Bylo to tak špatné? |

Sdílet článek:

Žijeme v době, která se pomalu úplně dechristianizovala, v Čechách se to přičítalo rychlé pobělohorské rekatolizaci, která nemohla zanechat v původně protestanském obyvatelstvu hlubší stopu, v jižních katolických zemích vymizení Boha z hlubinného povědomí společnosti, dovedlo tyto země do dlouhodobé krize, která se možná omylem přičítá nekonkurenčnímu průmyslu. Bez Boha nemá člověk moc možností o co opřít své morální principy, podle dnešních náhledů člověk je z podstaty morální, pokud zůstaneme u psychiky, může být morální instancí freudovské superego, která nás přinutí adaptovat se na okolní svět, pokud represe superega nejsou dostatečně přesvědčivé, ze zkušenosti je zřejmé, že individuum apriori nepreferuje ctnost, ale spíš upřednostňuje amorální tendence.

Osvícenecká racionalistická epocha odhalila, že morálka není podmíněna náboženskou vírou, ale osvícenými institucemi a elitami. Člověk sociální je do té míry racionální, aby byl morální. Dnešní liberální epocha věří, že člověk je z podstaty morální, uplatněním rozumu dojdeme všichni k morální shodě, optimální materiální bází pro toto morální pojetí je anglosaský ekonomický model. J. S. Mill tvrdil, že obsahy morálního vidění jsou pro všechny lidi stejné. V dnešním západním světě je morální ústřednou soud, který interpretuje, co je obsahem morální podstaty člověka, člověk samotný si nad tím nemusí lámat hlavu.

V třetím století zaplnila křesťanská idea dožívající polyteistický svět. Křesťanství za půldruhého tisíciletí své existence sladilo v Evropě různé životní styly a nastolilo morální principy, které považujeme za universální. Na křesťanství většinová západní společnost dnes nahlíží negativně, raději věříme všemu ostatnímu, jen aby to nebyl židovsko-křesťanský bůh. Hrady Albigenských jsou dnes poutními místy “pokrokové” Evropské unie, byla inkvizice, křížové výpravy proti úžasným muslimům a další protikřesťanské fantasmagorie zploštělé doby. Křesťanství v Evropské unii odumírá, pohrdáme jím a domníváme se, že nemá budoucnost, na sebekritických univerzitách v EU se tvrdí, že bez křesťanství by vládl pokrok i v minulosti. Belgický filozof Badenas píše, že na konceptu křesťanských univerzit je postaven náš technologický a vědecký pokrok, v roce 1088 dík církvi vznikla v Bologni první univerzita. Křesťanství, navzdor dogmatismu a neústupnosti, bylo jedinou otevřenou diskuzní platformou na planetě, která podpořilo zrod debatních míst a institucí, kde se bádalo.

Není vůbec náhodné, že dnes, kdy křesťanství ustupuje ze scény, ustupuje též svoboda myšlení na univerzitách a v celém západním světě. Západ pohlcuje hnusná kultura “cancelation”. I v minulosti se vyskytovala civilizačně negativní období jako německý nacismus a stalinismus, ale vždycky se jednalo o kratší epochy omezené na pár zemí. Bez křesťanství by nebyla inkvizice, ale též by nebylo osvícenství, renezance, americká a francouzská revoluce, politický a ekonomický liberalismus a vůbec svoboda, kterou jsme v devadesátých letech byli přímo opojeni a kterou poznenáhlu zlikvidovala Evropská unie a její národní quislingové. Adam Smith psal, že dík morálnímu kapitálu, který generovalo křesťanství, se mohl rozvíjet liberální kapitalismus a svoboda, kalvinismus byl základem z něhož vyrostla americká prosperita, ekonom Gerhard Ditz tvrdí, jak slábnou v americké společnosti principy kalvinismu, je věda a technika nahrazována pověrou a mytologií. Podle Badenase sociální identita se v moderní pohansko-ateistické době tváří jako substituce náboženství. Ale realita je jiná, doba se manifestuje morálními ostrakismy a cancel kulturou, wokismem, ekologismem, transgenerismem, pansexualismem atd. Příští roky se povede boj mezi morálkami, mezi civilizací, která pořád čerpá z monoteistického náboženství a civilizací založené na utopické morálce, která vychází z nového pohanství a ateismu. Ateisticko-pohanská alternativa se nejeví lepší variantou morálky, na které půldruhého tisíciletí Evropa stavěla.