HSP
V polovině roku 2025 může vypuknout nová globální finanční krize, která bude rozsahem srovnatelná s krizí v roce 2008, nevylučuje to Ruská banka. Děsí ji historicky nejrychlejší skok klíčových úrokových sazeb ve vyspělých zemích za poslední dva roky po téměř 15 letech téměř nulových hodnot. V čem je situace podobná roku 2008, jaké jsou šance na novou krizi? klade si otázky Olga Samofalová v ruských novinách Vzgljadg
V posledních letech se neustále objevují hrozby, že vypukne nová globální hospodářská krize. Každý rok se však tyto předpovědi nenaplnily. Vznikl dojem, že světová ekonomika tentokrát „přeplula“. Není to ovšem zcela pravda.
Pravděpodobnost globální finanční krize stále existuje a její vrchol může přijít v polovině příštího roku 2025, uvedla Banka Ruska ve zveřejněném návrhu „Základních směrů jednotné státní měnové politiky“.
\”Zvýšení sazeb měnové politiky rozvinutých zemí v letech 2022 – 2023 je jedním z nejrychlejších v historii a přišlo po téměř 15 letech téměř nulových sazeb centrálních bank v těchto zemích,\” uvedla.
Vysoká úroveň diskontních sazeb a nahromaděné nerovnováhy na finančních trzích vyspělých zemí povedou ke globální finanční krizi, která bude rozsahem srovnatelná s krizí z let 2007–2008, uvádí centrální banka jeden z možných scénářů vývoje událostí.
„Pravděpodobnost globální megakrize je v současnosti vyšší než kdykoli předtím a pohybuje se kolem 16 až 20 %. Spouštěč strukturálních problémů by se mohl dotknout nezahojených finančních ran z minulosti, což by vedlo ke globální bouři. Hlavním problémem je, že tato krize má jedinečný charakter a je velmi obtížné předpovědět její důsledky, ale jedno je jasné – mohla by uvrhnout svět do nové desetileté deprese,“ řekl Sergej Grišunin, výkonný ředitel ratingové služby NRA.
Podle jeho názoru bude mít další globální krize, pokud k ní dojde, ještě úplně jiný charakter než krize z roku 2008. „Srovnatelnost“ s krizí z roku 2008, o které píše Ruská banka, se týká zejména rozsahu, nikoli charakteru. Další globální krize bude strukturálně-finanční. Na jedné straně se ve světě hromadí velké množství strukturálních problémů, počínaje měnícími se technologickými modely, rostoucími riziky udržitelnosti, geopolitickými riziky a rostoucí nerovností. Na druhé straně vysoké úrokové sazby, protekcionismus a geopolitika brání volnému toku kapitálu k řešení těchto strukturálních problémů. Za třetí, mnohé problémy z krize v roce 2008 zůstávají nevyřešeny – hromadění „špatných aktiv“, pokusy o jejich skrytí prostřednictvím sekuritizace, nadměrné rozšíření derivátových nástrojů, přeměna finančních trhů na kasino, protože ceny aktiv neodpovídají skutečné finanční situaci podniků,“ vysvětluje předpoklady nové krize Sergej Grišunin.
Existuje názor, že ve skutečnosti krize stále trvá. „V obecném rámci lze probíhající proces a jeho fázi popsat takto: probíhá 100letá krize velkého cyklu, přičemž roky 2007 a 2008 lze považovat za předehru ke krizi. Taková zásadní krize se v historii lidstva ještě nikdy nestala. Začátek vrcholu ukončení tohoto cyklu byl na konci roku 2019 a ke konci roku 2025 dojde k jeho úplnému ukončení a bude dále klesat,“ řekl Oleg Orlov, finanční poradce a odborník na finanční plánování života.
„Podle mého názoru je pravděpodobnost krize v polovině roku 2025 poměrně vysoká. Stávající nerovnováhy na finančních trzích, vysoká úroveň dluhu a pokračující zvyšování úrokových sazeb vytvářejí podmínky pro možnou krizi. Kromě toho mohou situaci zhoršit geopolitická rizika a nejistota v globální ekonomice. Přestože bychom neměli zapomínat, že všechny tyto procesy jsou dynamické a mohou se měnit v reálném čase,“ říká Orlov.
Porovnáme-li situaci a předpoklady krize v roce 2008 a v současnosti, můžeme si všimnout rozdílů i některých shod.
„Možná se situace na americkém trhu práce v letošním roce a měnová politika Fedu v posledních dvou letech podobají situaci v krizovém roce 2008,“ – říká Vladimir Černov, analytik společnosti Freedom Finance Global. Hlavní rozdíl však spočívá v tom, že v roce 2008 se „krizová spirála“ začala roztáčet v důsledku výrazného poklesu prodeje domů na americkém trhu s bydlením.
„Globální hospodářská krize v roce 2008 začala na pozadí propadu prodeje domů v USA, který začal v roce 2006, kdy prudce vzrostly sazby úvěrů. Potom přerostla do krize vysoce rizikových hypotečních úvěrů, která způsobila, že největší americké banky začaly krachovat. To mělo za následek výprodej na akciových trzích a odliv investičního kapitálu,“ připomíná Černov.
Nyní v USA nedochází k prudkému poklesu prodeje. Existují však náznaky vysoké pravděpodobnosti „tzv. tvrdého přistání americké ekonomiky nebo recese na pozadí nečekaně prudkého oslabení trhu práce ve státech koncem července, upozorňuje Černov.
Počet nově vytvořených pracovních míst v červenci 2024 ve srovnání s předchozími měsíci klesl přibližně o 30 %, přičemž míra nezaměstnanosti na úrovni 4,3 % dosáhla nejvyšší úrovně od listopadu 2021 (krize). „V roce 2008 měly USA také vážné problémy na trhu práce a nezaměstnanost tehdy dosáhla nejvyšších hodnot za posledních 16 let, v důsledku čehož klesla i podnikatelská aktivita,“ dodává expert.
Podobná je i situace s klíčovou sazbou: USA nejprve na dva roky prudce zvýšily klíčovou sazbu (to vedlo k poklesu prodeje nemovitostí) av roce 2008 ji začaly prudce snižovat, aby eliminovaly důsledky krize. Nyní se USA právě nacházejí v cyklu zvyšování sazeb – a všichni čekají, kdy ji Fed začne snižovat.
Buďte první kdo přidá komentář