KEVIN STOCKLIN
„Pane prezidente, je čas zabrzdit nerealistické vládní nařízení o elektromobilech,“ říká 3 882 prodejců automobilů.
V poslední době se toto odmítání projevuje v podobě neochoty kupovat elektrická vozidla (EV) navzdory četným vládním dotacím a nařízením a v podobě zákazu větrných a solárních projektů ve městech a okresech.
Prodejci automobilů, kterým na pozemcích přibývají zásoby neprodaných elektromobilů, se spojili, aby společně požádali prezidenta Joea Bidena o zrušení nařízení, která jsou součástí jeho plánu, jak napojit americká osobní a nákladní auta na elektrickou energii.
„V loňském roce se kolem elektromobilů vznášelo mnoho nadějí a humbuku a první zájemci o ně vytvořili fronty a byli připraveni si tato vozidla koupit, jakmile jsme je měli k prodeji,“ napsali v dopise, který podepsalo 3 882 prodejců. „Toto nadšení však ustrnulo. Dnes nabídka neprodaných BEV [bateriových elektromobilů] prudce narůstá, protože se neprodávají zdaleka tak rychle, jak přicházejí do našich dealerství – a to i přes hluboké snížení cen, pobídky výrobců a štědré vládní pobídky.“
„Pane prezidente, je načase zabrzdit nerealistické vládní nařízení o elektromobilech,“ píše se v dopise.
Podle zprávy společnosti Cox Automotive se průměrná cena elektromobilů v letošním roce snížila o více než 10 000 dolarů díky slevám prodejců a snížení nákladů na vstupní materiál. Mnoho majitelů elektromobilů je velmi spokojeno s pohodlím a výkonem svých vozů, zejména lidé, kteří dojíždějí do práce na krátkou vzdálenost, mohou elektromobily nabíjet v garáži přes noc nebo v práci a mají druhý vůz na delší cesty.
Podle další zprávy společnosti Cox Automotive prodeje elektromobilů rostou a v roce 2023 pravděpodobně dosáhnou jednoho milionu prodaných vozidel. Ve třetím čtvrtletí se elektromobily podílely na celkovém počtu prodaných vozů 7,9 %, zatímco v předchozím roce to bylo 6,1 %.
Kupující automobilů jsou vůči elektromobilům skeptičtí
Navzdory četným federálním pobídkám a dotacím pro kupce elektromobilů i hrozícím zákazům prodeje osobních a nákladních automobilů s benzinovým motorem v modrých státech se však mnoho spotřebitelů stále nechce chytit na návnadu.
Prodejci automobilů, kteří se obrátili na prezidenta Bidena s peticí, uvedli, že jsou rádi, že mohou prodávat jakékoli produkty, které si zákazníci přejí, ale většina kupujících automobilů nebyla ochotna změnit typ kupovaného vozu.
„Elektromobily se neujaly a jediným důvodem, proč k tomu dochází, jsou vládní nařízení,“ řekl deníku Epoch Times prodejce automobilů z Tennessee, který si nepřál být jmenován. „Existuje 50 důvodů, proč si nekoupit elektromobil, a pouze jeden důvod, proč elektromobily vyrábět. To jsou dost špatné šance, nemyslíte?“
Mezi důvody, které prodejci uvádějí, patří to, že elektromobily jsou pro většinu kupujících stále příliš drahé a mnozí z nich nemají garáže, kde by je mohli nabíjet, nebo přístup k veřejným nabíjecím stanicím.
Kromě toho se podle nich zákazníci obávají ztráty dojezdu v chladném nebo horkém počasí. Mnozí z nich navíc denně dlouho dojíždějí do práce a nemohou si vyhradit čas na nabíjení baterie.
„Kupující nákladních vozidel odrazuje zejména dramatická ztráta dojezdu při tažení nákladu,“ napsali prodejci. „Současná technologie není dostatečná pro potřeby většiny našich zákazníků.
„S každým dalším dnem je stále zřejmější, že tento pokus o zavedení povinného používání elektromobilů je na základě současné a předpokládané poptávky zákazníků nereálný,“ uvedli prodejci. „Již nyní se na našich pozemcích hromadí elektromobily, což je pro nás nejlepším ukazatelem poptávky zákazníků na trhu.“
Dalším problémem, se kterým se mohou majitelé elektromobilů potýkat, je spolehlivost. Podle listopadové studie Consumer Reports je řada elektromobilů méně spolehlivá než vozidla se spalovacím motorem nebo hybridy. Tato studie shromáždila údaje o více než 330 000 vozidlech z modelových let 2000 až 2023 a zabývala se počtem i závažností problémů s opravami. Vzhledem k rostoucímu počtu elektromobilů na silnicích zahrnovala zpráva položky, jako jsou elektromotory, baterie pro elektromobily/hybridy a nabíjecí systémy pro elektromobily.
Pět nejspolehlivějších značek: Lexus, Toyota (která vlastní Lexus), Mini (patřící BMW), Acura a Honda (která vlastní Acuru). Zatímco tyto automobilky vyrábějí také elektromobily, Toyota mezi svými kolegy vystupuje jako skeptik vůči elektromobilům s tím, že zákazníci by si měli vybrat, jakou technologii chtějí, a společnost se zaměřuje na hybridy pro ty, kteří upřednostňují snížení emisí CO2.
Společnost Tesla, která je nejprodávanějším výrobcem elektromobilů, se ve studii umístila na 14. místě. Rivian, další výrobce elektromobilů, který se umístil v první třicítce, obsadil 28. místo.
Baterie hybridního vozu se dobíjí prostřednictvím motoru poháněného plynem. Baterie plug-in hybridního vozu je primárním zdrojem energie vozu a je třeba ji dobíjet připojením k externímu zdroji energie.
A přestože se tvrdí, že údržba elektromobilů je levnější, protože mají méně pohyblivých částí, jejich oprava v případě nehody bývá mnohem nákladnější. Proto je jejich pojištění v průměru o 23 % dražší než u aut s benzinovým motorem.
Centrální plánování pro nulové emise
Navzdory tomu Bidenova administrativa pokračuje v rozšiřování národní průmyslové politiky, jejímž cílem je přechod Američanů z benzinových automobilů na elektromobily. Tato politika zahrnuje nové přísné limity emisí CO2 ve výfukových plynech pro výrobce automobilů stanovené Agenturou pro ochranu životního prostředí, které mají donutit přibližně dvě třetiny nových vozových flotil osobních a nákladních automobilů, aby do roku 2032 měly nulové emise.
17. dubna Bílý dům oznámil cíl prezidenta Bidena „dosáhnout toho, aby do roku 2030 bylo 50 % všech prodaných nových vozidel elektrických“, který zahrnuje „veřejné a soukromé závazky na podporu historického přechodu Ameriky na elektrická vozidla v rámci výzvy pro urychlení prodeje elektrických vozidel“.
V informačním listu Bílého domu z 23. června se uvádí: „Díky programu prezidenta Bidena Investice do Ameriky, rostoucí poptávce po elektromobilech a investicím soukromých firem, veřejného sektoru a energetických společností již bylo na veřejnou dobíjecí infrastrukturu do roku 2030 vyčleněno téměř 24 miliard dolarů.
„Jsme na dobré cestě k dosažení vizionářského cíle prezidenta Bidena, kterým je 500 000 veřejných nabíječek, a budeme pokračovat ještě dál tím, že využijeme soukromé investice k uspokojení národních potřeb v oblasti nabíjení elektrických vozidel, které byly identifikovány ve studii,“ uvedl Bílý dům. „To ukazuje, jak účinně administrativa Bidena a Harrisové katalyzovala soukromé investice v závodě o to, aby naše dálnice a silnice byly vybaveny veřejnými nabíječkami.“
Jedna studie uvádí, že díky těmto centrálním plánovacím programům Američané přispívají v průměru 48 000 dolarů na každý prodaný elektromobil, ať už si ho koupí, nebo ne. Říjnová zpráva Texas Public Policy Foundation s názvem „Odhalení skutečných nákladů na elektromobily“ uvádí, že reálné náklady na elektromobily jsou zastírány „socializovanými“ dotacemi, převody peněz a dalšími výdaji, které jsou přenášeny na širokou veřejnost.
Navzdory četným dotacím však mnoho výrobců a prodejců automobilů na svých elektrických vozidlech stále prodělává. Ford v říjnu odhalil, že jeho divize EV vykázala čtvrtletní ztrátu 1,33 miliardy dolarů, přičemž v předchozím čtvrtletí prodělala 1,08 miliardy dolarů. GM oznámil, že ztráty v jeho divizi EV přispěly ke snížení zisku v tomto čtvrtletí o 1,5 miliardy dolarů.
Výrobci automobilů na to reagují omezením výroby elektromobilů. Ford oznámil, že pozastavuje výrobu elektrického Mustangu Mach-E a že pozastavuje plánované investice do výroby nových elektromobilů ve výši 12 miliard dolarů. Generální ředitelka GM Mary Barra oznámila, že GM ustupuje od svých cílů výroby 500 000 elektromobilů v příštích 12 měsících.
Finanční ředitel společnosti Mercedes Harald Wilhelm 26. října prohlásil, že trh s elektromobily je „docela brutální prostor“.
Někteří průmysloví analytici zpochybňují, že cíle Bidenovy administrativy, aby více než 60 % prodejů nových automobilů tvořily elektromobily, jsou v příštím desetiletí dosažitelné.
Podle únorového průzkumu Institutu energetické politiky Chicagské univerzity pouze 19 % respondentů uvedlo, že je „velmi“ nebo „extrémně“ pravděpodobné, že si koupí elektromobil. Přibližně polovina z nich uvedla, že by si elektromobil nekoupila kvůli vysoké ceně, omezenému dojezdu a obavám z nemožnosti spolehlivého nabíjení.
Někteří analytici v oboru tvrdí, že elektromobily jsou jen okrajovým produktem pro bohaté a že se budou snažit ovládnout automobilový průmysl. Jsou výhodné pro předměstské řidiče, kteří mají krátké dojíždění a mohou je nabíjet přes noc doma nebo přes den v kanceláři, často jako druhé auto.
Průměrný příjem kupujícího elektromobilu je v současnosti 150 000 dolarů, což je dvojnásobek průměrného příjmu americké domácnosti 75 000 dolarů.
Podle nedávného průzkumu společnosti J.D. Power tvoří většinu kupujících elektromobilů muži z milénia s průměrným kreditním skóre 788 bodů. Pouze 28,5 % kupujících elektromobilů v roce 2022 tvořily ženy.
Podle databáze Renewable Rejection Database, kterou sestavil novinář a spisovatel Robert Bryce, více než 600 měst ve Spojených státech dosud zablokovalo nebo zakázalo velké solární a větrné projekty a další projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které by podle nich poškodily místní životní prostředí. Jen v říjnu schválilo sedm měst opatření k zastavení větrných a solárních projektů v Ohiu, Kentucky a Pensylvánii.
„Jde o hodnotu nemovitostí, o zachování charakteru jejich čtvrtí v jejich městech, v jejich okresech,“ řekl Bryce deníku Epoch Times. „A to je něco, co se děje od Maine po Havaj.
„Děje se to už deset let, ale v New York Times se o tom nedočtete, protože to nezapadá do příběhu o zelené energii,“ řekl.
Evropa šlape na brzdu
Bidenovo prosazování elektromobilů a dalších požadavků na nulové emise přichází v době, kdy mnohé evropské vlády, které jsou v tomto směru o desítky let napřed než Spojené státy, ustupují.
V září britský premiér Rishi Sunak odložil zákaz aut na benzin a plynových kotlů, protože tyto čisté klimatické cíle znamenají pro britské rodiny „nepřijatelné náklady“. Rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron v září upustil od francouzského zákazu plynových kotlů, protože „nemůžeme nechat naše krajany, zejména v nejvzdálenějších venkovských oblastech, bez řešení“.
Zatímco několik států, včetně Kalifornie, Marylandu, Massachusetts, New Jersey, New Yorku, Oregonu, Rhode Islandu a Washingtonu, zavádí zákaz prodeje automobilů s benzinovým motorem, Connecticut od snahy o zavedení tohoto zákazu upustil.
28. listopadu prohlásil demokratický guvernér Connecticutu Ned Lamont, že stáhne svůj plán na připojení svého státu k regulaci Kalifornie, která do roku 2035 zakáže prodej vozidel se spalovacími motory. Podle kalifornských předpisů Advanced Clean Cars II musí mít 35 % nových osobních a lehkých nákladních automobilů prodaných v roce 2026 nulové emise ve výfukovém potrubí, 68 % musí mít nulové emise do roku 2030 a 100 % musí mít nulové emise do roku 2035.
Zpráva společnosti Kevala, která se zabývá analýzou rozvodných sítí, uvádí, že Kalifornie bude muset do roku 2035 vynaložit až 50 miliard dolarů na zvýšení její kapacity, aby splnila své cíle v oblasti elektromobilů, což dále zvýší účty Kaliforňanů za elektřinu, které jsou již nyní dvakrát vyšší než celostátní průměr. Podle mnoha analýz spotřeby energie by řidiči elektromobilů měli nabíjet pouze v noci, kdy je celková poptávka nižší, což by mohlo omezit používání elektromobilů na ty, kteří mohou nabíjet v garáži nebo jsou aktivní v nočních hodinách, aby síť zvládla předpokládanou zvýšenou poptávku.
Navzdory tomu, co Američanům vláda nařizuje nebo za co jim platí za přechod na nulové emise, se zdá, že mají vlastní rozum.
„Pane prezidente, žádná vládní agentura, žádný think tank ani žádná průzkumná firma neví o zákaznících automobilů více než my,“ řekli prodejci automobilů administrativě. „Mluvíme se zákazníky každý den.“
Be the first to comment