Majerová: Slova a skutky Rakušana se dlouhodobě rozcházejí. Svým vystupováním podrývá autoritu státu |

Sdílet článek:

42TCEN/ZUZANA MAJEROVÁ

Po půlročním prověřování policie rozhodla o odložení případu střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová promluvila s neČT24 o dosavadním průběhu vyšetřování, mediálním informovaní o tragédii a také přístupu k celé události ministra vnitra Víta Rakušana.

Paní předsedkyně, policie rozhodla o odložení případu. Celý proces není však ukončen – šetření GIBS probíhá a trestní řízení je podle zákona tajné. Jak vnímáte jeho průběh a okrajové informace, které se o něm dozvídáme?

Zuzana Majerová: Člověk nemusí být bůhvíjakým bezpečnostním odborníkem, aby si povšiml dvojího informačního metru. Zatímco v případě střelce z Filosofické fakulty UK toho ještě po půlroce o jeho motivaci a dalších okolnostech této tragédie moc nevíme, v jiných případech politici, bezpečnostní orgány i tajná služba pálí nejrůznější obvinění takřka na počkání a na žádné řádné vyšetření nečekají.

Podle slov ministra Rakušana „osobně podporuje všechny aktivity, aby veřejnost neměla žádné pochybnosti“ o tragédii. Nakolik se ministrovi daří svá slova plnit?

Stará lidová moudrost říká, že ne podle slov, ale podle skutků poznáme je. V případě ministra vnitra Víta Rakušana se jeho slova a skutky dlouhodobě naprosto rozcházejí. Totéž platí o jeho vyjádřeních v kauze střelby, respektive hromadné vraždy na Filozofické fakultě UK. Je evidentní, že tím jen podrývá autoritu státu, ministerstva vnitra i svoji vlastní.

Někteří rodiče požadují demisi ministra Rakušana. Co si o přání občanů myslíte pohledem exposlankyně a rodiče?

Vzhledem k tomu, co jsem vám odpověděla na předchozí otázku, se rodičům obětí vůbec nedivím a souhlasím s nimi.

Jaký způsob informování o vyšetřování podle Vás je akceptovatelný a ohleduplný vůči obětem tragédie?

Chápu, že komunikace v takto tragickém případě je nesmírně citlivá věc. Je potřeba brát ohled nejen na pozůstalé, ale také na celou veřejnost. O to odpovědněji by politici i vrcholní policisté měli vážit svá slova. A zvláště v takovýchto případech platí, že pravda osvobozuje. Jakékoli lakováni skutečnosti na růžovo se dříve či později vymstí. Ostatně sledujeme to i v tomto případě.

Pozorujete osobně zřetelné změny v bezpečnostních opatřeních v České republice po uplynutí téměř půl roku od této tragické události?

Ve svém bezprostředním okolí nic takového nevidím, ale zainteresovaní odborníci by vám možná odpověděli lépe. Co ale vidím, je snaha vládnoucí garnitury dále utahovat šrouby, co se týká různých občanských svobod a na prvním místě svobody projevu. Ukrývají to za boj proti dezinformacím, ale ve skutečnosti to není nic jiného než snaha zavřít nepohodlným lidem ústa. Svoboda slova je nedělitelná, buď je, anebo není.