Nikdy se nevzdáme |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

V obchodní válce USA a Číny zatím žádná ze stran není ochotna ustoupit, Trump zvedl cla na 145%, Čína bez váhání odpověděla 125%, podle amerického ministra financí Bessenta to ještě není poslední slovo a všechno je možné. Ministr připomněl obchodní válku Reagana s Japonskem, které nakonec USA srazily na kolena. Podle ministra je to s Čínou o to horší, že je i vojenským soupeřem. USA přesvědčují 70 zemí, aby výměnou za snížení cel, omezily obchodní styky s Čínou a zakázaly čínským firmám podnikání na svém teritoriu a exportovat z těchto zemí své zboží. Bessent kalkuluje s tím, že obchodní válka do té míry Čínu oslabí, že bude povolná k ústupkům podle amerických představ. Ale kde se dnes vůbec nachází slabší strana fronty, dospěl už čas tak daleko, že Čína může vstoupit do této války, aniž by čelila velkému riziku porážky? Obchodní statistiky moc Američanům nepřejí, nejlepší americkou politikou vůči Číně by byla vstřícnost a vzájemný kompromis.

Hlavním obchodním partnerem Číny v minulém roce byly země ASEANu s obratem 982 miliard dolarů, druhým v pořadí EU s 785 miliardami, německá část evropského obchodu s Čínou dělala 200 miliard. Čínská obchodní výměna s USA činila 583 miliard (v roce 2021 to bylo 657 miliard), čínský převis nad USA ve vzájemném obchodu dosáhl 295 miliard. Čínské vedení v posledních letech obezřetně snižovalo obchodní závislost země na USA, jestli v roce 2018 podíl USA v čínském exportu dělal 19%, tak v 2024 to bylo 14,7%. Podíl USA na čínském importu spadl v posledních letech z 8% na 6%, na druhé straně se podíl zemí ASEANu na čínské exportu zvedl z 12,8% na 16,4%, podíl exportu do zemí tzv. „One Belt-One Road“ dosáhl 47,8%. Obchodní obrat s Ruskem se 244 miliardami podílí 2% na celkové čínské obchodní výměně.

V Číně roste vnitřní trh, který je dnes druhý největší na světě a k tomu přistupuje jeden ekonomicky zázračný parametr – 75% objemu prodaného zboží v Číně je výhradně z domácí produkce. Obchodní obrat Číny s ostatním světem dosahuje 6 bilionů dolarů při čínském převisu bilion dolarů. Čínská politika už od roku 2018 začala reflektovat nebezpečí možných obchodních bariér s největšími obchodními partnery a vedení strany vytyčilo program soběstačnosti, tzv. Strategie dvojí cirkulace dala prioritu vnitřnímu ekonomickému toku a rychle se začalo praktikovat nahrazování importu domácí produkcí především ve strategických odvětvích. Pokud se v 2003-13 na každých 100 dolarů HDP import zboží a služeb podílel 21,5 dolary, pak poslední roky se to snížilo na 12,5 dolaru. Klíčový import je omezen na pár zemí jako Rusko (suroviny), Vietnam, Brazílie a Austrálie.

Aby se snížil dopad obchodní války s USA, čínské vedení může aplikovat řadu instrumentů, je možné potencovat vnitřní spotřebu, čínský vnitřní trh ve finančním ekvivalentu je třikrát menší než americký (objem vnitřního trhu USA dělá 20 bilionů, což je dvakrát víc než v EU). Čína může výrazně posílit státní podpory exportu, možnou odvetou může být omezení exportu vzácných zemin (v Číně se realizuje 70% světové produkce). Když v 2018, kdy Trump začal s obchodní válkou, čínští exportéři rychle přesměrovali část exportu přes třetí země, např. výrobci slunečních baterií rychle přemístili část produkce do jihovýchodní Asie, dnes velká část de facto čínské produkce baterií jde z Malajsie, Kambodže, Vietnamu a Thajska. Čína dodává komponenty do zemí jihovýchodní Asie a kompletovaný výrobek se odtud exportuje do USA. Čínské vedení oprášilo Maocetungovo heslo z korejské války – není důležité, jak dlouho válka potrvá, důležité je, že se nikdy nevzdáme.

Čínský export má velký vliv na americký vojenský průmysl, obchodní válka s Čínou ohrozí spoustu amerických vojenských projektů, např. USA zatím nedokázaly nahradit čínskou slitinu používanou při výrobě stíhaček F-35, tato letadla používají magnety vyrobené ze vzácných zemin z Číny ke spouštění motorů a pro nouzové napájení. U balistických střel tyto magnety pohánějí jeden z motorů, jsou nepostradatelné v novém typu dronu americké námořní pěchoty atd. Americká administrativa si je problému vzácných zemin dávno vědoma, nicméně při vysoké vnitřní spotřebě se za Čínu nenašla adekvátní náhrada.