Francouzská vláda směřuje ke kolapsu, Le Pen totiž podpořila hlasování o nedůvěře v Barnierovu vládu |

Sdílet článek:

KURT ZINDULKA

Francouzskou neo-liberální vládu tento týden asi čeká kolaps, když Národní obroda Marine Le Pen potvrdila, že se ve snaze o hlasování o nedůvěře přidá k levici poté, co se ministerský předseda Michel Barnier pokusil protlačit opatření finančního zbídačování i bez odhlasování parlamentem.

Ministerský předseda Michel Barnier se po týdnech vyjednávání chopil kontroverzní právní skuliny ve francouzské ústavě, k článku 49.3, který jeho vládě umožňuje, aby v podstatě schválila krácení sociálních dávek i bez hlasování v Národním shromáždění.

Bývalého vyjednavače EU o Brexitu Barniera dosadil jako premiéra v září v Hôtel Matignon prezident Emmanuel Macron po rozpolcení parlamentu do tří frakcí v návaznosti na Macronovo katastrofické rozhodnutí vypsat v červenci předčasné parlamentní volby, když jeho stranu v červnových eurovolbách na kopytech roznesla strana Národní obrody (RN) Marine Le Pen.

Tohoto politika Les Républicains, tj. centristického establishmentu, si vybral jako spolehlivou ruku ke kormidlování francouzského státu skrze hluboké politické rozkoly v zemi a skrze nadcházející dluhovou krizi, která hrozí zastavením financování EU, nerealizuje-li se fiskální reforma. Barnier ve sporném rozpočtu vyzval k celkovému k nárůstu daní o 60 miliard euro a ke krácení výdajů.

V pondělí Barnier při vystoupení před Národním shromážděním v Bourbonském paláci podle Le Figaro řekl, že „dospěl ke konci dialogu,“ a tudíž sdělil, že přistupuje k využití článku 49.3 k protlačení opatření na přibrzdění inflace krácením sociálního zabezpečení pro seniory, kdy jeho vláda tvrdí, že tím zemi ušetří asi 4 miliardy €, proti čemuž ale odpůrci namítají, že na staré uvalí nepatřičné náklady.

Okamžitě po Barnierovo prohlášení oznámila vůdkyně krajně levicové strany Nezdolná Francie, tj. hlavní síly v politické alianci Nová populární fronta (NFP), Mathilde Panot opatření ke svržení vlády.

Ač se levice vládu snaží svrhnout už měsíce, kdy tvrdí, že to oni jsou vítězem voleb, přestože NFP získala daleko méně hlasů než Národní obroda, tak se tentokrát s frakcí Le Pen spojili, čímž je téměř zaručeno, že řízení o nedůvěře tentokrát uspěje.

Prezident Národní obrody Jordan Bardella řekl: „Taková vláda, která navazuje na Macronismus, která odmítá brát v úvahu sociální nouzi na konci měsíce a která ignoruje potřebu znovu nastartovat růst, nemá šanci uspět.“

„Národní obroda bude hlasovat pro odvolání.“

Za sebe Marine Le Pen řekla, že vláda odmítla brát v úvahu vůli 11 milionů voličů Národní obrody a Barnierovo rozhodnutí postavit před RN „červenou linii“ její stranu podnítilo k řízení o nedůvěře a že ta podpoří i jakákoliv další opatření k jejímu sesazení.

Pokud hlasování o nedůvěře uspěje, kdy k němu může dojít už ve středu, bude znamenat, že ministerský předseda bude ve Francii poprvé po více než 60 letech touto metodou svržen, od sesazení ministerského předsedy tehdejšího prezidenta Charlese de Gaulle, kterým byl Georgese Pompidou, roku 1962.

Hrozí, že tento krok uvrhne francouzský politický a finanční systém do naprostého chaosu. Jelikož francouzskému prezidentovi Macronovi ústava zakazuje vyhlášení předčasných voleb do června příštího roku, tak má Elysejský palác, padne-li Barnierova vláda, jen omezené možnosti.

Ač by se Macron mohl rozhodnout znovu Barniera dosadit jako ministerského předsedu, tak by vláda byla v Národním shromáždění v podstatě paralyzována, pokud by to znemožnilo nový kompromis buď s levicovou Novou populární frontou, nebo s Národní obrodou Le Pen.

Jako alternativu by se Macron mohl pokusit dosadit úřednickou vládu z tzv. „expertů“ a nepolitických vládních činitelů. Ač byl tento model několikrát využit v Itálii během jejích vlastních dluhových krizí, tak ve Francii úřednickou vládu ještě nikdy nezkoušeli.

Kromě toho svržení vlády nejspíš také zemi zabrání ve schválení rozpočtu na příští rok. Ač by kvůli rozpočtu 2025 teoreticky mohla být schválena nouzová legislativa, tak by to vládě umožnilo pouze přetáhnout výdajové a daňové předpisy z tohoto roku, což znamená, že řešení dluhové krize by se zase odložilo, což by potenciálně Francii mohlo vystavit degradaci jejích dluhopisů.