USA se aktivně připravují na válku s Ruskem

Podle webu Business Insider ruská armáda posílila svou přítomnost na Krymu po jeho opětovném připojení, „čímž se podle všeho stal neproniknutelnou pevností, střežící jižní křídlo Moskvy ze země i ze vzduchu“, takže invaze by byla dosti obtížná.

V tomto bodě připomeňme pomstychtivcům ve Spojených státech, že na Krym je už delší dobu nahlíženo jako na ruskou baštu. Celá řada hřbitovů pro zahraniční bojovníky na tomto poloostrově ve skutečnosti slouží jako připomínka krvavé historie této země. A v minulosti tam nebyli žádní vojáci, kteří by se otevřeně hlásili k homosexualitě, na rozdíl od současných vojáků v USA a armádách jejich spojenců.

Článek ze 17. května na webu The National Interest uvádí, že USA měly plán zaútočit na Kaliningrad, který byl popsán jako „jednorázová symfonie násilí k rozbití moderní obrany“. Generál Jeffrey L. Harrigian, velitel amerických vzdušných sil v Evropě, uvedl, že město a jeho posádka „by mohly být hlavním cílem“ pro operace s četným okruhem působnosti. Sydney J. Freedberg ml., zástupce šéfredaktora na webu Breaking Defense, objasnil, že by na Kaliningrad probíhaly simultánní útoky ze vzduchu, země, moře a z kyberprostoru, tj. „jednorázová symfonie násilí k rozbití moderní obrany“. Hackeři by mohli nejprve „narušit komunikační sítě, zatímco rušení letadel by zmátlo radary“. Mezitím by „bombardéry, lodě a ponorky mohly odpalovat řízené střely dlouhého doletu“ a pozemní síly by odpalovaly „ohňové rakety“. Letouny a bombardovací letadla, vybavené technologií stealth, by pak byly schopné „proniknout do přežívající obrany a shodit zbraně, naváděné GPS“.

Zdá se však, že lidé, kteří stojí za výše zmíněnými plány, zapomněli na možnost masivního protiraketového útoku proti USA a jejich evropským spojencům, jakož i na potenciální škody, které by ruské hypersonické zbraně mohly způsobit těm, kteří spustili válku a všem ostatním, kdo by se do konfliktu zapojil… Protože ve skutečnosti to byly ruské raketové systémy Kaťuša, které obrátily směr druhé světové války.

Přípravy na ozbrojenou invazi do Ruska již nejsou v Evropské unii udržovány v tajnosti. Během zasedání Rady pro zahraniční věci EU, které se konalo 6. května za účasti ministrů obrany EU, bylo rozhodnuto vyhovět žádostem Kanady, Norska a USA o účasti na projektu „Vojenské mobility“ PESCO (stálá strukturovaná spolupráce, součást bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie). Tyto tři země byly prvními státy, které byly pozvány k účasti na této iniciativě. Samotný projekt Vojenská mobilita se však nesoustřeďuje tolik na obranu, protože tato iniciativa, která se začíná uskutečňovat, by umožnila Západu přemístit zhruba 50 000 vojáků do pobaltských států. V současné době je jedním z problémů špatná infrastruktura v EU, zejména ve východní Evropě. V nejbližší budoucnosti se proto plánuje modernizace, aby silnice, mosty, železnice, atd. dokázaly odolat přepravě velkého množství těžké vojenské techniky.

Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová uvítala toto pozvání tří výše uvedených národů k účasti na projektu Vojenská mobilita a označila jej za „další velký krok v transatlantické alianci a ve spolupráci mezi Evropskou unií a NATO“. To, že podporuje tuto iniciativu, zřejmě pramení ze vzpomínek na úspěšné vojenské kampaně v minulosti, například během francouzsko-pruské války (1870–1871). Avšak Krampová-Karrenbauerová si zjevně není vědoma neúspěšných pokusů o dobytí ruské říše a Sovětského svazu v 19. a 20. století.

V rámci protiruské propagandy západní média zveřejnila několik opravdu působivých fotografií, na nichž je zachyceno nedávné námořní cvičení, nazývané Ragnar Viking, kterého se účastnila plavidla Britského královského námořnictva, amerického námořnictva, francouzského námořnictva a Norského královského námořnictva. Web The Drive uvedl, že podle amerického námořnictva bylo cvičení zaměřeno na „předvedení špičkové soudržnosti NATO, solidarity a důvěryhodnosti armád NATO v Norském, Severním a Baltském moři“. V článku se rovněž uvádí, že konkrétní prvky cvičení „zahrnovaly demonstraci útočných schopností na velké vzdálenosti ze severního Atlantiku do Litvy, vyloďovací operace v Norsku, protiponorkovou válku a operace pozemních akčních skupin v severním Atlantiku“.

Výše uvedené příklady nejsou bohužel jediné, které svědčí o pomstychtivé politice vůči Rusku, kterou v nedávné době přijaly USA a jejich spojenci v NATO, což je v přímém kontrastu s prohlášeními prezidenta Joe Bidena a amerického ministra zahraničí Antony Blinkena, kteří vyjádřili ochotu mít stabilnější a předvídatelnější vztah s vedením Ruska.

Valerij Kulikov