Americké volby v grafech a číslech

Milí čtenáři, úterní prezidentské volby, které s výraznou převahou (zvláště v kolegiu volitelů) vyhrál Donald Trump, už přilákaly hodně komentátorů. Abychom se od té vlny slov trochu odlišili, vezmeme dnes to téma z trochu jiné strany – v podobě grafů a čísel, jen lehce okomentovaných.

Postřeh první: rozhodujících pro celoamerický výsledek voleb sice bylo oněch sedm “swing states”, ale k posunu ve prospěch republikánů došlo prakticky plošně, i ve státech, které jsou tradičně baštami demokratů.

Velmi výrazný je stát New York, kde se posun netýkal jen venkovských oblastí, ale i samotného New York City. Celkově prohrál Trump stát New York “jen” v poměru 44:56, což už je v kompetitivní kategorii. V samotném New York City rovněž posílil a řada okrsků dopadla v jeho prospěch, byť většina z toho nebyla ani zdaleka.

Postřeh druhý: ačkoliv všechny hlasy ještě nejsou sečteny, Harrisová byla jednoznačně míň úspěšná při mobilizaci voličů než Biden roku 2020. Pro Bidena hlasovalo roku 2020 více než 81 milionů Američanů, kdežto Harrisová zatím posbírala jen 68 milionů hlasů; přes 70 milionů se asi celkově dostane, ale i tak je to výrazná ztráta proti Bidenově výsledku. Stalo se tím pádem neočekávané – Trump vyhrál nejen v kolegiu volitelů, ale i na absolutní počet hlasů (“popular vote”), což se republikánskému kandidátovi podařilo naposledy roku 2004.

Postřeh třetí: Trump velmi zabodoval mezi Hispánci, zejména pak mezi muži, u kterých vyhrál. Posun od roku 2020 je značný. Demokrati dříve považovali Hispánce za automatickou součást své “barevné” volební koalice, stejně jako černochy; u černochů to víceméně stále ještě platí, ale amigos to vidí jinak.

Kromě toho, že Hispánci jsou sociálně daleko konzervativnější než genderová úderka z Berkeley, v tom mohla sehrát roli i katastrofální ekonomická situace na Kubě a ve Venezuele, o které v těch emigrantských komunitách dobře vědí a která výrazně snižuje přitažlivost kandidátů vnímaných coby levicových.

Postřeh čtvrtý: politické rozdíly mezi rurální Amerikou a hustě osídlenými metropolemi jsou veliké. Na této mapě, která zahrnuje jednotlivé “counties” (=zhruba okresy), jsou vidět mimořádně dobře. Tak například čtyři z modrých fleků uprostřed rudého Texasu jsou velká města Austin, Dallas, Houston a San Antonio.

Postřeh pátý, pro dnešek poslední: americký elektorát se výrazně rozštípnul podle toho, zda se mu dnes daří dobře nebo ne. Lidé, jejichž rodinná ekonomická situace se za poslední léta zhoršila, velmi výraznou většinou hlasovali pro Trumpa. Stejně tak lidé, kteří považují stav americké ekonomiky za nedobrý.