Americký bezpečnostní expert varuje před čínským vývojem jaderného arzenálu „ke globální nadvládě“

„Nemyslím si, že [Čína] buduje své vojenské kapacity jen jako zastrašující faktor,“ řekl Pry z Centra pro bezpečnostní politiku, washingtonského think tanku.

„Myslím, že buduje své jaderné vojenské kapacity kvůli globální nadvládě.“

„Důsledky zanedbávání našich jaderných kapacit jsme si uvědomovali velmi pomalu a teprve nyní se probouzíme,“ řekl Pry.

„Mnozí ve Washingtonu se stále zdráhají tuto skutečnost přijmout, protože Západ díky obchodu s Čínou hodně zbohatl.“

Pry řekl, že KS Číny hraje s budováním a modernizací svých jaderných sil dlouhodobou strategickou hru. Klíčovým cílem čínského jaderného programu je podle něj zajistit, aby Čína mohla ve vzdálené budoucnosti překonat Rusko poté, co partnerství těchto dvou zemí vytlačí Spojené státy z jejich vedoucí role ve světě.

„Nechtějí být na tom se svými jadernými kapacitami hůře než Rusko nebo kdokoli jiný,“ řekl Pry. „Proto je budují. Není to jen kvůli Tchaj-wanu. Jde o dlouhodobý výhled. Je to pohled na strategickou rovnováhu sil.“

Rusko má v současné době největší jaderný arzenál na světě, s přibližně 1 500 nasazenými jadernými zbraněmi a 6 257 hlavicemi. Následují Spojené státy s přibližně 1 400 nasazenými systémy a 5 550 hlavicemi. Kolem 1 500 až 2 000 hlavic v arzenálech obou zemí je vyřazeno a čeká na demontáž.

Oficiálně Čína v současnosti disponuje přibližně 350 hlavicemi. V nedávno vydané zprávě ale Pentagon varoval, že KS Číny drasticky zvyšuje výrobu a modernizaci svého jaderného arzenálu a že do roku 2030 bude mít 1 000 jaderných zbraní.

Pry se domnívá, že tento odhad je příliš nízký, a uvedl, že na základě rychlosti, s jakou KS Číny konstruuje nové mezikontinentální balistické rakety, buduje sila a vyrábí uran, očekává, že skutečný počet čínských hlavic dosáhne do roku 2030 přibližně 4 000 kusů.

Rozšiřování jaderného arzenálu a případná nadvláda Číny je podle Prye důležitá i z toho pohledu, že čínské komunistické vedení nesdílí neochotu Spojených států k zahájení jaderného konfliktu.

„Myslím, že problémem je hluboký rozdíl ve strategických kulturách autoritářských a totalitních států oproti svobodným společnostem, demokraciím, jako jsou Spojené státy. Naše strategická kultura je kulturou, kterou bych nazval ‚nefunkčním optimismem‘. Víte, vždycky se díváme na nejlepší možný výsledek.“

KS Číny formálně zastává politiku nepoužití jaderných zbraní jako první, což znamená, že se zavázala nezahajovat jaderný konflikt a nikdy nepoužít jaderné zbraně proti nejaderným státům.

Údajná zavázanost režimu tomuto slibu je však stále více zpochybňována.

Dle výše zmíněné zprávy Pentagonu čínští stratégové diskutovali o výhodách prvního použití jaderných zbraní, a Pry poznamenal, že čínská státní média nedávno hrozila Austrálii i Japonsku jadernou agresí.

Pry varoval, že Spojené státy si vzaly v modernizaci vlastního jaderného arzenálu „třicetiletou dovolenou“, čímž poskytly Číně a Rusku čas potřebný k vývoji strategických možností schopných vyrovnat se americké obraně nebo ji překonat, jako byl například test hypersonického zbraňového systému, který KS Číny provedla loni v červenci.