Semknout se a přijmout euro?

Sněmovna schválila zrychleně návrh vlády na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty od června do konce září o 1,50 Kč za litr. „V reakci na agresi na Ukrajině, kterou rozpoutal Vladimir Putin, se zvýšily ceny pohonných hmot,“ zdůvodnil návrh vlády ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Kdo z tohoto kroku může profitovat především?

Profitovat? Tady přeci nejde o žádný profit! Tady jde o minimalizaci ztrát! Ztrátu z vysokých cen pohonných hmot máme všichni a nižší daň jen tuto ztrátu trochu sníží. Pokud to má naznačovat, že snad profit budou mít pumpaři, tak bych taky byla opatrná. Kvůli drahým pohonným hmotám se lidé hodně rozmýšlí, zda jezdit. A tak klesá poptávka, i kdyby si pumpaři navýšili marže, pochybuji, že tím naženou nějak skutečně zázračný zisk proti „standardní“ době.

Aktuální pomoc státu domácnostem je podle ekonoma Petra Dufka spíš symbolická. Proto navrhuje dočasné přesunutí energií ze základní sazby DPH do snížené. I tak stát na DPH vybere podstatně víc a lidem alespoň trochu uleví. Zamlouvá se vám takový nápad?

Ano, zamlouvá. Vzhledem k tomu, že DPH se počítá z finální ceny před zdaněním, a cena je nyní vysoká, tak i při snížení sazby DPH by stát vybíral na DPH z pohonných hmot více než v době, kdy ceny pohonných hmot byly nízké. Stát skutečně aktuálně situaci domácností jen zhoršuje, protože vybírá vyšší daně, i když jejich sazba se nezměnila. Kdyby stát opravdu chtěl pomoci, a ne jen sbírat marketingové body, vůbec by neváhal s přesunem sazby DPH do snížené.

Jednorázový příspěvek 5 tisíc korun na děti do 18 let měly dostat rodiny s čistým ročním příjmem do milionu korun. To však platilo jen od čtvrtka do soboty, než ministr práce Marian Jurečka oznámil, že se podíval špatně do poznámek a že nepůjde o čistý, ale hrubý příjem. „Máme inflaci, se kterou si skoro nikdo neví rady. My ale ano. Začali jsme dělat protiinflační kroky a snažíme se odpovědně hospodařit,“ pochlubil se Petr Fiala. „Ve vší úctě, pane premiére, příspěvek 5 tisíc na dítě je proinflační, nikoliv protiinflační opatření,“ zareagoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Balamutí nás tedy předseda vlády?

V tomto případě má skutečně bývalý ministr financí Miroslav Kalousek pravdu, a to bez ohledu na politickou rétoriku. Je to v podstatě plošné opatření, a jakékoliv plošné rozdání peněz je proinflační, takže situaci nikterak neřeší. Rozdané peníze se jen přetaví do ještě vyšší inflace, takže si za ně „obdarovaní“ nekoupí víc. A tvrzení, že se jedná „protiinflační krok“, to je pak už vysloveně nesmyslem. Znovu opakuji: Pokud by stát skutečně chtěl pomáhat a dělat něco proti inflaci, a ne jen sbírat marketingové body, snížil by daně, tedy by snížil míru přerozdělování.

Ministr Jurečka původně avizoval, že se příspěvek bude týkat 2,1 milionu dětí v České republice, což by platilo v případě té čisté mzdy, takže evidentně nešlo o překouknutí, ale o reakci na kritiku takřka plošného opatření. Nově se to tedy bude týkat rodin, které mají měsíční hrubý příjem do 83 tisíc korun místo čistého. Neshazuje tento krok kromě popleteného ministra i jako sláma z bot čouhající populismus, když se má příspěvek vyplácet do srpna a komunální volby nás čekají v září?

To načasování je podivné. A nerozumím tomu, proč zrovna 83 tisíc korun, ne třeba 84 nebo 82 tisíc. Není to náhodou nespravedlivé vůči dětem, jejichž rodiny mají o korunu vyšší příjem, nedostanou nic, tedy najednou vlastně „zchudnou“ – jakkoliv se to slovo nehodí – relativně k dětem, jejichž rodiny mají příjem o korunu nižší, a tedy se na příspěvek kvalifikují? Nebylo by náhodou mnohem spravedlivější snížit daně všem? Takže třeba snížení DPH na pohonné hmoty by se projevilo v cenách potravin. A čím víc dětí rodiny mají, tím víc potravin nakupují, takže by spravedlivě mnoha dětem bylo k většímu užitku takovéto snížení daní… Vždyť je to tak jednoduché! Proč to pořád vláda tak hloupě komplikuje?

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa uspořádal konferenci k výročí 20 let eura. Kandidátka na prezidenta Danuše Nerudová na ní prohlásila, že naše země velmi profituje z toho, že naše firmy mohou podnikat na společném evropském trhu. Ale přijetím eura by podnikání bylo ještě výhodnější. Poslanec za STAN Martin Exner označil euro za ekonomickou kotvu a probíhající válka prý ukazuje, že je to i bezpečnostní kotva. Podle něj Václav Klaus vytvořil narativ, že by se o euru skoro nemělo mluvit, my ale musíme říkat, že je výhodné. A Peksa doplnil, že Václav Klaus českou konzervativní scénu zapojil do protievropského bloku, který směřoval své politiky proti Evropě, proti společné měně. Teď by si prý měla ODS najít pozitivně evropský konzervatismus, ne se zacyklit v rámci laciné české protievropskosti. Co tomu říkáte?

Takové trochu politické tlachán na úrovni „musíme se semknout a mít se hodně rádi a tím všechny války vyhrajeme“. Je to snaha dát euru emoční náboj, nikoliv pochopit jeho fungování. Právě emotivnost a zanedbání ekonomických zákonitostí vedly k tomu, že dneska máme inflaci, ztrácíme konkurenceschopnost a lidé mají strach z měnové reformy.

Měna jakékoliv země je cosi jako matematická veličina. Lidé sice mohou mít měnu rádi a mohou k ní cítit jakési emoce, takhle byla třeba milovaná západoněmecká marka, ale primárně je matematická veličina prostě entitou bez emocí. Je to něco jako proměnná, která v matematické funkci vede k různým výsledkům. Pro každé X máme nějaké Y. Pro každý kurz měn máme nějaký ekonomický výstup. Nějakou nezaměstnanost, nějakou inflaci, nějakou životní úroveň. Pokud přijmeme za vlastní měnu euro, nakalibrujeme tuto matematickou proměnnou v ekonomické rovnici nikoliv tak, jak vyhovuje české ekonomice, ale tak, jak to vyplývá z podmínek v celé eurozóně. A výsledkem pak nikdy nemůže být optimální nastavení životní úrovně, inflace, zaměstnanosti pro nás.

Od euru pojďme k dolaru. Analytici americké investiční banky JPMorgan zjistili, že podíl amerického dolaru v globálních měnových rezervách klesl na nejnižší úroveň v historii. V posledním čtvrtletí loňského roku klesl pod 59 procent, přitom ještě v roce 2020 byl podíl dolaru skoro 62 procent a v roce 2015 dokonce 65 procent. Co tenhle vývoj může znamenat a je namístě hovořit o poklesu dolaru jako dramatickém, což se v komentářích objevuje?

Toto je trochu vytrženo z kontextu. Ano, význam dolaru na světové ekonomice klesá. Ale význam eura klesá ještě víc, proto, měřítkem není jenom míra zastoupení v rezervách centrálních bank. Všechny nás stále víc válcuje Čína, která relativně k eurozóně, EU i Americe ovládá stále větší díl světové ekonomiky. A zajímavé je i to, že opět vzrostl podíl zlata na rezervách světových centrálních bank. Takže zlato vlastně z tohoto pohledu má stále větší význam… A co to všechno znamená? Spíš než že by to k něčemu vedlo, je to jen zrcadlový obraz toho, že západní svět je ekonomicky vyšeptalý, neefektivní. Jeho vlastní sílící socialismus ho ničí.