Reconquête |

Sdílet článek:

Včera odpoledne se 30 km od Paříže ve Villepinte konal první oficiální mítink prezidentského kandidáta Érica Zemmoura, o tom že šlo o něco velmi významného svědčí 400 akreditovaných novinářů. I komenty z nepřátelských politických směrů překvapila účast 15 000 převážně mladých lidí a hlavně neobyčejná energie vyzařující z účastníků, kontrastující s nudou, která dýchá na mítincích jiných politických stran. Zemmour řečnil dvě a půlhodiny a nemá v Evropě konkurenci, lidé, kteří by toho mohli vědět o politice a historii víc než on, v Evropě dávno odpočívají na národních hřbitovech. Vědět víc než jiní v politice nestačí, Zemmour i když neoplývá fyzickým profilem doby, nikdy nenudí, posluchač je uchopen logikou jeho duchovních konstrukcí, v analýzách vychází z reality a vsazuje ji do širšího kontextu. Když Lincoln na předvolebním shromáždění diskutoval se svým soupeřem Douglasem, rozsáhlé úvahy kandidátů, samozřejmě z hlavy, pozorně sledovalo sedm hodin 30 000 posluchačů. Vysvětluje se to kvalitou tehdejších průměrných Američanů ve srovnání s dnešním ubohým materiálem a za druhé na vyšších školách bylo zvykem psát rozsáhlé úvahy a eseje, což trénovalo paměťovou kapacitu a racionální vyvozování. Zemmour je na svou roli velmi dobře připraven a bude velkým soupeřem mainstreamu.

Před vlastním projevem rozehřály prostor osobnosti sympatizující s kandidátem. Šéf republikánům blízkého konzervativního hnutí Laurence Trochu řekl, že Zemmour je kandidátem lásky k Francii, “nechceme imperialismus nadnárodní justice..”. Prezident Generace Z Stanislav Rigault slíbil podporu hnutí, předseda malé křesťansko-demokratické strany Jean-Frédéric Poisson stáhl v Zemmourův prospěch vlastní kandidaturu. Jacline Mouraud, zakladatelka hnutí žlutých vest, vyjádřila Zemmourovi podporu, “odmítáme fatalitu, do které nás elity uvrhly..”.

“Příští prezidentské volby měli být formalitou pro dalších pět let macronismu..” zahájil Éric Zemmour, “ale přišlo zrnko písku a bude to skřípat..”. “Angažoval nás boj, který nás přesahuje, předat Francii potomkům takovou, jakou jsme ji znali”. Zemmour oznámil založení nové strany Reconquête, evokující slavnou španělskou paralelu reconquistu. Hnutí bude doprovázet Zemmoura během prezidentské kampaně a postaví kandidáty v následných parlamentních volbách, i kdyby Zemmour neuspěl, hnutí určitě vstoupí do parlamentu s větší poslaneckou skupinou než má dnes le Penová, proti které se vždycky ostatní včetně republikánů spojili a zablokovali cestu do parlamentu, Zemmour má velkou podporu u republikánů a něco podobného není možné. V televizích po mítinku hovořili představitelé nové strany i starostové, kteří musí signovat Zemmourovu kandidaturu (500), vesměs pochází právě od republikánů. Neúspěšný kandidát Ciotti, který má v republikánské straně 40% podporu, je Zemmourovým přítelem a programově jsou si velmi blízcí. Zemmour se v projevu přímo na Ciottiho obrátil, vyzval ho, aby se od republikánské kandidátky Pécressové distancoval, Chirac byl jejím mentorem, jako on, slíbí vše a nic nedodrží. Zemmour evokoval hlavní bod svého programu “velké populační nahrazení” ordinované elitami, které dnes už Francouze velmi tíží. Zemmour má v programu nulovou imigraci. V ekonomice prvky tradičního liberalismu, menší daně, menší odvody z mezd a reindustrializaci Francie, s tímto tématem je Zemmour velmi obeznámený. Hlavní útok mířil na pevnost “macronismus”: “Nemáme čas nechat tohoto adolescenta se věčně hledat. Po macronismu zůstane jen špatná vzpomínka…”.