Rusko-ukrajinský konflikt pošle ceny aut do dosud nepoznaných výšin, může znovu a znovu zastavovat výrobu |

Sdílet článek:

Že je Evropa do značné míry závislá na ruském plynu a ropě, se dobře ví, to ale nakonec může být ten snáze řešitelný problém. Horší je to s niklem, palladiem či hliníkem, které nelze v dohledné době ani rozumně nahradit z jiných zdrojů, ani jejich potřebu obejít technologickými změnami.

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině byl dosud zmiňován především jeho vliv na dodávky plynu a ropy. Ostatně to vidíme i na cenách, zejména benzinu a nafty, které trápí peněženku nejednoho Čecha. Pokud bydlíte třeba na vesnici a za prací musíte denně dojíždět, pak rozdíl více než 12 korun na jednom litru paliva rozhodně poznáte. Je bohužel velmi pravděpodobné, že lépe hned tak nebude, právě naopak. A problém bude mnohem širší.

Jak upozorňuje agentura Reuters, Rusko je totiž na globálních trzích stěžejním hráčem případě mnoha surovin, zdaleka ne jen těch výše zmíněných. Nemalou měrou zásobuje svět niklem – stará se o 20 procent veškerých dodávek. Právě tento kov za posledních pár dnů zdražil přímo raketově. Ještě na počátku února se tuna niklu prodávala za zhruba 24 tisíc dolarů (cca 547 tisíc Kč), což oproti únoru 2021 představovalo nárůst o nějakých 50 procent. Nyní se však ceny přiblížily ke 100 tisícům dolarů (2,28 milionu Kč).

Zejména pro automobilový sektor je přitom nikl životně důležitým prvkem, neboť se používá nejen v rámci antikorozní ochrany či v případě mnoha slitin, ale zejména pro výrobu baterií. Je tak vskutku otázkou, kterak chce hlavně Evropa dosáhnout masové elektrifikace, neboť je zjevné, že pokud nedojde ke stejně rychlému pádu, na nějaké zlevňování bateriových aut můžeme rovnou zapomenout. Navíc se jich na trh ani nedostane tak velké množství, neboť je jednoduše nebude z čeho vyrábět.

Nejde nicméně jen o nikl, Rusko na světové trhy dodává i 40 procent veškerého palladia. Tento prvek průběžně zdražuje posledních šest let, poslední skoky jsou však rovněž nadmíru dramatické. Ještě v prosinci loňského roku se totiž jedna unce, tedy 0,028 kg, dala koupit za 1 940 dolarů (cca 44 tisíc Kč). Nyní si je ale třeba na stejné množství připravit 3 440 USD (78 tisíc Kč). Na výrobu jednoho průměrného vozu je přitom třeba palladium za 200 USD (4 600 Kč), jen tento prvek tak ceny zvedá o čtyři tisíce korun.

Dále tu máme hliník, v jehož případě na Rusko připadá 6 procent světových dodávek. I tento kov nicméně za poslední měsíc podražil o 25 procent a atakoval cenu 4 000 USD (asi 91 tisíc Kč) za tunu. Aktuálně pak sice došlo na lehčí zlevnění, stále však je k mání za vyšší částky než v době zahájení invaze. Totéž je pak vlastní zinku či mědi, nahoru jde ovšem i zlato a stříbro. Ty se sice ve vozech užívají v menší míře, nicméně pro investory jde nyní o jedinou jistotu. Unce žlutého kovu již tento týden chvíli stála přes 2 050 USD (cca 47 tisíc Kč). To je nejvyšší suma v historii.

Tyto zprávy jsou pohromou hlavně pro německé automobilky, které jsou na ruských kovech závislé podobně jako samotná země na ruském plynu. V roce 2020 totiž ruské firmy dodaly 44 procent veškerého niklu, který Německo dovezlo, stejně jako 41 procent titanu, 33 procent železné rudy a 18 procent palladia. I proto jsou naši sousedé tolik váhaví v rámci sankcí, neboť ty by na ně dopadly možná ještě daleko více než na samotné Rusko, které se na invazi připravovalo minimálně rok.

Co bude dále, je skutečně ve hvězdách. Dle francouzského ekonoma Charlese Gava má totiž Rusko dost peněz a zdrojů, aby zvládlo odolávat ekonomickému tlaku západu po dlouhé dva roky. Kromě toho již naznačilo, že dané situaci nebude jen tak přihlížet, ale začne se i bránit. Což znamená, že by se nedostatek všeho výše zmíněného veškeré jen umocnil. Může to přinést něco jiného než dále rostoucí ceny aut a další a další komplikace při výrobě vedoucí k uzavírkám? Stěží, tedy pokud Rusko a Ukrajina nenajdou v dohledné době společnou řeč.