Akcionářský aktivismus

Progresivně levicový aktivismus politizuje stále více oblastí společenského života. Prosazuje se v mainstreamových médiích, akademickém světě a ve školství, posiluje své pozice ve sportu a kultuře. V posledním desetiletí se objektem jeho cílených politických kampaní stávají i velké firmy a světové korporace.

Politizace ekonomiky ohrožuje svobodu

Zakladatelé moderní demokratické společnosti se obávali koncentrace politické moci. Proto se snažili ji efektivně rozdělit mezi demokratické instituce a vytvořili různé kontrolní mechamismy, aby ochránili politickou svobodu a zabránili totalitě.

Ve vztahu k ekonomice spoléhali na samoregulaci svobodného trhu určenou ekonomickými zájmy jednotlivých hráčů. Koncentrace ekonomické moci se obávali pouze v případě, kdy dominantní společnosti, kterým by se podařilo získat příliš velký podíl na trhu, začnou mít snahu ohýbat pravidla a rámce trhu ve svůj ekonomický prospěch.

V současnosti se však objevuje zcela nový jev, s nímž kontrolní mechanismy proti koncentraci ekonomické moci pravděpodobně nepočítaly. Korporace a veřejně obchodované firmy využívají svoje zdroje k prosazování nikoliv svých ekonomických, ale čistě obecných politických cílů.

Například Coca Cola a mnohé další firmy protestují proti novému volebnímu zákonu v Georgii, který s jejich obchodními a ekonomickými zájmy nijak nesouvisí. Tyto korporace jsou totiž pod tlakem akcionářského aktivismu.

Jak funguje akcionářský aktivismus

Kterýkoli akcionář, pokud splňuje určité požadavky, může předložit vedení společnosti návrhy, o nichž budou hlasovat ostatní akcionáři na valné hromadě. Návrhy jsou obvykle psány ve formě žádosti nebo doporučení.

Aktivisté, kteří chtějí ovlivňovat silné společnosti, aby přijaly jejich sociální a politické priority, kupují akcie korporací jednoduše proto, aby mohli podat návrhy, které jejich priority podporují. Cílem ani vždy nemusí být získání většiny hlasů. Návrhy, které selžou, ale dostanou výraznější podporu, stejně vytváří tlak na vedení společností. Někdy se dokonce společnost rozhodne předem vyjednat kompromis, aby se hlasování vyhnula.

Záplava progresivistických akcionářských návrhů

Zatímco v minulosti byl tento mechanismus využíván především k podávání návrhů sledujících běžné cíle akcionářů, to jest vytváření zisku, v posledních letech se až 95% všech návrhů zabývá doporučeními a požadavky tzv. ESG agendy, tedy životního prostředí, diverzity a diskriminace.

Zdroj: ProxyPreview 2021

Podle listu MorningStar také stále roste úspěšnost těchto návrhů a dosahuje až 30%. Velcí institucionální investoři, například indexové a penzijní fondy s rozhodujícími hlasovacími právy, jsou sami pod tlakem aktivistů s požadavkem společensky odpovědného investování.

Mnozí akcionáři se také spoléhají na poradenské služby třetích stran, pokud jde o doporučení, jak by měli hlasovat. A 97% trhu ovládají pouhé dvě poradenské společnosti, Institutional Shareholder Services (ISS) and Glass Lewis. Obě společnosti jsou kritizovány, že jejich doporučení a hlasování v zastoupení nejsou v zájmu akcionářů, ale extrémních progresivistických návrhů.

Mireček by se divil

Jako příklad za všechny citace z návrhu NorthStar Asset Management, správce penzijního fondu, adresovaného společnosti Paypal, ve kterém požadují roční report dokazující, že „psané či nepsané normy společnosti nevytvářejí kulturní hierarchii nutící zaměstnance k používání ‚vybělených‘ křestních jmen místo rodných, k oblékání, fyzickému vzhledu a úpravě účesů podle ‚bělošských‘ zvyků, …“.

Jak tento report přispěje k akcionářské hodnotě společnosti Paypal je otázkou, ale Numira Cassa Tomba alias Mireček ze známého filmu Jak básníci přicházejí o iluze by se asi divil.