Může summit ve Švýcarsku přinést mír pro Ukrajinu?

HSP

Po více než dvou letech, čtyřech mírových summitech a několika kolech jednání je ukončení rusko-ukrajinské války stále v nedohlednu. Odpověď na otázku, zda by Švýcarský summit mohl přinést Ukrajině mír, se pokouší najít  Modern Diplomacy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou rušné dny: nejprve ho čekala nečekaná návštěva významného asijského bezpečnostního summitu, Dialog v Šangri-La v Singapuru, poté nasedl na letadlo směřující do Kataru, později na Filipíny a do Francie, až po vyjednání balíku vojenské pomoci výši 225 milionů USD a omluva za zpoždění od amerického prezidenta. Jeho hlavním cílem bylo zmobilizovat co nejvíce zemí, aby se zúčastnili nadcházející mírové konferenci ve Švýcarsku.

Slovní válka s Pekingem

Ve vzácném veřejném vystoupení Zelenskyj spustil řeči o tom, že Čína podle něj obhajuje a finančně podporuje Moskvu, opakovaně odmítá setkání s ukrajinským vedením a pokouší se jménem Ruska „narušit mírový summit“. Jedním z jeho nejostřejších vyjádření bylo, že označil Čínu za „nástroj v rukou Putina“.

Čínský ministr obrany Dong Jun, který jakoby během Zeleného projevu v místnosti chyběl, všechna obvinění odmítl. Peking, který s Ruskem udržuje komplexní strategické partnerství „bez hranic“, se postavil za svou neutralitu v této otázce a potvrdil respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Přestože Čína zdůraznila svou „úzkou komunikaci“ se Švýcarskem, zrušila účast na summitu a uvedla, že chybí tři základní kritéria pro úspěšná mírová jednání. Měla na mysli především odmítnutí organizátorů pozvat Rusko, a tedy neúčast obou stran konfliktu na summitu. To podle Pekingu nejenže brání spravedlivé diskusi, ale summit je vzhledem k neúčasti všech zúčastněných stran neúplný.

Podle Číny mírová konference bez účasti Moskvy a Kyjeva není nejen projevem upřímnosti, ale hrozí i další eskalací konfliktu. Peking však nabídl svolání samostatné konference za účasti obou stran, což však odmítl Zelenskyj. „Ukrajina je obětí války. Jsme to my, kdo musí všechno iniciovat… Nikdo jiný si plně neuvědomuje, co Rusko touto válkou našemu státu přineslo… Nikdo jiný nemá právo diktovat, jak má tato válka skončit,“ vyjádřil se.

Ruský prezident Putin summit odmítl. Považuje to za způsob, kterým Ukrajina a její západní spojenci „vyvíjejí nátlak“ na Moskvu a tvrdil, že Rusko nikdy nebylo pozváno a přesto mu bylo vyčteno, že se odmítlo zúčastnit.

Mírové plány

Od začátku války v únoru 2022 bylo předloženo několik mírových plánů. Zelenského 10-bodový Mírový plán, který se zaměřuje na otázky, jako je jaderná bezpečnost a potravinová bezpečnost, nepožaduje jen obnovení ukrajinského území dobytého Ruskem, ale i souzení Moskvy jako válečného agresora.

Zatímco Rusko označilo mírový plán za „neuskutečnitelný a nereálný“; mnozí včetně NATO, Spojených států a Francie jej podpořili. Rusko místo toho podpořilo neúspěšné Istanbulské komuniké, které zdůrazňovalo neutralitu Ukrajiny a požadovalo, aby Kyjev omezil velikost své armády, jakož i mírové návrhy Číny jako základ jednání.

Peking zatím navrhl dva rámce: Jeden z vlastní iniciativy a druhý ve spolupráci s Brazílií. Kromě toho, že Čína podobně argumentovala jadernou bezpečností a potravinovou bezpečností, ve 12-bodovém návrhu „Pozice Číny k politickému urovnání ukrajinské krize“ , přijatém v únoru 2023, vyzvala k ‚opuštění mentality studené války’. Vysvětlila, že tím myslí postavit se proti “blokové konfrontaci”, čímž se nepřímo kritizuje expanze NATO ve východní Evropě, která podle Pekingu konflikt rozdmýchala.

Přijetí nedávného šestibodového návrhu formulovaného spolu s Brazílií je v souladu s předchozím návrhem kromě podpory mírového procesu uznaného oběma stranami konfliktu, tj. přijatelného pro Rusko i Ukrajinu, jakož i odmítnutí praxe „dělení světa na izolované politické nebo hospodářské skupiny“, přičemž se znovu kritizuje NATO a pokusy Západu o sankce vůči Rusku.

Na loňském Dialogu v Šangri-La navrhla svoji verzi mírového plánu i Indonésie. Požadovala stažení ruských vojsk, vytvoření demilitarizované zóny a referendum OSN o „sporném území“.

Zatímco téměř všechny mírové plány se shodují ve výzvách k jaderné bezpečnosti a potravinové bezpečnosti, hlavními spornými body zůstávají účast Ruska jako jedné strany konfliktu a vojenská podpora Ukrajiny ze strany NATO a Západu. Tato omezení dosud způsobila, že všechny mírové rozhovory byly bezvýsledné.

Nakolik je pravděpodobné, že summit bude úspěšný?

Zelenskyj vyjádřil frustraci z toho, že mnohé země nereagovaly na pozvání. Na Dialogu v Šangri-La oznámil, že se očekává, že se k summitu připojí 106 zemí z původně pozvaných 160.

Na nadcházející summit byly vyjádřeny různé názory. Zatímco komentář v deníku The Guardian jej označil za „gamechanger“ pro Ukrajinu, článek v Evropské Pravdě označil summit za „nebezpečný“. V článku, který tvrdí, že přezkoumal „poslední návrh rozhodnutí summitu“, se uvádí, že mírový návrh oslabí pozici Kyjeva nejen tím, že odsune na vedlejší kolej hlavní zásady ukrajinského Mírového plánu, ale i tím, že „normalizuje pozici Ruska“ tak, že nastartuje nové summity.

Zatímco diskuse pokračuje, neúčast Ruska (ať už z důvodu, že nebylo pozváno, nebo z důvodu nedostatečné ochoty připojit se iv případě, že by pozváno bylo) významným způsobem snižuje důvěryhodnost summitu. A to nejen proto, že jeho rozhodnutí, kdyby vůbec nějaká byla, by zůstala nepřijatelná pro jednu ze dvou stran konfliktu, ale také proto, že neúčast Moskvy vyvolala odstoupení mnoha – včetně Číny, Saúdské Arábie, Brazílie, Pákistánu a dalších. I ze zemí jihovýchodní Asie se pravděpodobně zúčastní jen čtyři. Indie, která v konfliktu zachovává neutralitu a kterou Zelenskyj osobně oslovil, aby se připojila, se možná zúčastní, ale nebude zastoupena na nejvyšší úrovni.

Biden dal přednost hvězdám

Pro Ukrajinu bylo nejšokující rozhodnutí prezidenta USA Joea Bidena, který se summitu nezúčastní. Biden se místo toho zúčastní hvězdami nabité akce na získání finančních prostředků pro demokraty s názvem „Premier Night with the Presidents“ v Los Angeles, na kterém potvrdil účast i bývalý prezident Barack Obama a známí herci George Clooney či Julia Robertsová. Zatímco viceprezidentka Kamala Harrisová a poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan prezidenta Bidena zastoupí, nepřítomnost amerického prezidenta vyvolala Zelenského hněv, který řekl, že „by se dočkal jen Putinova potlesku“.

Přestože Biden konečně „rozbil prasátko“ a předal Ukrajině balíček vojenské pomoci, v nedávném rozhovoru pro časopis TIME jasně uvedl, že není připraven na „NATOizaci Ukrajiny“. „Mír neznamená NATO. Mír znamená, že Rusko nikdy, nikdy, nikdy, nikdy neobsadí Ukrajinu,“ řekl Biden.

Podle odborníků je vstup Ukrajiny do NATO nepříznivý pro znovuzvolení Bidena, který se už nyní musí vyrovnávat s pokračující válkou Izraele v Gaze a nízkým ratingem doma. 59 % Američanů se v květnu vyjádřilo, že ho jako prezidenta nepodpoří.

Tato otázka však zůstává hlavním kamenem úrazu mezi Kyjevem a Washingtonem. Navíc, přestože Zelenskyj vítá podporu Bidenovy administrativy pro Ukrajinu, aby se zaměřila na Rusko hned za hranicí se zbraněmi dodanými Washingtonem, dále požaduje, aby Ukrajina měla více prostoru pro „opětování palby“ uvnitř ruského území. To USA pravděpodobně nepovolí.

I když na chvíli necháme stranou seznam nezúčastněných, je velmi nepravděpodobné, že by ti, kdo přiletí do Švýcarska, v tuto chvíli radikálně změnili své postoje k válce. A to vyvolává pochybnosti o tom, zda summit dokáže tuto krizi vyřešit.

Trvalý mír by vyžadoval nejen aktivní a pozitivní účast obou stran, ale také skutečné úsilí a pevnou politickou vůli všech zúčastněných stran ukončit konflikt. Aniž by summity a mírové procesy, ať by byly jakkoli upřímně koncipovány, nebyly ničím jiným než nekonečnou spirálou bezvýsledných diskusí a soutěží nejlepších řečníků.

(17 votes, average: 3,59 out of 5)

Loading...