Čína, Rusko, USA

Čínské koncepty i z pera oficiálních teoretiků jsou kupodivu universálnější než západní hegemonismus maskující se vším možným. Předseda akademické rady šanghajské university Jang Zemian o čínském vidění dnešního světa v hovoru s čínským listem The Paper.  Zemian říká, že vývojovým tendencím světa je odjakživa vlastní mírový rozvoj a vzájemně výhodné partnerství. Podle Zemiana v dlouhých cyklech této tendence se mohou vyskytnout krátké periody regrese. USA nahlíží na Čínu skrze falešnou koncepci, vidí v Číně strategického konkurenta a vážnou hrozbu své bezpečnosti, tento princip je špatný, stejně jako obecný směr americké politiky, tj. buď Trumpův unilateralismus a vycouvání z dohod nebo Bidenova politika aliancí a multilateralismus skupin států. Tyto typy politiky protiřečí dlouhodobým vývojovým tendencím světa:  uchování míru a spravedlivého partnerství. Čínská politika s USA staví na třech principech: vzájemný respekt, mírové soužití a oboustranně výhodná spolupráce. Americká politika vychází z jiných principů: rivalita a konfrontace. USA se nedokáží oprostit od mentality studené války, což brání Bidenově administrativě pokročit v čínsko-amerických vztazích. Zemian soudí, že vztahy mezi Ruskem, Čínou, USA a Evropou jsou rozhodujícím bodem určujícím současné století. Tyto čtyři pilíře světové politiky neodpovídají americké propagované vizi o střetu USA a celého západu s Čínou a Ruskem, tyto čtyři síly jsou příkladem vícepolárnosti dnešního světa. Podle Zemiana si Evropa musí uvědomit, že žádná síla nemůže zastavit čínský vzestup, čínský růst je úplně v souladu s vizí vícepolárního světa. Čína je dnes hlavním ekonomickým partnerem Evropské unie, objem obchodní výměny EU s Čínou je větší než s USA. Podle Zemiana jsou možnosti realistické politiky EU podmíněny jejím ideovým  partnerstvím s Amerikou, možnosti variability politiky západního světa k Číně jsou limitovány, Čína pozoruje snahy o strategickou nezávislost EU, ale jde pouze o kvantitativní posuv, proces kvalitativních změn nenastal a to je velkým evropskounijním problémem. Čínsko-ruské vztahy dostoupily do vysoké kvalitativní roviny, už se nejedná jen o praktickou spolupráci, ale o bližší politickou koordinaci. Tyto dvě země se v dnešním chaotickém světě velmi sblížily. Ruská diplomacie si protrpěla proces kvalitativních změn – od politiky tzv. dvouhlavého orla, která se snažila vyladit ruské styky se západem i s východem, ale nakonec došlo k hlubokému obratu směrem na východ.

.

Dá se dokázat,  že mnohé narativy mezinárodních problémů jsou monopolizovány západními zeměmi. Podle Jang Zemiana Čína potřebuje čas, aby byl slyšet její hlas, západu trvalo řadu let než se mu podařilo usurpovat planetární pravdu. Čínskému vedení se podařilo část Asie oprostit od Thukydidovy pasti, tj. že ve světě jde o střet demokracií a autokracií. Asijské veřejné mínění dostalo svého druhu čerstvý proud. Čínský prezident hlásá koncept “Společenství společného osudu lidstva”. Svět má mnoho hran a je neuvěřitelně bohatý, jsme povinni se sbližovat a hledat dorozumění. Když dnes vidíte jakýkoliv koncept, zpočátku se zamyslete, jsou-li to slova západu nebo nějaké jeho ideologické instrumenty.

.