Proč zlato?




V době, kdy mnoho investorů prohlašuje zlato za „relikt“ a zvláště těch mladších, co místo něj nakupují Bitcoin, stojí zato vrátit se zpět k základům a podívat se na roli zlata jako peněz po tisíce let. Nejsem tu, abych útočil na Bitcoin. Jsem tu spíše, abych hájil zlato.


Zlato má výhodu, kterou Bitcoin nemá, kterou Bitcoin ani z podstaty mít nemůže, kterou je věk.  Zlato přežilo a svoji funkci plnilo doslova tisíce let. Budeme tedy muset ještě chvíli počkat, než budeme moci říci, že Bitcoin je stejně dobrý jako zlato.

Skoro před dvěma a půl tisíci lety napsal Aristoteles své proslulé pojednání o penězích. Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a účetní jednotka. Aristoteles ve svém pojednání uvedl charakteristiky ideálních peněz.

Peníze by měly být dělitelné, proto nepoužíváme jako peníze krásné umění. Měly by být vzájemně zaměnitelné, proto jako peníze nepoužíváme nemovitosti. Měly by být vzácné, proto jako peníze nepoužíváme železnou rudu atd. Aristoteles dospěl k závěru, že všechny tyto atributy má jen zlato, a tak je ideální formou peněz.

Dávno před formálním zlatým standardem, když králové, císaři a republiky vydávali zlaté mince, podpíralo zlato monetární systém. Zlato si uchovalo svoji kupní sílu po celou historii. Roy Jastram ve své důkladné knize Zlatá konstanta zkoumal cenu zlata, životní náklady a kupní sílu zlata rok za rokem do minulosti do poloviny 16. století i před něj, ale ty záznamy zpět až k Magně Chartě roku 1215 už nejsou tak spolehlivé. Na konci První světové války, když Británie, Amerika a další země opustily čistý zlatý standard a nastalo období špinavého standardu následovaného Rooseveltovou konfiskací zlata, pak s formálním zavřením zlatého okna roku 1971 i s poslední formální vazbou zlata na peněžní systém, byla kupní síla zlata v rámci 1% odchylky od toho, jaká byla roku 1560. Během dlouhého období byla maximální ztráta, jakou byste mohli utrpět, koupit ho na vrcholu roku 1620 a prodat ho při propadu roku 1800, a ta by byla méně než 50%.  To je samozřejmě hodně, ale značně překonává jakýkoliv několikasetletý rekord u jakékoliv nadekretované měny (v mnohem kratším období). Kdybyste ho drželi dále, byli byste zpět roku 1900.

Zlato si udrželo svoji kupní sílu během období vysoké inflace i prudké deflace, kdy akciové trhy nebo trhy měn kolabovaly. I v obdobích chaosu nebo válek si zlato drží svou hodnotu. Během těchto období budou lidé hledat alternativu k uložení svých peněz.

Zlato je ale také pojištění proti inflaci, protože během posledních zkušeností s vysokou inflací v USA během 70. let sloužilo úžasně dobře. Je to samozřejmě trochu umělé, protože zlato v tom desetiletí začínalo na umělé ceně, když ho potlačovala vláda, která postavila jeho soukromou držbu mimo zákon. Zlato si bezpochyby uchovává svou kupní sílu lépe než nadekretované peníze během inflace, pravdou ale je, že to samé dělá i mnoho dalších aktiv, např. půda, umění a akciový trh.

Je to v obdobích deflace, kdy se zlato opravdu ukazuje, jaké je. I když nominální cena zlata tolik během deflace nezhodnocuje, jako během inflace, tak Roy Jastram jasně předvedl, že z hlediska kupní síly si zlato vede lépe během deflací a je jen málo dalších aktiv, která se při deflaci tak drží. Při relativním porovnání si zlato vede daleko lépe jako zajištění hodnoty než jako zajištění proti inflaci.

Zlato rovněž září v obdobích nestability a chaosu, ať už jde o propadající se trh akcií, občanské nepokoje nebo války.

Lidé si myslí, že zlato je těkavé, ve skutečnosti ale, jak během relativně krátké doby, tak i během doby daleko delší, to vždy bývalo jedno z nejméně volatilních (těkavých) aktiv. Jedna věc, kterou o Bitcoinu víme určitě, je, že ten bude volatilní i nadále. Bitcoin nemá žádný centrální orgán; právě k tomu byl navržen. Každý rok existuje předurčený počet nových coinů, dokud se nedosáhne stropu. Takže nabídka Bitcoinů se nemění se změnami v poptávce; a tak ty změny absorbuje cena, proto ty vzestupy a propady, ty nejsou kvůli nabídce. Návrháři Bitcoinu uznali, že nevědí, jak to změnit bez centrálního orgánu. A tak zůstane Bitcoin volatilní. Teď je ale ta těkavost pozitivní, když jste spekulant, ale není to tak, když hledáte úložiště hodnoty nebo jako platební systém (potud, pokud se zlato oceňuje v dolarech). Chcete-li Bitcoinem platit svůj nájem v den, kdy má 64 000 $, je to dobré, ale když je o dva týdny později oceněn na 30 000 $, tak kdy ten nájem budete platit?

Když nabídka nebo poptávka po zlatu stoupá nebo klesá, není to cena, co absorbuje ty změny, ale spíše se mění druhá strana této rovnice. Tudíž ten největší očekávatelný nárůst v dodávce zlata za poslední čtyři století byl při kalifornské zlaté horečce, která zvedla nabídku trochu přes 6% ročně. Jak se dalo čekat, narostla také inflace, když příliš mnoho peněz nahánělo příliš málo zboží, ale ten nárůst byl po celý zbytek desetiletí jen asi 1,5% ročně. To je nesmírně malé a daleko menší než jsme zažili v systému nadekretovaných peněz, když narostla nabídka peněz.

Tím posledním atributem ideálních peněz podle Aristotela bylo: Musí to být hodnotná věc sama o sobě. Zlato je univerzálně uznáváno a ceněno. Můžete cestovat do Zurichu nebo do Dubaje nebo na vysočinu v Papui Nové Guiney. Každý okamžitě zlato pozná a chce ho. Proč můžete něco dát své manželce na ozdobu jejího krku. Tady Bitcoin a další kryptoměny hrozně pohoří. Ty blockchainy jsou hodnotný vynález… Satoshi Nakamoto  má brilantní mozek…, nakonec ale v tom nezůstane nic, z podstaty čehož by vycházela hodnota.

Bývalý výzkumník u BCA a analytik u Brandywine Chen Zhao píše, že „krypto bylo vytvořeno z ničeho a rozpustí se jako mlha.“ Člověk ale nemusí zacházet až tak daleko, nýbrž může si být jist, že stejná slova by nešlo napsat o zlatu.

*  *  *

Záporné úrokové sazby se světem šíří jak stepní požár. Investoři nemají jinou možnost než poohlížet se po jiných místech k uložení hodnoty. Proto se mnoho chytrých investorů hrne do zlata. Proto velcí nákupčí jako Čína a Rusko shromažďují tolik zlata, kolik to jen jde. Tady je dno… Záporné úrokové sazby a znehodnocení měn postihnou spoustu lidí, zvláště střadatelů a penzistů. Ti ale také dostanou raketové palivo od nastávajícího býčího trhu s drahými kovy.

Právě proto legendární spekulant Doug Casey zrovna o tomto tématu zveřejnil naléhavé video. Doug rozebírá přesně to, co přichází, a co s tím můžete dělat. Klikněte sem a podívejte se na to teď.

TYLER DURDEN

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

3 Comments

  1. Jsem příznivcem zlata a všem doporučuji investovat i do něj.

    Na druhou stranu kritika bitcoinu je do značné míry neopodstatněná.
    Např. volatilita: ta jednoznačně klesá s růstem tržní kapitalizace a ta rokazatelně z dlouhodobého pohledu skutečně roste.

    Bitcoin má i další výhody. Nenajde ho u vás domovní prohlídka, neodhalí ho celník, až budete muset utíkat. Nenajde ho exekutor, zloději, ani rozvodový právník. Pošlete ho na druhý konec světa během okamžiku a za pár drobných – a nikdo se o tom nedozví, nikoho nemusíte žádat o povolení.

    Někdo sice tvrdí, že když stát vypne internet, či dokonce elektřinu, máte po bitcoinu. Jenže:
    1) Pokud by se to stalo, zkolabuje ekonomika a budeme mít zcela jiné starosti (loupeživé gangy, chaos, kolaps civilizace …)
    2) Stejně můžete odjet do zahraničí, kde elektřina a internet funguje a máte zase své bitcoiny (stačí mít 12 seed slov v hlavě)
    3) Až jednou i doma elektřinu a internet zase zapnou, opět budete mít své bitcoiny
    4) V nejhorším si můžete pořídit solární panely, vrtulku do potoka, či dieselagregát. A bitcoinový blockchain je dnes vysílán do celého světa specializovanými BlockStream satelity – překopnout drát na hranicích tak státu rozhodně nebude stačit.

    Další výhodou bitcoinu je dělitelnost (nejmenší jednotokou je 1 SAT, což je stoMILIONTINA bitcoinu). V době německé hyperinflace jste sice asi za uncovou zlatou minci koupili činžovní dům v Berlíně, ale co když jste chtěli jen chléb či boty? Jak by vám na ten zlaťák vrátili? Kufrem bilionových hyperinflačních bankovek, za které si další den nekoupíte ani kozí bobek?

    Hlavní výhoda zlata (vedle v článku zmíněné dlouhodobé historie) je fungibilita. Její absence je (zatím) hlavní nevýhodou bitcoinu oproti zlatu. Každý atmom zlata je stejný, navzájem nerozeznatelný a zaměnitelný. Zlatá rakouskouherské stokoruny vyračená v roce 2021 i 1985 je stejná a žádný úředník nepozná, zda jste si ji koupili včera za nezdaněný příjem, nebo ji máte po dědečkovi. Kdežto u bitcoinu lze v blockchainu každý bitcoin vysledovat až do momentu jeho vzniku-vytěžení. Zatím, protože samozřejmě bitcoin se neustále vyvíjí a zdokonaluje (viz aktuálně upgrade na Taproot a Schnorrovy podpisy.

    Z tohoto důvodu je podlě mě nejjistější kupovat oboje. Zlato i bitcoin.
    Zlato je konzervativní, “jen” uchovatel hodnoty, asi na něm nezbohatnete.
    Bitcoin je kandidát na budoucí světové peníze a pokud to vyjde, zbohatnete na něm hodně.
    Pokud vám vadí jeho volatilita (bojíte se, že nakoupíte na vrcholu, těsně před propadem), tak na to je nejlepším receptem metoda DCA. Postupné pravidelné nakupování, které vám zprůměruje cenu. Když necháte “robota”, aby vám každý den koupil zlomek bitcoinu např. za 100Kč, výkyvy ceny vás moc nebudou trápit.

    Ale ono i když nakoupíte na vrcholu….
    … tak pak je hlavní při propadu nezpanikařit a neprodat.
    Kdo koupil bitcoin na jeho rekordní ceně v roce 2017 (téměř 20 tisíc USD za bitcoin) a pak v panice neprodal, když se na přelomu 2017-2018 propadl o hrozivých 80% na $4000, tak po čase byl opět v plusu. Letos v květnu byl za 60tis USD a pak propadl o 50% na 30tis – ale to je stále více, než ten 20tis vrchol 2017 (a toto se už stalo mnohokrát).

    No a kdo třeba od 2016 nakupuje automaticky, pravidelně, po malých kouscích, toho to drama vůbec nemusí zajímat.

    Koho problematika zajímá, může zkusit tuto knihu:
    https://braiins.com/blog/odluka-penez-od-statu-kniha-josef-tetek

    A koho zajímá víc do hloubky i s tou historií zlata, tak:
    http://www.hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/rothbard_penize.pdf

    • V blockchainu sice lze každý BTC (LTC, DogeC, a další na bázi BTC) vystopovat. Jenže ono lze vystopovat leda řadu adres, mezi kterými se BTC (…) pohyboval. Zjistit se dá 1234bflm -> 5678psvz -> … -> vytěžení BTC. Jistě se dá kriminalistickou metodou vypátrat majitele těch adres v okamžiku odeslání/příjmu BTC. Ale během toho pátrání dojde k dalším miliardám přesunů BTC, takže je to doslova nabírání vody cedníkem.

      Pokud by státy/vlády vypnuly elektřinu/internet, je ve hvězdách, co by nastalo (asi ne happening). Ale v první řadě by okamžitě přestaly fungovat = existovat státy/vlády samy.

  2. Jsem příznivcem zlata a všem doporučuji investovat i do něj.

    Na druhou stranu kritika bitcoinu je do značné míry neopodstatněná.
    Např. volatilita: ta jednoznačně klesá s růstem tržní kapitalizace a ta rokazatelně z dlouhodobého pohledu skutečně roste.

    Bitcoin má i další výhody. Nenajde ho u vás domovní prohlídka, neodhalí ho celník, až budete muset utíkat. Nenajde ho exekutor, zloději, ani rozvodový právník. Pošlete ho na druhý konec světa během okamžiku a za pár drobných – a nikdo se o tom nedozví, nikoho nemusíte žádat o povolení.

    Někdo sice tvrdí, že když stát vypne internet, či dokonce elektřinu, máte po bitcoinu. Jenže:
    1) Pokud by se to stalo, zkolabuje ekonomika a budeme mít zcela jiné starosti (loupeživé gangy, chaos, kolaps civilizace …)
    2) Stejně můžete odjet do zahraničí, kde elektřina a internet funguje a máte zase své bitcoiny (stačí mít 12 seed slov v hlavě)
    3) Až jednou i doma elektřinu a internet zase zapnou, opět budete mít své bitcoiny
    4) V nejhorším si můžete pořídit solární panely, vrtulku do potoka, či dieselagregát. A bitcoinový blockchain je dnes vysílán do celého světa specializovanými BlockStream satelity – překopnout drát na hranicích tak státu rozhodně nebude stačit.

    Další výhodou bitcoinu je dělitelnost (nejmenší jednotokou je 1 SAT, což je stoMILIONTINA bitcoinu). V době německé hyperinflace jste sice asi za uncovou zlatou minci koupili činžovní dům v Berlíně, ale co když jste chtěli jen chléb či boty? Jak by vám na ten zlaťák vrátili? Kufrem bilionových hyperinflačních bankovek, za které si další den nekoupíte ani kozí bobek?

    Hlavní výhoda zlata (vedle v článku zmíněné dlouhodobé historie) je fungibilita. Její absence je (zatím) hlavní nevýhodou bitcoinu oproti zlatu. Každý atmom zlata je stejný, navzájem nerozeznatelný a zaměnitelný. Zlatá rakouskouherské stokoruny vyračená v roce 2021 i 1985 je stejná a žádný úředník nepozná, zda jste si ji koupili včera za nezdaněný příjem, nebo ji máte po dědečkovi. Kdežto u bitcoinu lze v blockchainu každý bitcoin vysledovat až do momentu jeho vzniku-vytěžení. Zatím, protože samozřejmě bitcoin se neustále vyvíjí a zdokonaluje (viz aktuálně upgrade na Taproot a Schnorrovy podpisy.

    Z tohoto důvodu je podlě mě nejjistější kupovat oboje. Zlato i bitcoin.
    Zlato je konzervativní, “jen” uchovatel hodnoty, asi na něm nezbohatnete.
    Bitcoin je kandidát na budoucí světové peníze a pokud to vyjde, zbohatnete na něm hodně.
    Pokud vám vadí jeho volatilita (bojíte se, že nakoupíte na vrcholu, těsně před propadem), tak na to je nejlepším receptem metoda DCA. Postupné pravidelné nakupování, které vám zprůměruje cenu. Když necháte “robota”, aby vám každý den koupil zlomek bitcoinu např. za 100Kč, výkyvy ceny vás moc nebudou trápit.

    Ale ono i když nakoupíte na vrcholu….
    … tak pak je hlavní při propadu nezpanikařit a neprodat.
    Kdo koupil bitcoin na jeho rekordní ceně v roce 2017 (téměř 20 tisíc USD za bitcoin) a pak v panice neprodal, když se na přelomu 2017-2018 propadl o hrozivých 80% na $4000, tak po čase byl opět v plusu. Letos v květnu byl za 60tis USD a pak propadl o 50% na 30tis – ale to je stále více, než ten 20tis vrchol 2017 (a toto se už stalo mnohokrát).

    No a kdo třeba od 2016 nakupuje automaticky, pravidelně, po malých kouscích, toho to drama vůbec nemusí zajímat.

    Koho problematika zajímá, může zkusit tuto knihu:
    https://braiins.com/blog/odluka-penez-od-statu-kniha-josef-tetek

    A koho zajímá víc do hloubky i s tou historií zlata, tak:
    http://www.hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/rothbard_penize.pdf

    __________________________________________________

    “Tím posledním atributem ideálních peněz podle Aristotela bylo: Musí to být hodnotná věc sama o sobě.”

    Toto myslím bylo dávno vyvráceno ekonomy.
    Hodnota je subjektivní. Pro tonoucího v jezeře má sklenice vody zcela jinou hodnotu, než pro člověka smažícího se na poušti.

    Zlato NEMÁ hodnotu samo o sobě. Má ji jen proto, že se lidé shodli, že mu ji budou přisuzovat. Že budou ochotni směnit svou práci či zboží právě za zlato.
    Na šperky či v průmyslu se používá jen zlomek zlata (a to průmyslové se navíc stále dokola recykluje). Většina ho leží v sejfech banka a fondů. Protože mu prostě lidi přisuzují hodnotu. Ale je to jen v hlavách lidí.
    A i na ty šperky se používá právě jako symbol hodnoty (= kdyby zlato nebylo penězi-hodnotou, nepoužívalo by se ani na šperky). Třpitivý žlutý kov lze vyrobit i z něčeho jiného. Ale lidi chtěj šperky ze zlata, protože má tu (peněžní) hodnotu.

    Do hlav se lidem to zlato jako ideální peníze dostalo tak, že skvěle splňovalo požadavky na kvalitní peníze:
    – Je ho omezené množství, nikdo si ho nemůže jen tak natisknout, jako bankovky
    – Je trvanlivé (zkuste jako peníze používat třeba vejce)
    – Je dělitelné (valoun zlata rozdělíte či roztavíte, s perlou se to dělá daleko hůř)

    Ale bitcoin toto všechno splňuje daleko lépe.
    Jeho množství je omezené daleko jasněji a průhledněji. Přibývá ho jasně predikovatelným tempem.
    Dělitelný je prakticky libovolně a hlavně to nedá žádnou práci (zkuste si ze zlaté cihly udělat malé 8gramové mincičky – docela si máknete).
    A navíc ho lze držet zcela anonymně, pokud nejste střevo, nenajde ho u vás sebezkušenější celník, lupič, finančák, zloděj, …
    A lze ho také přenášet (posílat) na libovolné místo na světě. Rychle, s minimálními náklady, bez nutnosti se doprošovat povolení.

    Kdyby před 1000 lety měli technické možnosti, jako máme my dnes, už by svět asi dávno platil bitcoinem. Jenže technický a vědecký pokrok to umožnil až před pár lety. Stejně jako před pár lety omožnil vznik eMailu – přesto asi nebudeme říkat, že fyzický dopis na papíře převážený fyzickým kurýrem na fyzickém koni je lepším řešením přenosu informací.

    A obdobně s tou volatilitou.
    Bitcoin je volatilní, protože je zatím příliš nový. Ještě trh nenašel jeho rovnovážnou cenu.

    Kdyby lidem došlo teprve před 12 lety, že je dobrý nápad jako peníze používat zlato, také by dnes nemělo stabilní kurz k dolaru, ale v sérii prudkých růstů a propadů by si ho postupně hledalo.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*