Ceny energií v Evropě opakovaně lámou rekordy ještě před začátkem zimy a jedna z nejhorších energetických krizí v historii se s klesající teplotou ještě zhorší. Pro domácnosti by to mohlo znamenat, že budou požádány, aby spotřebovávaly méně energie, nebo dokonce plánovaly výpadky elektřiny.
Pro vlády by to mohlo potom znamenat napětí se sousedními zeměmi tím, že se budou snažit chránit dodávky. Super skok cen ve Velké Británii minulý měsíc donutil některé průmyslové podniky omezit výrobu a požádat o státní pomoc, což je předzvěst toho, co by se mohlo odehrát v celé Evropě právě v době, kdy se potýká s opětovným výskytem koronaviru, napsal server time.com.
Potíž je v tom, že jakákoli náprava pravděpodobně v dohledné době nepřijde ze strany nabídky, energetický průmysl se místo toho musí spoléhat na „destrukci poptávky“, uvedl Fabian Roenningen, analytik společnosti Rysted Energy. „Viděli jsme ji již v posledních několika měsících a v mnoha odvětvích bude s největší pravděpodobností pokračovat a dokonce se bude zvyšovat,“ uvedl. “
To vše v době, kdy se Evropa opět ocitla v epicentru pandemie, počet případů Covid-19 prudce vzrostl a světem kolují obavy z nové varianty identifikované v Jihoafrické republice. V některých zemích se zpřísňují restrikce, zatímco rozpočty domácností jsou omezovány bující inflací. Mrazivé počasí navíc může znamenat, že zhasnou světla.
Ohrožená Francie
Zvláště ohrožena je Francie, druhá největší evropská ekonomika. Možnost ochlazení v lednu a únoru vyvolává u provozovatele rozvodné sítě v zemi obavy. Podle zprávy z 22. listopadu je dostupnost jaderných elektráren, které jsou tahounem francouzské energetické soustavy, nízká poté, co pandemie zpozdila údržbu některých reaktorů. Ceny elektřiny jsou tam nejvyšší od roku 2012. Minulou zimu provozovatel sítě apeloval na domácnosti, aby v době špičky spotřebovávaly méně energie, a aktivoval některé smlouvy o snížení odběru s výrobci, když bylo opravdu těsno. Dalším krokem by mělo být snížení napětí v celé síti a poté v krajním případě klouzavé dvouhodinové výpadky v každém regionu. To vše by přišlo před prezidentskými volbami.
„V případě hlubokých mrazů a bezvětří by mohlo dojít k napjaté situaci vzhledem k menší dostupnosti jaderných elektráren a nedávnému uzavření dispečerských výrobních zdrojů využívajících uhlí,“ uvedl Nicolas Goldberg, vedoucí manažer odpovědný za energetiku ve společnosti Colombus Consulting v Paříži. „Pokud se opravdu ochladí a bude bezvětří, může to být problém.“
Francie je také klíčovým vývozcem elektřiny do sousedních zemí, což znamená, že dopady krize by se odrazily v Německu, Španělsku, Itálii a Británii. V pondělí se očekává maximální poptávka po elektřině ve výši 80,7 gigawattů, což je stále ještě daleko od rekordních 102 gigawattů z února 2012.
Situace je již tak bídná na počátku zimní sezóny kvůli prudkému nárůstu cen zemního plynu. Zásoby tohoto paliva, které se používá k vytápění domácností a výrobě elektřiny, jsou nižší než obvykle a rychle se vyčerpávají. Analytici varovali, že pokud chladné počasí zvýší poptávku, mohly by zásoby plynu tuto zimu klesnout až na nulu.
Je možné, že dojde k plošným výpadkům dodávek, varoval 16. listopadu Jeremy Weir, výkonný ředitel švýcarské společnosti Trafigura Group, která obchoduje s komoditami.
„Pokud se v Evropě ochladí, nebude snadné vyřešit dodávky, bude potřeba vyřešit poptávku,“ řekl Adam Lewis, partner obchodního domu Hartree Partners LP.
Na straně nabídky bude klíčové, co Rusko udělá dál. Prezident Vladimir Putin naznačil, že Evropě pomůže většími dodávkami, aby stabilizoval trh, ale i když se dodávky po propadu na začátku listopadu zotavily, jsou ve srovnání s loňským rokem nízké. Ještě větší záhadou zůstává, kolik plynu Rusko v prosinci do Evropy pošle.
Katar, největší světový vývozce zkapalněného zemního plynu, tvrdí, že již těží plyn na plnou kapacitu. Stát v Perském zálivu, který má díky dostatku snadno těžitelného paliva nízké náklady na těžbu, objednal dalších šest lodí na zkapalněný zemní plyn z Jižní Koreje, které doplnily čtyři tankery zakoupené v říjnu od Číny.
Zkouška solidarity zemí EU
Pokud se situace opravdu zhorší, mohly by se země uchýlit k omezení prodeje zemního plynu do jiných regionů. Ještě extrémnější scénář by mohl vést k vzájemnému zastavení dodávek plynu a energie, což by vyvolalo politické rozbroje a zasáhlo ekonomiky.
Evropská unie má takzvané zásady solidarity, které mají zabránit tomu, aby některý stát zablokoval vývoz elektřiny nebo plynu a nechal jiného člena v nedostatku, zejména pokud jde o dodávky pro domácnosti.
Solidarita však nebyla nikdy vyzkoušena v rozsáhlé krizi a provozovatelé sítí tvrdí, že mají právo zastavit nebo změnit toky energie přes kabely mezi zeměmi, pokud mají problémy se zabezpečením dodávek. Když koncem února 2018 udeřila přezdívaná „Bestie z východu“, bylo již poměrně pozdě do topné sezóny. Letos je pravděpodobné, že podobný dopad by mohla mít i méně závažná povětrnostní událost.
(6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář