Ať to pirátka Kocmanová nechá na lidech a sama klidně žije s jedním párem ponožek |

Sdílet článek:

Částečným řešením, jak reagovat na růst cen energií, by bylo navzdory Evropské unii zachovat či ještě rozšířit tradiční zdroje. Markéta Šichtařová připomíná, že ceny energií zdražují a ještě zdražovat budou hlavně kvůli odpojování tradičních zdrojů v Evropě a kvůli jejich nedostatečnému nahrazování drahými a nespolehlivými obnovitelnými zdroji. V reakci na optimistickou prognózu Hospodářské komory ČR tvrdí, že budeme rádi, když se nám v příštím roce podaří vrátit se s výstupem ekonomiky na úroveň roku 2019. Komentuje ale i vánoční doporučení pirátské poslankyně.

Velká Británie je první z velkých vyspělých zemí, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky. Její centrální banka ve čtvrtek zvýšila zejména kvůli sílícím inflačním tlakům svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta. Ve stejný den zasedala i Evropská centrální banka, která na nulové úrokové sazbě nic nezměnila. Jde tedy o jiný přístup, než zvolila Česká národní banka v listopadu, kdy zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Je krok britské centrální banky významný, nebo jde jen o signál ekonomice, že pokud bude inflace takto pokračovat, tak dojde na „skutečné“ zvýšení úrokové sazby?

Proč tak nízké sebevědomí, že bychom o Británii měli mluvit jako o „první vyspělé zemi“, která zvýšila úrokové sazby? My jsme s tím přišli dřív. A my snad ještě nejsme vyspělá země? Každopádně krok Británie je racionální, i když ne tak racionální jako krok ČNB, která začala nesmyslně úrokové sazby normalizovat dříve a razantněji. Tak vysoká inflace, jaké čelí Británie, by si zasloužila zvýšení úrokových sazeb výraznější.Problém není tedy na straně Británie, problém je na straně eurozóny. Tím, že ECB drží úrokové sazby tak nízko, rozdmýchává inflaci ještě mnohem víc. A, bohužel na to doplácíme i my, protože inflace k nám pak ze zahraničí mohutně prosakuje. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dosud tvrdila, že je přesvědčena, že pozorovaný nárůst spotřebitelských cen se nakonec vrátí ke dvěma procentům, což byl očividný nesmysl.

Každopádně nekončící podporou si eurozóna bude koledovat o ještě větší cenové přehřátí ekonomiky. Aniž by tím ovšem jakkoliv pomáhala hospodářskému růstu. Ve skutečnosti politické zadání v pozadí je jasně čitelné: Hlavně za žádnou cenu nedovolit, že by zbankrotovaly jihoevropské předlužené země a že by tak vypadly z eurozóny. Pokud by ovšem centrální banka chtěla inflaci krotit a úrokové sazby zvyšovat – bankrot těchto zemí by byl nejspíš neodvratný.

Docela optimisticky vyznívá aktuální prognóza Hospodářské komory ČR, kterou zveřejnil její prezident Vladimír Dlouhý. Podle ní vzroste v příštím roce česká ekonomika o 4,3 procenta, mzdy reálně vzrostou, i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Jsou to slibná čísla, podepsala byste se pod takovou prognózu?

Nepodepsala, čekám růst HDP menší, reálný růst mezd nižší, inflaci vyšší. Ale hlavně – česká ekonomika měla v letošním roce štěstí, že jí k lepším výsledkům pomáhala nízká srovnávací základna loňského roku. Jenomže to v příštím roce už platit nebude a navíc všichni cítíme, že tohle jsou jen celkem zbytečné hrátky se statistikou. Asi nedává zrovna moc smysl radovat se z toho, že ekonomika „roste“ jen proto, že loni byla paralyzována. Takže to vezměme jinak: Budeme rádi, když se nám v příštím roce podaří vrátit se s výstupem ekonomiky na úroveň roku 2019.

Na schůzi Poslanecké sněmovny k řešení prudkého nárůstu cen energií od ledna 2022 se obrátil předseda SPD Tomio Okamura na Petra Fialu (ODS) s výzvou, aby si vzal mikrofon a řekl národu, kdy vyřeší zdražení, aby poradil lidem, co mají dělat, když jim chodí fixní platy, ale náklady stoupají. Odpovědi se však nedočkal a schůze byla bez dalšího ukončena. Copak ale může politik, byť český premiér, vyřešit zdražení energií? Je proto pochopitelné, že nový předseda vlády na dotaz vůbec nereagoval?

Pokud nový premiér nemůže vyřešit zdražení energií a dostane dotaz, kdy a jak zdražení vyřeší, má si vzít mikrofon a tazateli sdělit, že jeho dotaz je nesmyslný a že zdražení energií vyřešit nelze. Nereagovat mi připadne poněkud dětinské.

Paradoxně – ono tu ale určité řešení je. Tedy alespoň částečné řešení. Pokud bychom byli schopni navzdory Evropské unii a jejímu tlaku na „zeleno“ zachovat či ještě rozšířit tradiční zdroje energie, pak ceny energií by se u nás nemusely tak moc šroubovat vzhůru. Ceny energií zdražují a ještě zdražovat budou hlavně kvůli odpojování tradičních zdrojů v Evropě a kvůli jejich nedostatečnému nahrazování drahými a nespolehlivými obnovitelnými zdroji.

S odvážnou myšlenkou, jak motivovat starší populaci k očkování proti covidu, přišel prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj by se zvýšení důchodů mohlo navázat na to, že se senior nechá naočkovat. Když už je takový tlak na vakcinaci jako například od nového ministra vnitra Víta Rakušana, který to bude vyžadovat od policistů, nebylo by namístě Kubkovu radu a Rakušanův nátlak promítnout i na státní zaměstnance, že nedostanou přidáno, pokud se nenechají naočkovat?

Já nechápu, kam ti lidé na tak zvrhlé nápady chodí. Takže když někdo kouří a dobrovolně si tím zkracuje živit, když je někdo alkoholik a dobrovolně si tím zkracuje život – všechno je cajk a má důchod stejný jako všichni ostatní. Když se někdo nenechá očkovat a dost možná si tím ani nikterak život nezkracuje, protože má po prodělání covidu imunizaci mnohem vyšší než po očkování, potrestáme ho!

Tlak na plošné očkování dává nějakou logiku tam, kde značné proočkování populace vytvoří imunitní štít a zastaví se tím šíření nemoci.

Ale covid a vakcína na covid jsou jiné. Vakcína na covid nezastavuje šíření nemoci, ale zamezuje těžkému průběhu. Tedy vakcinace je v soukromém, individuálním zájmu jedince, který by mohl mít těžký průběh. Pro plošnou vakcinaci nemůže existovat veřejný zájem pro účely vytvoření imunitního štítu a zabránění šíření nemoci, protože nic takového plošné očkování neposkytuje.

Hypoteticky může plošná vakcinace zabránit přehlcení nemocnic, ale to jen v případě očkování jedinců, u kterých lze předpokládat těžký průběh. To jest u lidí, kteří nejsou imunizování prodělanou nemocí, a současně u lidí, kteří splňují podmínky pro očekávání těžkého průběhu.

Očkování mladých zdravých a třeba navíc už imunizovaných lidí nemůže ovlivnit ani přehlcení nemocnic, ani nějakou „kolektivní imunitu“. Vynucování očkování na těchto lidech postrádá jakoukoliv elementární logiku. A my přesto budeme povinné očkování vynucovat takto násilně?

Klára Kocmanová, jedna z kvarteta pirátských poslanců, apeluje na širokou veřejnost, aby se kvůli blížícím se Vánocům nezadlužovala, protože ekonomické výhledy státu včetně inflace nejsou vůbec příznivé. Varuje před tsunami půjček a před novou vlnou exekucí, které mohou zatížit Česko v průběhu roku 2022. Všem bez rozdílu na stav rodinného rozpočtu doporučuje tzv. swapování, tedy výměnu nepotřebných věcí. Je to ideální rada, navíc od někoho, kdo se tím sám řídí, jak odolat vábení profesionálních marketérů, že půjčka je nejlepší řešení?

Ale nechť si paní Kocmanová klidně vyměňuje nepotřebné věci, nechť si klidně sdílí auta, nechť si klidně žije s jedním párem ponožek. Proti gustu žádný dišputát. Nechť současně nechá na uvážení každého jednotlivce, jak se chce zachovat on.

Já k tomu jen konstatuji, že čím vyšší inflace, tím rychlejší umazávání dluhů. Protože inflace znehodnocuje peníze, znehodnocuje i dlužené peníze – tedy znehodnocuje dosud nesplacenou část dluhu. Takže v období inflace je zadlužování teoreticky vhodnější než v období inflace nízké. Pochopitelně pouze za předpokladu, že dotyčný dlužník má stabilní příjmy a nemusí se bát jejich ztráty.

Netuším, jak často sledujete zpravodajství a publicistiku České televize a Českého rozhlasu, ani to, co si o objektivitě veřejnoprávních médií myslíte. Ale považujete za přijatelné, aby předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) komentovala změnu ve vedení zpravodajství Českého rozhlasu, čímž nepřímo vybídla více než šest stovek zaměstnanců ČRo, aby se v otevřeném dopise obrátili na generálního ředitele Reného Zavorala a přinutili ho, aby zrušil jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství, protože údajně představuje „ohrožení nezávislosti zpravodajství“?

Zpravodajství žádného veřejnoprávního média, s výjimkou ČTK, nesleduji. K tomu, aby jednotlivé kroky Českého rozhlasu byly komentovány a sledovány, máme mediální rady. Jednak Radu ČRo, jednak i tzv. velkou vysílací radu. Že by předsedkyně Poslanecké sněmovny měla v popisu práce jakékoliv komentování personálního obsazování zpravodajství, o tom nic nevím. Současně ale také nic nevím o tom, že by se takového komentáře nesměla dopustit. To spíš mi připadá zvláštní, že ředitel ustoupil nátlaku. Vztah mezi zaměstnanci a ředitelem bývá takový, že obyčejně podřízení poslouchají ředitele, nikoliv opačně.