Před rokem 1989 jsme byli ovládáni filozofií kolektivismu a etatismu. 17. listopad byl o přepnutí z kolektivismu do individualismu a kapitalismu. Lidé tohle buď nepochopili, nebo už zapomněli. „A proto si tím musí projít znovu. Už zase převládla kolektivistická a etatistická víra. Dnes se to projevuje covidovou šikanou, zelenou šikanou, gender šikanou a dalšími,“ konstatuje pro PL Markéta Šichtařová. Na coronafanaticích jí nejvíc vadí, že svůj fanatismus staví na víře, nikoliv na znalostech faktů, rozumu, logice, evidence-based medicíně.
Je to smutné a zatraceně nebezpečné, když dneska význam 17. listopadu degradujeme jen na to, že „předtím“ se nesmělo a „potom“ se smělo cestovat. Ostatně – vždyť dneska už zase nejde cestovat! Tehdy se dalo cestovat jen s devizovým příslibem, dneska se dá cestovat jen s covidovým pasem, a to ještě ne všude… Jenomže 17. listopad nebyl o cestování. Nezaměňujme jeden víceméně banální symptom s nemocí.
Před rokem 1989 jsme byli ovládáni filozofií kolektivismu a etatismu. Tento typ kolektivismu a etatismu měl název socialismus sovětského typu, ale byla to jen jedna z nesčetných podob této zrůdné filozofie. Fašismus je jiným typem kolektivismu a etatismu. Rasismus a rasová segregace jsou zase ještě jiným typem. Pořád ale jde o kolektivismus, tedy filozofii, že jedinec nemá hodnotu, hodnotu má jen skupina definovaná podle jakéhokoliv klíče: dělníci proti kapitalistům, nacionalisti proti jiným národům, bílí proti černým a tak dál a dál. A vždy je to nutně doplněné i etatismem, tedy vynucovanými zásahy státu do života, protože bez něj by příslušná kolektivistická doktrína byla neudržitelná.
A já konstatuji: Každý kolektivismus a etatismus jsou čiré zlo, protože bytost, které byl dán rozum coby nástroj k přežití, donucují jednat proti svému rozumu, proti svým individuálním potřebám k přežití, a obětovat se pro celek. Rok 1989 nebyl o cestování, ale byl o přepnutí z kolektivismu do individualismu a kapitalismu, jediného životaschopného uspořádání, při němž společnost nedegeneruje.
Lidé tohle buď nepochopili, nebo už zapomněli. A proto si tím musí projít znovu. Už znovu kolektivistická a etatistická víra převládly. Dnes se to projevuje covidovou šikanou, zelenou šikanou, gender šikanou a dalšími.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v rozhovoru pro deník E15 ohlásil podporu instalacím fotovoltaických panelů na střechách domů, aby si lidé i firmy kvůli větší soběstačnosti budovali vlastní energetické zdroje a nebyli zcela závislí na dodavatelích energie. Aby nebyly fotovoltaické panely na domech výsadou bohatých, podpoří nová vláda domácnosti s nižšími příjmy, minimálně sto padesáti tisíci korunami. Podpora bude odstupňovaná podle příjmové situace klienta. Co tomuto plánu šéfa lidovců, kteří v nové vládě ministerstvo životního prostředí povedou, říkáte?
No co… Blackoutu a zdražování střemhlav vstříc! Asi takhle: Fotovoltaika bude v létě fungovat. V zimě fungovat nebude, respektive mizerně. Takže tradiční zdroj energie budeme muset dál udržovat v chodu. Tradiční zdroje vytvářejí stabilní napětí v síti a ty zrušit nelze. K tomu frcneme do přenosové soustavy další nestabilní zdroje, a tím v ní vyvoláme značnou nestabilitu, nárazová přepětí. Přenosová soustava tak prudce zvýší riziko blackoutu.
Vedle toho tradiční dodavatelé tradiční energie musí z něčeho žít. Pokud jim v létě vezmeme zdroj příjmů a nenakoupíme od nich tradiční energii (kterou ale oni vyrábět musí, protože musí jistit nestabilní obnovitelné zdroje), aby přežili, musí zdražit tu část energie, kterou od nich odebereme třeba v zimě. Ale tradiční elektrárny a distributoři musí od lidí odčerpat peníze tak jako tak, bez ohledu na to, kolik energie od nich odeberou domácnosti, protože jinak by zkrachovali, když mají produkovat energie stále stejně (a to musí, protože pouze na obnovitelné zdroje spolehnout nelze!). Takže jedinou možností je zdražit tradiční zdroje. Takže jak si jako pomůžeme?
Postavíme si drahou fotovoltaiku, z ní odebereme část elektřiny, a když prší, odebereme elektřinu z tradičního zdroje, který nám mezitím musel drasticky zdražit… Co má být tohle za logiku? Jak by to jako mělo ušetřit?!
Už téměř měsíc probíhá tzv. milostivé léto, jak se označuje nedávná novela Exekučního řádu, kterou iniciovali poslanci Marek Výborný a Patrik Nacher. Ta umožňuje dlužníkům, co se ocitli v exekuci, v průběhu následujících tří zimních měsíců splatit u dluhů veřejnoprávních exekucí pouze jistinu s tím že úroky, penále a náklady právního zástupce jim budou odpuštěny. Jak na to pohlížet z etického, ale i z ekonomického hlediska včetně zásahu do veřejných rozpočtů, a nepřispěje milostivé léto ve skutečnosti k ještě větší nezodpovědnosti neplatičů do budoucna?
Veřejné rozpočty bych neřešila, už takhle stát bere víc, než je zdrávo, a tohle jsou v tom „drobné“. Problém by byl, pokud by exekuce coby institut byly zrušeny zcela a zejména u soukromoprávních sporů. To by jednoznačně likvidovalo věřitele; na jejich straně by měl zákon stát coby ochrana proti nepoctivcům. Ale když v tomto případě jde o stát versus lid, je to trochu něco jiného. Penále a pokuty jsou často státem u pozice moci vyseknuty třeba podnikatelům za takové bizarnosti, že v tomto případě má máslo na hlavě stát. To mluvím o průměru, samozřejmě nelze aplikovat v každém jednotlivém případě. Takže se zmírněním podmínek u exekucí, kdy věřitelem je stát, problém nemám, naopak.
Od zítřka se budou muset lidé v restauracích, provozovnách služeb, fitness, bazénech či na kulturních a sportovních akcích prokázat očkováním nebo tím, že nemoc v posledních šesti měsících prodělali. Nebude tak stačit prokázání se negativním testem. Vzhlížíte nedočkavě, jako spousta dalších lidí, k nástupu vlády Petra Fialy s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem v naději, že si povedou lépe a takovéto restrikce v platnosti nenechají?
Od počátku epidemie si žiji do značné míry ve svém vlastním či paralelním ekosystému, o státní šikaně si myslím své, neomezuji se příliš, stále nacházím možnosti, jak cestovat, jak dělat bez vyrušení svou práci, technicky vzato dokonce i podnikatelsky objevuji nové příležitosti. Takže ty restrikce mě osobně moc nederou, spíš mi vadí principiálně. A přesně tak principiálně je také prozíravé žádné vládě nevěřit nic. Proč bych si měla myslet, že příští vláda bude jednat v souladu s posledními poznatky vědy a logicky bezchybně, dokud to neuvidím na vlastní oči?
Rakousko jako první země zavedla takzvaný lockdown pro neočkované. Ti mohou opouštět domov jen kvůli cestě do práce či do školy, k lékaři, na nákup nezbytně nutných věcí a na zdravotní procházky. Neočkovaní na Slovensku budou mít stopku do nákupních center a hromadné akce budou pouze pro očkované. Neočkovaní v Německu nebudou smět bez negativního testu na koronavirus cestovat veřejnou dopravou a vstoupit na pracoviště, kde nelze vyloučit kontakt s jinými lidmi. S jakými pocity sledujete to, jak tři ze čtyř našich sousedů výrazně přitvrdili v otázce opatření proti šíření nákazy nemoci covid-19?
Na coronafanaticích mi vadí dvě věci. Obě hodně, ale jedna z nich víc. Jednou věcí je to, že v podstatě všichni coronafanatici vycházejí z kolektivistického principu, o kterém jsme dneska už mluvili: Namísto individualistického „chráním sám sebe, protože je v mém zájmu chránit sám sebe“, uplatňují kolektivisticko-etatistický princip: „Chráním ostatní, protože je v jejich zájmu, abych já je chránil. A protože moje motivace chránit ostatní nemůže být nikdy tak silná jako motivace chránit sám sebe, stát to musí vynucovat.“
Druhou věcí, která mi vadí snad ještě o trochu víc, je to, že svůj fanatismus staví na víře, nikoliv na znalostech faktů, rozumu, logice, evidence-based medicíně.
Naši sousedé, kteří přistoupili k lockdownu pro neočkované, předvádějí oba tyto principy.
Gratuluji vám k vítězství v anketě Blogerka roku iDNES.cz, kde jste získala suverénně nejvíce hlasů napříč kategoriemi. Ale neobáváte se, že i na vás vzhledem k názorům a postojům, které zastáváte a které neladí s těmi oficiálně propagovanými, může dopadnout cenzura jako na oblíbené blogery Aktuálně.cz režiséra a spisovatele Jana Tománka, lékaře Jana Hnízdila či advokátku Janu Zwyrtek Hamplovou, jimž za nepohodlné a prý dezinformační texty zrušili blogy? Nebo to se svobodou projevu v Česku není tak hrozné, jak by se z uvedeného umlčení nepohodlných mohlo zdát?
Děkuji za gratulaci! Tak až se to stane a také budu zcenzurována, navrhnu ParlamentnímListům.cz, že budu psát blogy pro ně, co vy na to?
Odmítám uhýbat. Hledání kompromisu mezi pravdou a lží musí vždy vést jen ke lži, hledání kompromisu mezi dobrem a zlem musí vždy vést jen ke zlu, hledání kompromisu mezi cenzurou a svobodou musí vždy vést jen k cenzuře. Takže odmítám jakékoliv úvahy o strachu či kompromisech v mém svobodném vyjadřování.
Markéta Šichtařová, PL
Buďte první kdo přidá komentář