenula českou muniční iniciativu, ale jádro původního sdělení nijak výrazně nedementovala. Spíše naopak. Prezident napsal: „Vojenská podpora Ukrajiny však nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit. Naopak, to musí probíhat souběžně. Zároveň musí platit, že jakékoli budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny při zohlednění jejích základních zájmů.“
Prezident ale není sám, kdo se s tragickým vývojem na ukrajinském bojišti pomalu začíná sunout do pozice chcimír, dezolát, Putinův agent, porusský šváb atd. Pozoruhodných výroků začíná přibývat. I ministryně Černochová před několika dny připustila možnost mírových jednání. Ukrajina má podle ní „právo se sama rozhodnout, jestli přistoupí na nějaké ústupky Rusku“.
Vybírání prudké ukrajinské zákruty neochvějnými podporovateli dalšího pokračování války tedy začalo.
Dosavadní strategie uplatňovaná v konfliktu na Ukrajině vede k postupnému přisouvání ruských hranic blíž k našemu území. Tento pohyb se nyní zrychlil. To je něco, co není v českém zájmu. Někteří to tvrdíme od počátku války, ať už je jím rok 2014 nebo 2022. Proto byla jednání o uspořádání vztahů s Ruskem, o statutu menšin na východě Ukrajiny a později jednání o příměří a míru vždy v našem ale zejména byla v ukrajinském zájmu.
Každá promarněná příležitost k jednání stála Ukrajinu vždy víc. Ukrajinské pozice pro jednání se totiž setrvale zhoršují. Podmínky jednání před únorem 2022 by bývaly lepší, než byly nepřijaté podmínky po něm a ty byly zase lepší než jakékoli podmínky, které může Ukrajina očekávat dnes. To je popis reality, nikoli projev uspokojení nad tímto stavem. Vůli k jednání je ale možné projevit kdykoli. A dnešní pozice je nepochybně horší než včerejší, ale rozhodně lepší, než bude ta zítřejší.
Ukrajina už nemá důvod čekat na souhlas Západu. Měla by iniciovat jednání s Ruskem sama. Západ jasně prokázal, že mu o ukrajinské vítězství nejde nebo na něj nemá dostatečné kapacity či ochotu tyto kapacity uvolnit. Ukrajina proto nemá důvod se příliš ohlížet na jakkoli definované západní zájmy. Západ Ukrajinu vmanipuloval do smrtícího konfliktu s východním sousedem, který nemohla vyhrát a poskytoval ji pouze takovou podporu, aby válkou udržovanou v chodu Rusko vysiloval. Ta strategie se nejpozději po selhání ukrajinské ofenzívy ukázala jako zcela mylná a pro Ukrajinu fatální.
Západ za tuto strategii platí „jen“ materiálními zdroji. Ukrajina je válkou trhána na kusy, ztrácí víc a víc svého území a zejména v ní ztrácí miliony svých občanů. Nejtragičtější jsou statisíce mrtvých a raněných, ale Ukrajinu také opustily miliony lidí, a mnoho jiných se kvůli válce a jejím ztrátám nenarodí. Rozsah ukrajinské tragédie je nezměrný.
Všichni, kdo jsme před tímto vývojem varovali už dávno před eskalací války v únoru 2022, jsme byli vysmívání, poté nám bylo nadáváno, za výzvy k mírovým jednáním jsme byli posměšně označování za chcimíry, byli jsme zcela vážně obviňování, že pracujeme ve prospěch Ruska jako jeho agenti nebo alespoň že jsme bezděčnými užitečnými idioty Kremlu apod.
Dnes se tedy začíná vítr obracet. A politici, kteří tuto atmosféru v české společnosti a veřejné debatě pomáhali utvářet a držet v chodu, začínají pomalu přistupovat na naše pozice a vybírat ostrou zatáčku do protisměru. Reflexi od nich ale nečekejme. Intelektuální poctivost nepatří mezi jejich přední ctnosti. Jistá satisfakce to však je. I když je její příchuť s ohledem k tragickým okolnostem a životům zmařeným za celou dobu, kdy se mělo jednat, poněkud hořká. I tak je ale dobře, že i čeští politici, kteří vždy patřili mezi přední podporovatele konceptu boje až do posledního Ukrajince dnes obracejí.
Ano, pane prezidente. Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání. Jednání vždy bylo v českém zájmu a vždy to byl a je proukrajinský postoj.
Filip Šebesta, IVK
Tak tak…
Kyjevu dochází nejen munice a zbraně dodané Západem, ale především občané ochotní jít bojovat za vládní kliku, která jako prodloužená ruka Západu zemi do války s Ruskem zatáhla.
Ukrajinský lid se hrdinně brání proti obrovské několikanásobné převaze jak v lidech,ekonomice,zbraňových systémech silně militaritované RF.Chce jít svoji cestou jak lid CR v roce 1989.Brání svoji zemi, rodinu, města, a jsou příkladem celému světu a vejdou do dějin jako statečný stát který se nezalekl žoldáků zločinců a vrahů, kteří vtrhli na jeho území s cílem ten stát uloupit a lid zotročit.