Bratři Mašínové jsou hrdinové |

Sdílet článek:

Organizační výbor Sněmovny ve čtvrtek vyřadil členy protikomunistické odbojové skupiny bratry Mašíny z předběžného seznamu možných kandidátů na udělení medaile Za hrdinství. Předseda Sněmovny Radek Vondráček novinářům řekl, že Mašínové budí kontroverze. Odbojovou skupinu bratří Mašínů před několika lety neúspěšně navrhoval na státní vyznamenání Senát. Jde o ocenění pro dosud žijícího Josefa Mašína a posmrtně také o Ctirada Mašína, Milana Paumera, Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu. Návrh na vyznamenání i samotní bratři Mašínové vzbuzují řadu kontroverzí a rozdělují společnost do dvou skupin. Pro jednu skupinu jsou bratři Mašínové hrdinové pro druhou skupinu obyčejní vrazi a zločinci.

Je velmi těžké hodnotit jejich činy po více než 60 letech. Pouze dosud žijící pamětníci mohou vzpomínat na atmosféru doby, v níž se bratři Mašínové rozhodli postavit proti komunistickému režimu. V padesátých letech minulého století komunistický režim rozpoutal krvavý teror. Komunisté zabavovali majetek, likvidovali celé rodiny. Kdokoliv byl komunistům nepohodlný byl odsouzen k dlouholetému žaláři nebo poslán na popraviště. A v této době se skupina bratří Mašínů rozhodla postavit komunistům na odpor. Měli sice nějaké zkušenosti s odbojem z období konce druhé světové války, ale neměli zbraně, neměli peníze, neměli žádnou podporu ze Západu a přesto do toho šli. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří pouze sklopili hlavy a mlčeli, oni se rozhodli bojovat proti zlu. Z dnešního pohledu se může zdát rozbíjení oken komunistickým funkcionářům nebo sypaní napínáčků na silnici jako úsměvné, ale v té době i za tuto činnost hrozily vysoké tresty. Jak se Mašínové zdokonalovali ve své činnosti, tak si stále více uvědomovali rostoucí potřebu peněz a zbraní, aby mohli komunistům ještě více zatopit pod kotlem.Tyto jejich činy k získání zbraní a peněz vzbuzují nejvíce kontroverzí, protože při nich zahynuli tři lidé. Dva příslušníci SNB, jeden v Chlumci nad Cidlinou a druhý v Čelákovicích a pokladník Kovolisu u Čáslavi. Ztráta lidského života je vždy smutná událost, ale i tak je nutné se na tyto tři úmrtí podívat v kontextu doby. Komunistický teror řádil všude kolem. Mašínové nebojovali proti jednotlivcům, ale bojovali proti sytému a každý kdo sytému sloužil byl pro ně nepřítel a tak se k němu i chovali. I když se tyto jejich skutky mohou jevit z dnešního pohledu jako odsouzení hodné, z pohledu doby ve které se odehráli jsou omluvitelné. Nejednalo se o obyčejnou vraždu nebo loupežné přepadení, ale o činy, které uskutečnila odbojová skupina bratří Mašínů v rámci boje proti komunistickému, nedemokratickému režimu. Pokud režim používá vraždění a násilí k udržení moci, těžko lze proti tomuto režimu vést adekvátní odpor za pomoci mávátek. Potřebujete zbraně, potřebujete peníze a oni se rozhodli tyto prostředky získat.

Máme zde Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu kde je v § 3 uvedeno:

Odpor občanů proti tomuto režimu, který ať již jednotlivě či ve skupině na základě demokratického přesvědčení politického, náboženského či mravního projevovali odbojem nebo jinou činností nebo vědomě a veřejně vyjadřovali, na území státu i v zahraničí, a to i ve spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.

A přesně sem zapadají činy skupiny bratří Mašínů. Je smutné, že jsou zde stále lidé, kteří nejsou ochotni považovat boj proti tomuto protiprávnímu režimu za legitimní. Přitom odboj proti komunistickému režimu, který zde panoval obzvláště na počátku padesátých let a odboj proti nacismu v letech 1939-1945 jsou prakticky na stejné úrovni. Bratři Mašínové byli ochotni bojovat proti zlu. Postavili se na odpor proti komunistickému režimu bez ohledu na nebezpečí a bez ohledu na nejistý výsledek. Bratři Mašínové jsou lidé, kteří si zaslouží naši úctu a neměli bychom na ně zapomínat. Pro mě osobně jsou bratři Mašínové hrdinové a jejich činnost měla být oceněna již dávno. To vyznamenání jim patří a je ostuda, že je nedostali.