Stávající situace není a nebude příjemná pro nikoho, v obzvlášť prekérní situaci se ale ocitli Němci. Proti odpojení všech ruských bank od SWIFTu se nestaví náhodou, už současná situace je dostává do pasti, ze které nebude lehké uniknout.
Po dvouletém koronavirovém období se hlavním tématem zpravodajství stala ruská invaze na Ukrajinu. Je to pochopitelné, neboť následky konfliktu jsou už v jeho stávající podobě nedozírné pro celou Evropu. Pokud by se navíc do bojů přímo zapojily i další mocnosti, pak možná ani nebude třeba řešit klimatickou krizi resp. nebude kdo a pro koho by ji řešil. Chmurné scénáře ale nechme stranou, ono stačí už současné dění.
Centrem pozornosti jsou dnes vedle samotné Ukrajiny sankce západních zemi, mezi které patří i odpojení Ruska od SWIFTu. Na tento krok dojde tento týden, nicméně ruské banky budou od systému odstřihnuty jen částečně. Stojí za tím odpor některých evropských zemí, mimo jiné Německa, které si jednoduše nemůže dovolit, aby k úplnému přerušení obchodních kontaktů s Ruskem došlo.
Německo se totiž rozhodlo být zelenější než Evropská unie. V rámci snah o napravení reputace po skandálu Volkswagenu tak země tlačí elektromobilitu způsobem, nad kterým zůstává rozum stát. Velkou oporou této strategie přitom měl být levný ruský plyn, který by umožnil úplné vypnutí uhelných a jaderných elektráren. Jak se ostatně ukázalo již loni, jejich nahrazení jen obnovitelnými zdroji je nemožné a spalování plynu je přece jen šetrnější. Teď se ale vše komplikuje.
Nejde nicméně jen o plyn, pro Němce podstatná i ruská ropa – loni totiž na Rusko připadlo takřka 40 procent veškerého německého importu. Také její ceny válečný konflikt tlačí zatím nekonečně vysoko nahoru, kvůli čemuž naši sousedé začínají mít vážné problémy s mobilitou. V lednu se totiž dle dat společnosti Clever Tanken prodával litr benzinu E10 v průměru za 1,68 Eura (cca 42,90 Kč), zatímco za motorovou naftu lidé platili 1,6044 Eura (40,95 Kč). Ve srovnání s prosincem tak došlo na 7- a 8procentní růst.
Kompletní únorová data pak sice ještě nejsou k dispozici, ovšem jak uvedl autoklub ADAC, v neděli 27. února se benzin prodával za 1,811 Eura (46,20 Kč) a nafta za 1,729 Eura (44,10 Kč). Je tak více jasné, že invaze má i své ekonomické následky a čím déle se na Ukrajině bude bojovat, tím hlouběji do kapsy budou muset němečtí motoristé sahat. Tamní vláda by mohla pomoci snížením daní, které tvoří více jak polovinu ceny, na to se ale nechystá.
Němci přitom do státní kasy odvádí nejvíce peněz z celé Evropy, a to kvůli stále většímu množství daní a eko-poplatků, jež jsou na pohonné hmoty uvalovány. V současné době se přitom u jednoho litru benzinu jedná o zhruba 1 Euro (25,50 Kč), v případě nafty pak jde o 90 eurocentů (22,95 Kč).
O snížení daní ale dnes politici nechtějí ani slyšet. Zakrátko ovšem mohou svůj názor přehodnotit, neboť polská vláda už daně snížila. V důsledku toho jsou pohonné hmoty v zemi levnější o 50 až 60 eurocentů (12,75 až 15,30 Kč) na litr. Do Polska tak již nejezdí tankovat jen lidé z příhraničních oblastí, ale i z těch vzdálenějších, což logicky ohrožuje prosperitu německých stanic. Je to zamotaná situace, ze které se Němci nejspíše nedostanou bez kapitulace tím či oním směrem.
(3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář