Boj proti konzumaci masa jako boj za zblbnutí populace?

Jsme zaplavováni desinformacemi o tom, jak je produkce masa škodlivá a devastuje planetu, včetně zvyšování globálního oteplování. Je to skutečně tak?

Maso a CO2

I kdybych skutečně věřil na ten nesmysl s antropogenním CO2 a globálním oteplováním, musel bych konstatovat, že substituce divočiny kulturní krajinou z mnoha důvodů spíše produkci CO2 musela spíš snížit, protože část rostlinné produkce je z ní vyvážena a různým způsobem zpracována (i s dlouhodobým uložením CO2 do nejrůznějších materiálů), zatímco “divočina” by z nich uvolnila všechen uhlík, buď ve formě CO2 nebo ještě “skleníkovějšího” metanu.

I např. zákazy chovů kožešinových zvířat jsou v podstatě “proskleníkové”, protože výroba kožešin pochopitelně fixuje uhlík do své produkce, ve které vydrží minimálně desetiletí. Nicméně hledat logiku u ekologů a s nimi propojených ochránců zvířat je naprosto bezperspektivní. Tito lidé nemají ani intelekt ani vzdělání, které by jim k nějakým intelektuálním operacím zajistilo substrát.

Náhrada chovů zvířat nějakou formou “divočiny”, jak o tom pějí ódy různé melounistické organizace, pochopitelně povede spíš k nárůstu tvorby CO2 na kilometr čtvereční krajiny a rok.

Maso jinak

Maso (včetně poživatelných vnitřností) je velmi cenná potravina, kterou je náš organismus s to zužitkovat téměř stoprocentně, a která dodává našemu tělu vedle energie a stavebního materiálu i řadu cenných biofaktorů, od stopových prvků přes vitamíny až po biofaktory, které zařazení mezi vitamíny z nejrůznějších důvodů unikly.

Podobně je na tom mléko a výrobky z něj a stejně tak vejce. Problém spočívá ve vyšším obsahu cholesterolu v těchto zdrojích, takže paradoxně laktoovovegeteriáni mohou mít vyšší příjem cholesterolu než “masožrouti”.

Všechny tyto potraviny jsou také zdrojem celého spektra aminokyselin, které potřebuje lidský organismus ke tvorbě vlastních bílkovin, případně jako základ tvorby dalších potřebných látek (např. některých hormonů). Navíc je poměr těchto aminokyselin blízký poměru aminokyselin v bílkovinách lidského těla. Pokud organismus “bílkovinně strádá”, projevuje se to mj. i na kvalitě funkce mozku. Přitom nejvíce ohroženy jsou děti od odstavení od kojení do konce pubertální růstové akcelerace. Před odstavením (a i v období vnitroděložního života) si dítě dosti agresívně bere z matky vše, co potřebuje. A matka vegeteriánka, a ještě hůře veganka, je prostě více ohrožena než matka normální. Na konci puberty je už mozek vyvinut, takže ataky nedostatku biofaktorů (a hlavně bílkovin) už působí na hotový orgán. Narušení jeho funkce je méně účinné než narušení vývoje. Nicméně při velkém nedostatku bílkovin se objeví demence u prakticky kohokoli.

Restrikce masa a dalších potravin živočišného původu tedy v praxi povede k vývojové retardaci, případně mentální zaostalosti u dětí; pokud bude hluboká a dlouhá, povede i k demenci u dospělých.

Substituce rostlinami?

Substituce potravin živočišného původu rostlinnou výživou je v reálu velmi těžko proveditelná.

Rostlinné suroviny obsahují neplnohodnotné nebo málo hodnotné bílkoviny, které jsou zpravidla zabudovány do rostlinných buněk, obklopených celulózou, kterou lidský organismus (vyjma trochy bakterií v tlustém střevě) neumí rozkládat. Vegetariáni ze skupiny obratlovců tento problém řeší buď bakteriálními symbionty (typicky bachor přežvýkavců), nebo požíráním vlastní stolice (králíci a jejich příbuzní), nebo pasírováním obrovského kvanta rostlinné potravy přes trávící ústrojí, až několikanásobky vlastní tělesné hmotnosti za den (Panda medvídkovitá, Brkoslav severní a některé další druhy býložravých savců a ptáků).

Nic z výše uvedeného člověk k dispozici nemá.

Lidský organismus navíc má problémy, a ne malé, s rostlinnými surovinami i z hlediska obsahu nežádoucích látek. V řadě významných rostlinných zdrojů typu sóje jsou fytoestrogeny, jejichž účinek na lidský organismus je negativní. Negativní je mnohdy i energetický obsah, protože při získávání dostatečného množství bílkovin, aby byly pokryty potřeby lidského organismu z hlediska potřeby všech aminokyselin, by člověk musel požít současně kvanta tuků a škrobu, která by rychle vyvolala morbidní obezitu.

Navíc je třeba si uvědomit, že i když “papírově” v rostlinném zdroji potřebná pro člověka nezbytná aminokyselina je, nemusí se ji podařit z něj vydolovat. Jednak je tu onen výše zmíněný celulózový obal rostlinných buněk, jednak nezbytné aminokyseliny často “soutěží” o transportní mechanismy s chemicky podobnými zbytnými, a pokud je těch naopak nadbytečné množství (což u rostlinných bílkovin často je), mohou nadbytečné zbytné aminokyseliny zabránit vstřebání části těch nezbytných, a ty pak končí ve stolici.

U vegetariánů a veganů z vyspělých zemí zastupuje speciální “vegetariánský” trávicí trakt výroba speciálních potravin, nicméně ta zatěžuje životní prostředí neméně jako výroba a zpracování masa, takže ničemu z hlediska ekologie nepomůže. A bez této výroby by se vegetariánům a hlavně veganům drasticky zhoršil zdravotní stav i délka dožití, v podstatě na úroveň nuceně vegetariánských či veganských obyvatel zemí 3. světa.

Využití nedostatku plnohodnotných bílkovin

Uvedl jsem, že mozek, i dospělé osoby, reaguje na nedostatek plnohodnotných, tedy živočišných, bílkovin demencí. Jejími prvními příznaky jsou zvýšení sugestibility a citlivosti na euforizující a halucinogenní látky, “shodou okolností” i na ty, které se vyskytují v kouři z kadidla, používaného v křesťanských kostelích. Víceméně se tímto fenoménem  dá vysvětlit jak zařazení půstů (především s restrikcí masa a dalších živočišných bílkovin) do liturgického roku, tak i fakt, že během těchto půstů docházelo k různým projevům religiozity, náboženským extázím, apod.

Nyní se ovšem EU pod praporem ekologie snaží o jeden “velký půst”, který by měl trvat dlouhodobě a měl by postihnout prakticky všechno obyvatelstvo (mimo sociálních špiček s vazbou na věrchušku EU, pochopitelně).

Jeho dopad je jasný:

• Z nedospělých vyrostou ve větší či menší míře mentálně zaostalí dospělí, v podstatě částeční či totální mentální invalidé, s nimiž bude snadné manipulovat k jejich škodě i destrukci tak, že si toho nebudou vůbec vědomi
• Dospělí budou v různé míře postiženi demencí, která se projeví podobně, ale v menší míře

Rozhodně se stane obyvatelstvo EU snadněji ovladatelným a manipulovatelným, což umožní snadněji prosadit onu sadu nesmyslů a šíleností, kterou EU v současné době prosazuje. A sníží se rovněž schopnost populace rozpoznávat nelogičnosti a vnitřní rozpory prakticky ve všem, co EU vyplodila, vyplozuje, a vyplodí.

Restrikce potravin živočišného původu tedy nemá (a ani mít nemůže) prakticky žádný vliv na produkci CO2 nebo dalších “skleníkových” plynů. Může ale velice snadno během dvou tří pětiletek vyrobit z obyvatelstva EU masu debilů a dementů. A o tohle zřejmě jde.