Americká „kulturní revoluce“ je v plném proudu |

Sdílet článek:

Kalifornské státní shromáždění nedávno schválilo návrh zákona, podle něhož musejí všichni středoškoláci absolvovat jeden semestr etnických studií. Mnozí obyvatelé Kalifornie – a velký počet Američanů čínského původu – zorganizovali protestní shromáždění, aby návrh státního zákonodárného sboru bojkotovali, protože se obávají, že do škol budou zaváděny komunistické teorie ve stylu kulturní revoluce.

Někteří rodiče se vyslovili proti výuce kritické teorie rasy u svých dětí.

Na protestních shromážděních proti návrhu zákona se objevily nápisy „Stop výuce nenávisti“ a „Proti kalifornské komunistické kulturní revoluci“.

Návrh však koncem května oficiálně prošel pod vedením Josého Mediny, demokratického zástupce 61. kalifornského obvodu a předsedy výboru pro vyšší vzdělávání.

Zákon, Assembly Bill 101, zavádí nový kalifornský modelový učební plán etnických studií jako podmínku pro ukončení studia pro všechny studenty středních škol. Podobné opatření schválila loni v létě správní rada Kalifornské státní univerzity. Rada požaduje, aby všichni studenti absolvovali etnická studia nebo kurz sociální spravedlnosti, aby mohli studium dokončit.

V těchto kurzech se studenti učí teorii, že ve Spojených státech existuje systémový rasismus a všichni běloši jsou obdařeni privilegii a chovají se jako utlačovatelé, zatímco barevní lidé jsou oběti. Kolektivismus je dobrý a za rasistické instituce je zodpovědný kapitalismus.

Můj problém s kritickou teorií rasy spočívá v tom, s jakou posedlostí vychovává studenty k tomu, aby sami sebe rozřazovali do tříd a říká jim, že tato klasifikace převážně určuje jejich postavení v životě.

Deník New York Post informoval o podobném dění v newyorském vzdělávacím systému.

Článek podrobně popisuje propagační materiál vytvořený docentem afroamerických studií na Northwestern University v Illinois. Učební plán instruuje studenty, aby sami sebe otestovali ohledně své „bělošské výsady“. Ředitel jedné z newyorských veřejných škol požádal bělošské studenty a rodiče, aby si vzali tento leták a zamysleli se nad sebou.

Text na letáku rozděluje bělochy do osmi bělošských identit a je dokonce opatřen diagramem, který tyto identity rozřazuje na barevné škále od červené po zelenou. Červená znamená špatného bělocha a zelená dobrého bělocha.

„Bílí supremacisté“ mají na diagramu jasně červenou barvu a jsou považováni za nejhorší skupinu na seznamu pro udržení společnosti. Důvodem má být, že naopak prosazují společnost, která „zachovává, pojmenovává a oceňuje bílou nadřazenost“.

Druhou nejhorší identitou je „bílý voyerismus“, která popisuje někoho, kdo „by nezpochybnil bílého supremacistu, touží po nebělošství, protože je to zajímavé“, a přivlastňuje si černošskou kulturu „bez zátěže černošství“.

Dalším stupněm je „bílé privilegium“. Tito běloši mohou kritizovat nadvládu bílých, ale stále podporují vládu bělochů.

Pak jsou tu lidé s „bílou výhodou“, kteří pouze v soukromí cítí lítost nad lidmi odlišné barvy pleti a veřejně se k problémům menšin nevyjadřují.

Pátou skupinou jsou „bílí zpovědníci“, kteří usilují o uznání barevných lidí a v malé míře odhalují „bělost“.

Dále jsou to „bílí kritikové“, což je označení pro lidi, kteří se věnují odhalování „bílého režimu“.

Sedmou kategorií jsou „bílí zrádci“, lidé, kteří aktivně „podvracejí autoritu bílých a říkají pravdu za každou cenu“.

A nakonec je zde kategorie „bílí abolicionisté“. Ta je hodnocena jako nejlepší bělošská identita pro ty, kteří usilují o demontáž „bělošství“ a odmítají umožnit, aby se „bělošství“ znovu prosadilo.

Kromě etnických studií se v Kalifornii pořádají také kurzy zaměřené na sociální otázky obecně. Po studentech požadují, aby pochopili mocenskou strukturu, formy útlaku, patriarchát, popírání identity původních obyvatel, islamofobii, transfobii a otázky LGBTQ.

Politika identity v komunistické Číně

Tyto praktiky odrážejí komunistickou ideologii. Jedním z cílů komunismu je svrhnout stávající systém pomocí všemožných metod k rozdělení společnosti na základě sociálních identit a privilegovaných klasifikací a nastolit kulturu nenávisti, která by nevyhnutelně vedla k rozpadu společnosti.

Leninismus i maoismus používaly podobné metody, ačkoli také používaly násilné revoluční metody k přímému vyvražďování různých kontrarevolucionářů. V období revoluce ve své zemi a v zájmu udržení moci se stoupenci těchto ideologií snažili společnost co nejvíce rozdělit.

Komunistická strana Číny (KS Číny) se chopila moci v pevninské Číně v roce 1949. Její praktiky se nyní odrážejí v tom, s jakým zájmem se levicová Amerika snaží třídit lidi podle identit a privilegií. Každý v pevninské Číně musel nahlásit svůj původ, předky a to, zda byl v předchozích 49 letech bohatý nebo chudý.

V té době bylo dělení jednodušší, existovalo jen několik kategorií, například dělníci, kapitalisté, statkáři, bohatí rolníci, chudí rolníci, střední rolníci, městští řemeslníci a podnikatelé. Později se tato klasifikace podle identit stávala stále podrobnější a samozřejmě přibývaly další a další typy. Nakonec to vyústilo až v zavedení rodného čísla, které odráželo rodinný původ.

Otec mého přítele mi vyprávěl jednu historku na téma identity v době vrcholící kulturní revoluce. Jednou s kamarádem uklízeli, když tu kamarád omylem shodil sádrovou sochu Mao Ce-tunga, která se rozbila. Roztřásl se z toho strachy a málem omdlel. Přítelův otec ho rychle utěšil a řekl: „Neboj se. Kdyby se tě na to někdo ptal, řekni, že jsem ji omylem převrhl já, ne ty.“

Jediný rozdíl mezi oběma kamarády byl v jejich původu a identitě. Otec mého přítele se narodil chudému rolníkovi a jeho přítel statkáři. V komunistické Číně by stejná chyba, kterou udělal statkář, z něj udělala kontrarevolucionáře, zatímco chudý rolník by zůstal nevinný.

Když jsem tuto příhodu po kulturní revoluci vyprávěl lidem, většině připadal absurdní a smáli se tomu, jak to bylo celé přihlouplé. Nikdy jsem nečekal, že bude tato historka ve Spojených státech o téměř 50 let později tak aktuální.

Skeptičtí čínští Američané

Mnozí z těch, kdo protestují proti kalifornskému návrhu zákona o etnických studiích, jsou Číňané. Číňané z pevninské Číny, Hongkongu nebo Tchaj-wanu zápach těchto teorií identity vycítí okamžitě, protože je jim až příliš povědomý.

Na shromáždění 26. dubna v Los Angeles promluvil rodič Kelson Sun pro čínské vydání deníku The Epoch Times. Řekl, že rozdělování lidí podle barvy pleti a obhajování rasismu ve skutečnosti dláždí cestu k realizaci rasové diskriminace. Výuka takovýchto kurzů o rasismu ve školách je proto realizací jakési systematické výchovy k nenávisti. Smyslem tohoto druhu vzdělávání je podle něj především podněcování nenávisti.

„Ať už jde o rasové nebo jiné rozdělení, jde o podněcování nenávisti. V historii lidstva, ať už jde o pevninskou Čínu, Barmu nebo Kambodžu, můžeme jasně vidět vraždy způsobené výchovou k nenávisti. Domnívám se, že každý, kdo chce zachovat základy Spojených států, by takový návrh neměl přijmout,“ řekl.

„Pokud existují Američané, kteří stále neznají [zlé důsledky této ideologie], doporučuji vám, abyste se zašli podívat do památníku Rudých Khmerů na ty hromady kostí. Jen se zamyslete nad tím, proč ti lidé stříleli své krajany? Je to proto, že měli v srdci nenávist. Nenávist. Odkud se vzala? Není to právě takovouto indoktrinací? Pokud s touto nenávistí nebudete souhlasit, nebudete moci vystudovat ani si najít práci. Nechceme, aby se naše děti dostaly do takové situace.“

Další rodič, pan Li, poukázal na to, že teorie rozděluje Spojené státy na dvě třídy: „utlačované“ a „utlačovatele“. Podle této teorie jsou běloši klasifikováni jako třída „utlačovatelů“ a ostatní barevní lidé jako třída „utlačovaných“. Asiaté se stali „kvaziutlačovatelskou“ třídou „bělošských přidruženců“.

„Jde o čistě nenávistný útok proti Asiatům,“ řekl.

„Přišli jsme do Spojených států za svobodou a lidskými právy a za lepším životem. Doufáme, že příští generace bude vyrůstat ve svobodě všeho druhu, namísto toho, aby si nechala vymývat mozky a vzhlížela se v rudých gardistech z dob čínské kulturní revoluce, plných nenávisti k naší společnosti.“

S názory těchto čínských rodičů souhlasím. Předpokladem kritické teorie rasy je, že Spojené státy jsou rasistickou a utlačovatelskou zemí, a to je bráno jako pravda, kterou není třeba dokazovat.

Spojené státy mají rasové problémy, stejně jako všechny ostatní země. Každá rasa na tomto světě, ať už je bílá, žlutá nebo černá, a každá země bělochů, Asiatů nebo černochů se setkala s kulturní nebo rasovou diskriminací. Nemůžeme tyto problémy jen tak vzít a přiklepnout jim nálepku systémové nebo institucionální povahy, místo abychom nacházeli jejich zdroj u chybujících lidí.

Nejvíce ostražití bychom měli být vůči tomu, že někteří lidé využívají ekonomickou, rasovou, genderovou a třídní identitu k rozdělování americké společnosti a vytváření nenávisti. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a s dnešním dobře míněným rozdělováním společnosti to není jiné.