Svět se změnil. Těžké váhy světového bankovnictví radí, jak přežít a vyjít z toho jako vítěz

Vysoké ceny energií, rozlámání dodavatelských řetězců a překotná aktivita politiků v oblasti ochrany klimatu plní noviny a sociální sítě všude po světě. Stejně tak ale plní noviny zachmuřené predikce klimatologů, plní je stávky za klima, ničivé požáry či záplavy. Téma klimatu se stalo klíčovou politickou agendou.

Kdo byl v Německu letos před volbami, nemohl to nevidět: Podpora ochrany klimatu byla na plakátech všech politických stran: od FDP, přes CDU až po Die Linke. Stejně aktivně o ochraně klimatu mluví americký prezident Joe Biden i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.

Z businessového hlediska je velmi hlasité nejen volání regulátorů, politiků a nejrůznějších lobbistických skupin. Hlasitě jsou totiž slyšet hlavně spotřebitelé, přičemž všechny analýzy zákaznických preferencí ukazují to samé: Pro mladší mileniály a Generaci Z jsou ochrana klimatu, ESG (Environmental, social and corporate governance –⁠ zjednodušeně moderní zásady udržitelnosti a ohleduplného podnikání) jako životní postoj a tzv. purposeful business klíčové faktory, podle kterých si vybírají, u koho a za kolik budou nakupovat.

Pouhá vášeň pro značku vám už zákaznickou loajalitu nezaručí. Musíte svým zákazníkům ukázat, že máte nejen skvělý produkt, ale že jste také součástí pro ně důležitých příběhů. Mnoho špičkových firem navenek ukazuje, že berou jako privilegium, že mohou bojovat za „velké věci“. Říkají tím: „jsme natolik bohatí a úspěšní, že je pro nás čest, že můžeme něco vrátit zpátky.“ K tomu je koneckonců často tlačí i jejich zaměstnanci, kteří chtějí to samé.

Někdo by mohl namítnout: tohle se ČR netýká, tady jsme jiní. Česko ovšem není uzavřená bublina. Proto ve chvíli, kdy do tématu „šlapou“ tři nejdůležitější světoví hráči (EU, US, Čína) spolu s úspěšnými firmami z žebříčku Forbes 500, jež mají stovky milionů zákazníků, tak se změny prostě stanou. ESG, ochrana klimatu a udržitelný business jsou zkrátka tématy, před kterými se neschováme.

Přemýšlel jsem proto, jak tuhle světovou debatu přiblížit do Česka. Abych ukázal její plastičnost, rozdílnost názorů, ale zároveň i naléhavost, s jakou lídři byznysu nad tématem udržitelnosti a boje za klima přemýšlejí. Nakonec mě napadlo využít toho, že říjen je měsícem velkých ekonomických konferencí. Tak jsem si sedl, poslouchal a zapisoval. A všude, kde jsem byl (Členská konference IIF, EU SDGs Summit, Podzimní Washingtonská setkání), to bylo stejné a řešila se hlavně dvě témata: covid a proměna ekonomiky směrem k udržitelnosti.

Níže vám přináším své poznámky z projevů názorově velmi rozdílných řečníků, ať už se jedná o Franse Timmermanse z Evropské komise, Johna Dugana ze Citi nebo Marka Tuckera z HSBC. Schválně jsem k nim nedopisoval žádný svůj komentář. Na následujících řádcích tedy nabízím skutečně zápisky toho, co tyto (a mnohé další) osobnosti uvedly –⁠ obrázek nechť už si každý udělá sám.

Ukončím tento úvod osobní poznámkou: ESG, udržitelnost a boj za ochranu klimatu jsou opravdu velká témata a bylo by pro lidstvo i ekonomiku katastrofou, kdybychom s nimi naložili zle. Kdybychom, jak říká bankéř Jamie Dimon (na archivní titulní fotce spolu s Billem Gatesem), řešení tohoto zásadního tématu zúžili na objímání stromů a focení se na sociální sítě. Kdybychom naskakovali na mediálně atraktivní „řešení“, jako je likvidace jádra nebo vypnutí plynu ze dne na den. Tím bychom totiž jen poškodili ekonomiku, a tedy miliony (chudých) lidí všude po světě.

Než začnete číst, tak mi dovolte ještě jednu technickou poznámku na okraj. Debaty se uskutečnily na několika rozdílných akcích a řečníci mluvili vždy naživo, v různých dnech a z různých míst. Vždy intimně „one-on-one.“ Jejich výpovědi tak není možné považovat za nějaké předhánění se v rámci jedné panelové diskuse před jedním konkrétním publikem. O to zajímavější je, že stejná témata rezonovala stále znovu a znovu. Vedle ESG a udržitelnosti v následujících zápiscích naleznete také další témata, pokud se právě dotýkala toho hlavní. Logicky se jedná hlavně o inflaci, energie a dodavatelské řetězce.

V následujícím textu najdete postřehy od:

Frans Timmermans

místopředseda Evropské komise odpovědný za Green Deal a ochranu klimatu

• Jako Evropská unie jsme v současné době zahájili celospolečenský dialog na podporu ochrany klimatu a evropského Green Dealu.
• Rád bych v tomto ohledu upozornil a podtrhl, že jde o začátek cesty, která zásadně změní podnikání, byznys a společnost.
• Stejně tak chci upozornit na to, že tuhle transformaci uděláme ve skutečně obřím měřítku. A uděláme ji rychle. Proč? Protože dnes máme zcela jasno v tom, jaká má naše planeta Země možnosti a jak rychle z nich čerpáme. Proto je nezbytné jednat rychle.
• Tato transformace s sebou bezpochyby přinese novou průmyslovou revoluci. A ano, každá průmyslová revoluce, kterou jsme dříve jako lidstvo prožili, měla své vítěze i poražené.
• Tentokrát jsme však dostatečně bohatí na to, abychom ekonomicky, pomocí subvencí, podpořili ty, kteří by se jinak ocitli na straně poražených.
• Firmy, ekonomika i lidé (občané) by tak měli pochopit, že změna je tu! A že je rolí a úkolem Evropy být globálním lídrem v boji se změnou klimatu, se znečištěním a za uhlíkovou neutralitu. To je naše role.
• Proto máme připraveny detailní zákonné a regulatorní změny tak, abychom:

• Změnili pravidla governance a řízení podniků,
• Změnili firemní reporting a audit,
• Optimalizovali daně ve prospěch udržitelnosti,
• Pomohli vytvořit nový globální level-playing field,
• Vytvořili nový institucionální rámec, který bude stimulovat dobré chování a sankcionovat to špatné.
• Také musíme vést proaktivní kampaň, aby lidé nepodlehli anti-vědeckému chování a anti-vědecké politice.
• Firmy se musí s novou revolucí smířit a naučit se, že udržitelnost je pozitivní věc a představuje možný ekonomicky zisk. Že nejde pouze zvyšování nákladů.
• Věříme, že všechny změny nám jako EU pomohou vytvořit nové příležitosti v cirkulární ekonomice, v oblasti obnovitelných zdrojů, ve výzkumu a vývoji, v biotechnologiích a v zemědělství. Že půjde o investici do budoucna.
• Je jisté, že některé regiony EU budou touto transformací ovlivněny více než jiné. Proto znovu říkám, že postižené regiony získají veškerou možnou podporu ve formě dotací a rekvalifikace svých obyvatel.

Jamie Dimon

generální ředitel a předseda představenstva, JP Morgan Chase

O ESG, změně klimatu a udržitelném financování

• Pro mě je změna klimatu globální, systémový problém… systémové téma, podobné svou komplexností navyšování arzenálu jaderných zbraní.
• Proto pro jeho řešení potřebujeme podobně metodický přístup, jako existoval v oblasti dohod o omezení jaderných zbraní mezi USA a SSSR. Tedy potřebujeme racionalitu, metodičnost, transparentnost, důvěryhodnost a vymahatelnost.
• Boj za klima nemůže být o objímání stromů, vymývání mozků a barvení světa na zeleno.
• Bojujme za udržitelnost ne jako hledači mediální pozornosti (media attention seekers), ale chovejme se u toho jako dospělí. Jinak jen ublížíme chudým lidem a přírodě vůbec nepomůžeme.
• V tomto ohledu chci už jen dodat, dvě věci:

• Půjdeme-li proti jádru, ublížíme každému.
• Nezapomínejme na to, že mezi politiku a regulaci ekonomiky nelze dávat rovnítko. Stejně tak si nesmí nezávislá regulace hrát na demokratickou politiku.

Covid a co jsme se díky němu naučili

• Poptávka spotřebitelů roste, což je super. Ale je to o hodně jiná poptávka než ta, kterou jsme znali v roce 2019. V nadsázce můžeme současný stav nazvat: nula do cestování, všechno do domácího kutilství! Ale i kutilství je spotřeba!
• Práce z domu je skvělá věc a určitě s námi zůstane jako norma. Je taky úžasné zjištění, že jsme jako lidstvo byli schopni zvládnout takovouhle černou labuťbez zásadního ohrožení systému (respektive toho, jak svět funguje).
• V tomto ohledu chci nám všem připomenout, že určitě přijdou další černé labutě.
• A pokud se mě zeptáte na můj osobní názor, tak dalším velkým globálním problémem, budoucí černou labutí, bude kybernetická bezpečnost.

O finančních stimulech

• Kvantitativní uvolňování bylo na začátku skvělé, jenže teď s tím jde ruku v ruce inflace. Logické. V tomto ohledu nevidím debatu o zvedání sazeb jako drama, pokud k tématu budou centrální bankéři přistupovat s rozmyslem, vyváženě a s opatrností.
• Vedle toho bych rád řekl, že vládní fiskální stimuly jsou superpozitivní, protože jde o čistou spotřebu. Jednoznačně je podporuji. Rozhodně se nevracejme k hladovým hrám po roce 2008.
• A co je skutečná cesta a únik z dluhové pasti? Růst, technologie a inovace včetně udržitelnosti. Poměr HDP/dluh pak nebude problém, pokud bude prorůstová agenda tématem číslo jedna.
• Více zdanění? Nemám problém s vyššími daněmi z příjmu pro bohaté. Bylo by však nesprávné uvalit další daně na tvůrce hodnot: na malé i velké firmy, na fabriky a inovátory.
• Pokud bych chtěl dát politikům nějaký jasný úkol… je to vlastně hrozně jednoduché. Ať si prostě řeknou ráno i večer: Co pomůže mé zemi? Co pomůže mým občanům, firmám a obyčejným lidem. A pak podle toho jednat. Myslet na cokoliv jiného je odporné (sickening).

Mark Tucker

předseda představenstva, HSBC

O narušení dodávek

• Je logické a správné, že se dnes každý snaží diverzifikovat svoje dodavatelské řetězce a zároveň si dělat záložní řešení. Bez toho dnes odolnou firmu nemůžete mít.
• Také geopolitika se stává důležitým faktorem pro uvažování všech velkých firem a dle mého názoru to zhruba za 6 až 12 měsíců uvidíme ještě výrazněji. Svět se změnil.
• Problémem také je, že chaoticky vyhlašované lockdowny –⁠jednou tady, podruhé támhle –⁠ s námi asi zůstanou a budou mít dvojitý impakt na dodávky všech druhů zboží.

O udržitelných financích a Green Dealu

• Změna klimatu je největší výzvou, která před námi jako lidstvem nyní stojí. Před ní prostě neutečeme.
• Je ale potřeba říct, že Evropa a její Green Deal samy o sobě stačit nebudou. Beze zbytku světa se nic nikam neposune. A zde mluvím především o Asii.
• Je ostatně v zájmu asijských zemí, aby se s klimatem začalo něco dělat. Protože to budou především chudé a rozvíjející země z tohoto kontinentu, které budou změnami výrazně negativně ovlivněny.
• V tomto ohledu vidíme, že Čína se snaží být jedním z hlavních pozitivních hybatelů debaty o klimatu, což je skvělé. Ale co ostatní?!
• Zde s povzdechem říkám, že pro ostatní asijské ekonomiky bude uhlíková transformace obtížně zvládnutelný úkol. Nemají na to prostě peníze. Navíc jejich logickou vizí a prioritou je zvyšování spotřebitelských možností pro jejich občany. Nelze se tomu divit.
• Když poodejdu od Asie a podívám se na celou ESG transformaci z nadhledu, tak je potřeba si férově říct, že díky dekarbonizaci a díky narušení dodávek komodit porostou ceny energií všude a všem. O tom není pochyb.
• Rovněž je potřeba uznat, že tahle obří energetická transformace nebude přímočará: prostě není možné dneska vypnout uhlí a zítra nahodit obnovitelné zdroje. Budeme svědky výpadků proudu i toho, že energie bude nedostatek. A o těchto externalitách, které přijdou, bychom prostě měli mluvit, a to upřímně.
• Přes všechny tyhle překážky chci ale znovu říct, že dnes není žádný větší světový problém, který potřebuje globální řešení, než je změna klimatu.
• A finance, udržitelnost a zelené financování musí být součástí řešení tohoto problému a musí se to stát věrohodným způsobem. A proto volám po globálních, nikoliv regionálních pravidlech. Harmonizovaný, globální přístup je základ.

John Dugen

předseda představenstva, Citi Group (a bývalý regulátor dohlížející na americký bankovní systém)

• Deset let zpátky, po finanční krizi 2008, byla pověst finančních institucí nedobrá. Nyní jsme ale v hodně rozdílné situaci, kdy banky sehrávají v jednoznačně pozitivní úlohu. Finanční systém jasně funguje a pomáhá nám všem dostat se z hospodářské volatility vyvolané pandemií.
• Je proto otázkou, zda je nutné banky ostrakizovat za to, že toho pro udržitelnost nedělají ještě víc. Chápu, že někteří lidé chtějí běžet kupředu co nejrychleji, ale myslím, že by v tom měla být i nějaká uměřenost. Aby to nebyla jen planá akce. Navíc v udržitelnosti by nemělo jít pouze o klima, ale také o lidi. A tento sociální aspekt se často vytrácí.
• Klíčovou věcí, na kterou nikdo nemá jasnou odpověď, zůstává, jak celou ESG transformaci provést tak, aby fungovala. Hodně lidi mluví třeba o tom, že v případě bank by se udržitelnost propojila s kapitálovou přiměřeností, přičemž ona udržitelnost by se počítala jak „interně“ (že banka je ESG compliant), tak externě (alokace aktiv směrem k udržitelnosti). A pak by to šlo nahoru nebo dolů podle toho, jak moc do udržitelnosti investuje.
• Ale já sám za sebe si tím nejsem jistý. A víte proč? Nejsem si jistý, proč by boj za změnu klimatu měl představovat samostatnou kapitolu regulace firem a byznysu. Správnější je podle mě z toho udělat nedílnou součást operačního rizika, protože o tomhle změny klimatu jsou –⁠ je to riziko. A následně pojďme případné ztráty počítat a alokovat na ně finance už od prvního dne. A tohle by za mě mělo být harmonizováno globálně.
• Ještě si dovolím poznámku na okraj a sice, že obecně není dobré, aby vlády dosahovaly svých politických cílů tím, že budou do férové regulace zanášet svoji politickou agendu. Ta má být součástí vládní politiky, ale ne obsahem regulace, pokud s daným odvětvím nesouvisí.
• Pozitivně bych řekl, že já i firma v oblasti udržitelnosti a ESG velmi silně věříme v samoregulaci a dobrovolné sliby. Proč? Protože to vyžadují naši zákazníci, naše reputace to vyžaduje a naše značka to vyžaduje.
• V tomto ohledu jsme uvnitř Citi dali Jane Fraser (CEO) udržitelnost jako silné KPI (klíčový ukazatel výkonnosti), a to včetně alokace aktiv na základě udržitelnosti, podpory ESG kreditních linek, zelených dluhopisů a podobně.
• Spolu s tím ale chceme naše především firemní zákazníky podpořit, aby transformace směrem k ESG a udržitelnosti proběhla poklidnou cestou. Nemělo by to totiž probíhat revoluční cestou. Plus nechceme žádného z našich zákazníků poškodit.

Mairead McGuiness

evropská komisařka pro oblast finanční stability a kapitálových trhů

• Naším cílem je rychle nasměrovat tok veřejných financí EU a členských zemí tak, aby začaly aktivně napomáhat investicím do udržitelnosti a podporovat Evropský Green Deal.

• 90 % alokovaných rozpočtů půjde právě na udržitelné investice a s tím ruku v ruce jdoucí nutné dotace.
• 10 % financí pak bude použito v rámci tzv. Transformační fondů, které budou představovat sekundární dotace na podporu nejvíce zasažených regionů. Příkladem budiž regiony se silným zastoupením těžby hnědého a černého uhlí, které budou nuceny transformovat svoji ekonomiku.

• Zároveň budeme (prostřednictvím regulace) mobilizovat soukromé peníze směrem k podpoře udržitelnosti a stejně tak tlačit na firmy a další soukromé subjekty, aby plně přijaly transformaci směrem k uhlíkové neutralitě; aby ji přijaly za svou.
• Z toho důvodu jsme jako Evropská komise přijali Strategii pro udržitelné finance (EU Sustainable Finance Strategy), jejíž nedílnou součástí je i EU ESG taxonomie s důrazem na změnu klimatu. Sociální taxonomie ji bude následovat.
• Taxonomie představuje základní nástroj pro klasifikaci a měření ekonomické činnost z hlediska udržitelnosti.

• Jde o jasně vytyčenou trasu pro finanční ředitele a firemní manažery ESG, jak postupovat v oblasti finančního plánování, implementace udržitelnosti i budoucích regulatorních a reportingových nároků.
• Ze strany EU bude Strategie udržitelných financí a v ní obsažená taxonomie nástrojem, jak firmy jasně vybídnout k podpoře udržitelnosti – dobré chování bude odměněno a to špatné více daněno.

• Komise také pracuje na regulatorním rámci řady finančních produktů, které budou svázány s udržitelností. Půjde například o:

• Zelené dluhopisy (v budoucnu také Sociální dluhopisy), kterými budeme emitenty obligací posouvat správným směrem.
• Zelené hypotéky, v rámci nichž budou developeři (B2B pilíř) a žadatelé o hypotéky (B2C pilíř) úrokově zvýhodňováni, pokud budou investovat do stavby a nákupu zelených budov.
• Udržitelné půjčky a depozita pro retailové a SME klienty, kdy budou zvýhodňovány úvěry na udržitelný byznys. Analogicky pak budou moci koncoví zákazníci finančních společností žádat, aby jejich depozita byla propojena pouze s udržitelnými a zelenými aktivy.

• Změna klimatu a udržitelná agenda se také stanou součástí řízení operačních rizik v rámci celého finančního systému:
• Všechny společnosti na trhu ji budou muset mít obsaženu v rámci své byznysové strategie a budou se jí muset systematicky řídit.
• Nefinanční reporting (obsahující ESG a udržitelnost) dostane standardizovaný rámec a od roku 2023 bude povinný.
• Všechna výše uvedená pravidla budou muset být respektována všemi, kdo chtějí působit na evropském trhu, a to i v případě, že nemají své sídlo v rámci EU.

Phillip Lane

člen bankovní rady, Evropská centrální banka (ECB)

O udržitelnosti:

• ECB vede podporu udržitelnosti jako jednu ze svých jasných priorit.
• Věříme, že klíčová je v tomto ohledu konzistentnost a snaha postupovat krok za krokem a nezapomenout u toho ani na podružnosti.

O covidu:

• Obecně věříme v to, že ke slovu by se nyní měla dostat fiskální, rozpočtová agenda. V oblasti kvantitativního uvolňování toho ECB udělala hodně, ale nyní jsou důležité procyklické programy realizované ze strany vlád.
• Inflační rámec ve výši 2 % stále platí. Ale pokud bude několik měsíců přechodná inflace, nevidíme to dramaticky.

José Vinals

předseda představenstva, Standard Chartered

• V oblasti zelených financí a udržitelnosti jsme jako Standard Chartered přesvědčeni, že uhlíková neutralita je nezbytná pro naši budoucnost. Stejně tak, že ESG je nezbytné.
• Je ale důležité, aby firemní ESG strategie a uhlíkové sliby byly kredibilní a uvěřitelné. Jinak se bude jednat o klamání veřejnosti a greenwashing a my jako firmy ztratíme důvěru.
• Klíčovým pilířem ESG a zelené transformace jsou a budou finanční instituce.
• Jestli ale někde vidím, že to bude komplikované, tak je to energetika; a uvidíme, jak nám to v ní půjde.
• I tak ale věřím, že se pohneme dopředu. A co se týče oblasti financí, tak jsem přesvědčen, že v nich bude existovat mnohem širší portfolio finančních produktů spojených s udržitelností, a to jak v oblasti B2B, tak B2C.
• Věřím i v to, že vzniknou udržitelné depozitní účty, které budou propojeny pouze s udržitelnými aktivity.

Jes Staley

generální ředitel, Barclays

O covidu

• Jsem přesvědčen, že klíčovými důvody, proč tu dnes nejsme uprostřed obří ekonomické krize, jsou dva: rychlá reakce regulátorů a centrálních bank, a zadruhé aktivizace všech dostupných kanálů likvidity a jejich vypuštění do reálné ekonomiky. Právě díky tomu zde dnes máme největší hospodářské oživení ve Velké Británii po druhé světové válce.
• Mimochodem i letecké společnosti přežily a byly schopny získat peníze potřebné pro svůj provoz. A pokud to přežily letecké společnosti, tak si myslím, že pozitivní obrat je možný pro všechny sektory ekonomiky.
• Velkým problémem je ale zásobování, logistika a doprava vůbec. A s tím vším je logicky spojena inflace. Otázkou zůstává, jak moc je inflace přechodná a jaká bude reakce centrálních bank.
• Druhým problémem pak je trh práce, kdy v nejrůznějších zemích, včetně Velké Británie, dnes vidíme, že „nejsou lidi“. Tohle představuje velkou komplikaci pro SME sektor (malé a střední podniky), který je vždy tahounem ekonomiky a hlavním tvůrcem budoucích hodnot. Tohle vidím jako velké riziko.

O Green Dealu a udržitelných financích

• Jako Barclays plně podporujeme snahy britské vlády v oblasti boje za záchranu klimatu a udržitelnost. Stejně aktivně pak podporujeme Pařížskou klimatickou dohodu a budeme podporovat možné další závazky přijaté v Glasgow.
• Bereme to nejen jako závazek, ale i jako příležitost, protože věříme, že ESG transformace dá finančnímu sektoru práci na příštích 30 let. Bez robustního financování totiž revoluce v oblasti obnovitelných zdrojů prostě nebude možná.
• Proto již nyní aktivně nasazujeme komplexní ESG taxonomii a ESG klasifikaci aktiv.
• Problém je ale v tom, že ESG pravidla stále nejsou globálně dostatečně harmonizována a různé jurisdikce mají různá pravidla. Tohle se musí změnit.

Jean Lemierre

předseda představenstva, BNP Paribas

O Green Dealu a udržitelných financích

• Je evidentní, že ESG a změna klimatu jsou pro zákazníky z řad Generace Z klíčovou věcí. Stejně tak jsou ale klíčové pro světové top tvůrce regulace, což jsou EU, USA a Čína. Viděli jsme to během Valného shromáždění OSN a v médiích to vidíme neustále.
• Jsem přesvědčen, že celosvětová přeměna byznysu i regulace určitě proběhne. Ale připravme se na to, že to bude dlouhá cesta.
• V jejím průběhu bude nutné vytvořit globální ESG regulatorní standardy, taxonomii udržitelnosti, následně také implementační strategii a samozřejmě controlling. Tohle všechno by mělo být globální, nemělo by jít o soutěž mezi jednotlivými státy nebo regiony o tom, „kdo to jak nastaví“. Musí existovat jasně rovné podmínky, jinak skončíme pouze a jen u greenwashingu.
• Proto bychom se také neměli bát v rámci EU chránit naši konkurenceschopnost. Jednak musí naši političtí vůdci přesvědčit lidi a byznys o tom, že čím rychleji se zelenou transformací pohneme, o to kratší ta cesta bude. Vedle toho se musíme chránit jako jednotný trh EU, ideálně pomocí daňové a celní zátěže pro jurisdikce, které naši snahu nebudou respektovat.

O covidu

• Ekonomický výhled je pozitivní v celé EU a všude je vidět silné oživení. Francouzské HDP jde kupředu velmi silně a v okolních zemích je to podobné.
• Za tímhle dobrým vývojem jsou dle mě tyto faktory: spotřeba, nakumulované úspory, regulatorní podpora, kvantitativní uvolňování/fiskální stimuly, silný bankovní sektor.
• Nyní musíme být obezřetní a nevolat po rychlém uškrcení programů ze strany centrálních bank. Musíme to dělat jemně, abychom nepoškodili růst.
• Inflace a zvyšování cen nejsou znepokojující, jsou pouze přechodné. Proto není třeba aktivizovat měnovou politiku.
• Jednou jsme se to totiž naučili po zlém v roce 2008: nebuďme fiskálně a monetárně příliš přísní, jinak zabijeme veškerý růst.
• Proto je nyní čas na fiskální podněty, zejména v investicích do digitálu, ESG a udržitelnosti.
• Pokud do Evropy nepřijde další vlna covidu, tak radím zůstat pozitivní.

info.cz