Skandinávský úspěch: Na kultuře záleží




Studie londýnského Institutu pro ekonomické záležitosti tvrdí, že jedním z důvodů úspěchu skandinávských zemí je vysoká pracovní morálka a etika v mezilidských vztazích, která se vytvářela po staletí. Dokazuje to řadou reálných dat.

V roce 1943 se irský historik Beddy ptal, jak je možné, že Dánsko dosáhlo výrazně vyšší prosperity než Irsko, přestože geografické podmínky a přírodní zdroje by nahrávaly spíše Irsku. „Dánsko není jen menší země než Irsko, její půda je obecně lehčí a chudší, nemá uhlí a vodní zdroje, které by kompenzovaly to, že nemá uhlí, nemá ani železnou rudu nebo jiné minerální rudy. Přitom v porovnání s Irskem je populace Dánska větší, má větší zemědělskou produkci, rozvinutější průmysl, větší zahraniční obchod a vyšší životní úroveň. “

Ve své zprávě uvádí, že z velké části vděčí Dánové zlepšení své situace zúrodnění severní části Dánska, která proběhla v soukromé režii v horizontu padesáti let počínaje rokem 1870. Dále uvádí, že dánský systém byl více nakloněn svobodnému trhu, neboť pro rozvoj ekonomiky by „systém by měl být prost restriktivních opatření, které uplatňuje Irsko”.

Rozvinutý sociální kapitál

O padesát let později navázal na jeho studii irský ekonom O’Rourke a analyzoval sociální rozdíly, které panovaly mezi oběma zeměmi. Podle jeho zprávy těžilo Dánsko ze značně rozvinutého sociálního kapitálu: homogenní populace, v níž je dlouhodobě zakořeněná vysoká pracovní morálka, silná občanská společnost, přirozená sociální soudržnost, pocit osobní odpovědnosti a silné rodinné hodnoty.

To podle něj může vysvětlit snadnější a rychlejší formování například společných družstev v mlékárenství v Dánsku v porovnání s Irskem. V Irsku, jež bylo také významným producentem mléka a dodávalo stejně jako Dánsko na britský trh, chyběla podle O’Rourkeho sociální soudržnost a dobře definovaná vlastnická práva.

Švédská emigrace do USA

Další ze skandinávských zemí, Švédsko, byla ještě v druhé polovině 19. století poměrně chudým zemědělským státem, což vedlo k masivní emigraci do Ameriky. Relativně velká enkláva švédských a obecně skandinávských emigrantů v Americe umožnila provést analýzu, jestli má skandinávská kultura nějaký vliv na tvorbu bohatství.

Jeden skandinávský ekonom údajně řekl Miltonu Friedmanovi, že ve skandinávských zemích neexistuje chudoba. Milton Friedman mu měl odpovědět, že to je zajímavé, ale že v USA mezi potomky skandinávských přistěhovalců také žádná chudoba není.

Data uvedená ve studii londýnského institutu to potvrzují. Příjem skandinávských emigrantů do USA a jejich potomků je o 20% vyšší než u průměru americké populace. Situace je obdobná při pohledu na míru chudoby. Ta je mezi potomky skandinávských emigrantů poloviční než průměrná míra chudoby v Americe.

Rozdávání peněz korumpuje

Nicméně ani vysoce rozvinutý sociální kapitál neodolá, je-li vystaven nemilosrdnému tlaku velkorysého sociálního státu, který byl ve Švédsku zaveden na konci šedesátých let. Podle průzkumu veřejného mínění na počátku osmdesátých let souhlasilo 80% Švédů s tvrzením, že čerpat státní dávky, na které není nárok, je neospravedlnitelné. Po dvaceti letech eroze morálky za pomoci rozdávání peněz klesl počet lidí, kteří sdílí takový názor, na 61%. Výsledky průzkumů v ostatních severských zemích byly velmi podobné.

Přestože se lidé ve Skandinávii pyšní relativně dobrým zdravím, patří mezi země, které vydávají největší částky na pracovní neschopnost. Pouze Holandsko je v žebříčku výdajů na pracovní neschopnost před nimi.

Studie uvádí, že vysoká míra sociálního kapitálu může vysvětlit, proč se mohly Švédsko, Dánsko a Norsko v druhé polovině 19. století tak rychle rozvinout se zaostalých agrárních společností do vyspělých průmyslových zemí. Stejně tak pomáhá osvětlit, proč mohly být zavedeny v druhé polovině 20. století velkorysé sociální systémy bez dramatických negativních efektů. Vysoká míra sociálního kapitálu zabránila v krátkodobém horizontu masivnímu zneužívání sociálních dávek. Nicméně podle studie empirická data naznačují, že velkorysé sociální systémy, které by relativně brzy nevedly k propadu ekonomiky, mohou být zavedeny pouze v kulturách s vysokou mírou sociálního kapitálu.

Chvíli to trvá, ale nakonec…

Ale nic netrvá věčně. Kultura tvrdé práce se nevybuduje přes noc, stejně tak chvíli trvá, než se ji podaří rozdáváním peněz oslabit. Vysoké daně, velkorysé sociální dávky a nepružný pracovní trh dále vyvolaly u širokých skupin obyvatel vysokou závislost na otevřené vládní ruce. Řada rodin tak zůstala v pasti chudoby, neboť sociální dávky mají své limity. Proto skandinávské země politiku otevřené ruky na konci minulého století různou rychlostí opustily.

Kauzalita nebo korelace

V mnoha případech je obtížné zjistit příčinu a následek nebo určit míru závislosti jednoho jevu na druhém. Častou chybou je něco, co statistici nazývají záměna korelace s kauzalitou.

Probudí-li se člověk ráno v posteli s botami na nohou, většinou ho bolí hlava. Z toho lze lehce usoudit, že spánek s botami na nohou způsobuje bolest hlavy. Nesprávnost takového závěru je na první pohled zřejmá.

Tvrzení, že velkorysý sociální stát ve Skandinávii má za následek blahobyt, je stejně logické, jako že spánek s botami přivodí bolest hlavy. Úspěch skandinávských zemí nebyl způsoben velkorysým sociálním státem, ale byl umožněn, stejně jako sociální systém, existujícím sociálním kapitálem, který se ve skandinávských zemích budoval léta.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 hodnocení, průměr: 3,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*