PZ/VIDLÁK
Blíží se jaro a astronomicky první jarní den přijde letos již za pár dní, přesněji 20. března ve 04:07 hodin. To bude také okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana a zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Situace v našem zemědělství je stále přinejmenším “neutěšená” a chystají se další protesty proti vládě, leč málokdo z nás si dokáže představit, co vlastně toto období pro zemědělce a farmáře v tom každodenním slova smyslu znamená.
Co všechno s sebou pro zemědělce jaro přináší?
Letos pro zemědělce přináší především starost, komu prodat svou loňskou úrodu. Nikdo ji totiž moc nechce. Trh je přesycen ukrajinskou pšenicí, která srazila ceny a takřka vyluxovala poptávku. Žně budou co nevidět, sklady jsou plné a produkční zemědělci mají tak nějak pocit, že všechno to orání, vláčení, setí, ošetřování a hnojení dělají poněkud zbytečně.
Už loni byla situace neutěšená, ale to ještě fungovala tzv. obilná dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, takže Ukrajina byla schopna exportu před černomořské přístavy. Dohoda loni nebyla prodloužena, protože Ukrajinci tvrdili, že ji nepořebují a od té doby proudí ukrajinské obilí do EU.
Europapaláši si všimli, že některé evropské země kupují i ruské obilí a chtějí ho dát na sankční seznam v naději, že se trh trochu rozhýbe, ale podle mě to dopadne jako vždycky. Ruskému dovozu nezabrání, ale zato s tím ukrajinským nic neudělají.
Jen nevím, jestli si ministr Výborný uvědomuje, že jednoho dne už s ním zemědělci nebudou chtít mluvit, ale budou ho chtít vynést v zubech.
Jsou ohlášeny další protesty proti Green Dealu i proti Fialově vládě. “Nezamrznou” teď traktory a další zemědělská technika na polích?
Já nevím. Polní práce se právě rozebíhají a za normálních okolností by měli traktoristé jiné úkoly, než rozmisťovat balíky slámy před Strakovku a vozit hnůj před Českou televizi. Ale ono jde opravdu do tuhého. Když vám vaši účetní přinesou loňskou uzávěrku, která je hrozná a vy po první tři měsíce letošního roku vidíte v tabulkách ještě horší čísla, tak je dost možné, že přednost dostane ježdění po Praze před ježděním po polích.
Před měsícem jsem tvrdil, že čas na zemědělské protesty je do začátku března. Pak utichnou, protože zemědělci budou mít jiné starosti. Ale teď musím konstatovat, že je i přes jarní povinnosti chuť protestovat neopustila.
Na popisu astronomicky prvního jarního dne mě zaujala ještě jedna věc. Rovnodennost – rovnováha – harmonie. Den, kdy slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Skoro jako kdyby to bylo znamení, které má lidem připomenout, že nastává chvíle, aby místo válečného štvaní a hysterie nadešel čas příměří. Aby konečně Západ s Východem či Východ se Západem našli společnou řeč… balanc, rovnováhu a mír. Je podle Vás vůbec nějaká šance, že to těm „válkychtivým elitám“ dojde?
Už tři měsíce po začátku války jsem psal, že se všechny naše elity zavedly do pasti. Jejich rétorika tehdy byla jednoznačně vítězná. Už stačí jen dodat trochu zbraní a Rusko prohraje. Rusové mají ohromné ztráty, jejich armáda má vybavení jen na tři dny, západní sankce ruský průmysl zdecimují… ano, takhle to tehdy říkali.
Problém je v tom, že cokoliv jiného, než drtivé vítězství nad Ruskem, je vlastně prohra. Zelenský nemůže začít jednat, protože lhal, že Ukrajina vítězí. Naše elity nemohou jednat, protože lhaly, že je vše na dobré cestě. A prohra… ta se jich osobně dotkne. Oni s touto válkou spojili své kariéry a leckdo i svůj život. Oni nemohou přestat a přijít k rozumu, protože by to znamenalo jejich konec.
Tahle válka buď skončí atomovým infernem a nebo ruským vítězstvím. Žádnou jinou variantu bohužel nevidím.
Na naší domácí politické scéně zase přituhuje, a politici se vzájemně začali označovat za „bezpečnostní riziko či ohrožení státu“. Resp. začal s tím pirátský ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který takto „onálepkoval“ bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Teď to Lipavskému vrátil exministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Není už to poněkud „silná káva“ i na Čechy… vzájemně se nazývat „bezpečnostním rizikem“?
Už se nazývali Putinovými slouhy, ruskými baktériemi, kolaboranty, dezinformátory… tak holt přidali ještě termín “bezpečnostní riziko.” Horší bude, až k výkřikům přidají i zatýkání a věznění. Někdy mám pocit, že od toho už nejsme daleko.
Když už nám dávají vrcholní politici tyto „podněty k zamyšlení“, kdo by podle Vás byl tím „bezpečnostním rizikem“… Babiš nebo Lipavský?
To také brzy uvidíme. Kdo měl pravdu? Babiš, když říkal, že nezavede zemi do války? Nebo Lipavský, který ji do války zatahuje vší silou? Na rozuzlení opravdu nebudeme čekat dlouho. Američané se už s Ukrajinou vlastně rozloučili poslední symbolickou dodávkou zbraní, Česká republika ještě dodá nějaké granáty od Boko Haram a podobných skvělých spojenců a pak bude konec… Vítek Rakušan se dočká naplnění toho ukrajinského vojenského hřbitova, kde natáčel svůj debilní projev a pak buď začneme chystat vojenské hřbitovy i u nás a nebo prostě trapně prohrajeme spolu s celým NATO.
Chtěl bych se vrátit ještě ke včerejšímu dni. Na svém webu Vidlákovykydy.cz jste napsal: “Dnes mám čtyřicáté třetí narozeniny. Žádné kulaté číslo… navíc pokud vím, sedmnáctý březen není nijak zajímavé datum. Roku 461 v tento den zemřel Svatý Patrik. Ale jinak žádná významná bitva, žádné dějinné zvraty, žádné otevírání významných staveb nebo narození nějakého významného státníka. Nic důležitého. Kromě toho Svatého Patrika jsem si jediný milník pro tento den zařídil sám. Před rokem jsem dostal registraci na Institut českého venkova a i když jsem své zaměstnání opouštěl pozvolna, od tohoto dne jsem henten bloger na volné noze.“ Za redakci Vám přejeme všechno jen to nejlepší! A s přáním pak přichází ještě jedna otázka na závěr. Jaký byl ten rok od vzniku Vašeho Institutu? Jak moc se Váš život změnil, když jste opustil zaměstnání… co Vám život za tu dobu vzal i dal?
Svůj blog jsem začal psát v roce 2017 a kdybyste mi tenkrát řekl, že za sedm let se tím budu živit, budu řečnit na demonstracích, dělat internetové kampaně, chodit po besedách s občany a tykat si s celou řadou politiků, tak bych Vás poslal za Chocholouškem. Největší radost mám z toho, že jsem si za poslední rok obešel vlastně celou opoziční scénu a udělal si osobní názor na každého politika, který se bude ucházet o hlasy ve volbách. Zjistil jsem, že většina nářků na agenty BIS v našich řadách, je jen výmluva na vlastní neschopnost, ale také jsem si uvědomil, proti čemu vlastně stojíme a jak těžký ten boj bude.
Mohl bych vyjmenovávat úspěchy i neúspěchy a nejspíš bych došel k tomu, že neúspěchů bylo víc. Mohl bych vyjmenovávat euforie i rozčarování a určitě by se ukázalo, že těch rozčarování bylo víc. Ale mohu také jednoznačně říci, že jsem sice o přátele přišel, ale těch které jsem naopak získal, bylo mnohem víc.
Děkuji všem za přání k narozeninám.
Prvnizpravy.cz
obilí máme tedy v evropě nadbytek z čehož by mohlo plynout, že konečně bude na světě vymýcen hlad. Naše evropská, křesťanská srdce nemůžou přece jinak, než že tyto naše nadbytky rychle a bezplatně poskytneme hladovějícím, ať jsou kde jsou. Před našim velkým srdcem se nikde neschovají. My sami máme dost toho ukrajinského.
Zrádce rurální primitiv změnil rétoriku. Zjevně už nechce mír, ale otevřeně žádá ukrajinskou prohru jako jedinou alternativu třetí světové. Prosím, prosím primitive, nešlo by to napsat úplně otevřeně a na plnou hubu? On by se snad pak na to našel i paragraf, a když je paragraf soud se už dostaví.
To já zase hezy prosím, jestli byste nepopsal svou verzi ukrajinské výhry. Má to být vítězství ukrajinského státu a zakonzervování současného režimu (za cenu dalších statisíců mrtvých), nebo vítězství ukrajinských občanů, odmítajících umřít ve zbytečné válce, nad militantním státem? Uznávám, ta druhá verze je poněkud komplikovanější, protože není občan jako občan, ale v principu: jste na straně státu, nebo na straně lidí?
Já hlavně nejsem na straně manipulantů, kteří vytvářejí falešná dilemata. Žádné dilema stát nebo lid na Ukrajině není. Jsou Ukrajinci, kteří chtějí bojovat, jsou ukrajinští rusové, kteří chtějí putina, a jsou oběti války, které hrůzy války tak vyděsily, že se raději podrobí a přijmou, že do smrti budou za občany třetí kategorie bez práv kdesi na východní Sibiři. Ti poslední jsou výsledkem obrovského teroru páchaného na civilistech rusákem. V každé válce jsou chciprohráči, pro které je lepší žít v porobě pod vládou cizí moci, než něco obětovat pro svobodu a vlastní stát.
…ad.Marcusant
…napsal gaučový generál a libtardí provokatér Marcusant…howg
A jakpak jste přišel na to, že každý, kdo nefandí putinovi je libtard? Na to může přijít snad jedině retard.
Manipulanty jsme měli na rozvodnách, ti ovšem nevytvářeli dilemata (pravá ani falešná), ale hlavně nebyli slepí. Jednota státu a lidu je pouze v Severní Korei.
Pomiňme, co si dělaly státy od konce Varšavské smlouvy a SSSR navzájem, a soustředmě se na lidi. Při Majdanu se lidi (jejich malá část) za použití násilí vzbouřili proti státu. Motivy nechme stranou, je to jejich věc. Nedělali to však v zájmu osobní svobody, nýbrž aby tento stát ovládli (neústavně) pro sebe. Na základě toho se vzbouřili proti takovému státu jiní lidi, pročež na ně stát poslal armádu se vším všudy. Ano, to je krásný příběh jednoty státu a lidu. Teror na civilistech začal prokazatelně stát ukrajinský. Celý příběh pak volně přešel do konfrontace států, kde už na jednotlivých lidských životech podle velmocenské doktríny nezáleží.
Jestliže jste schopen psát o obětech “pro svobodu a vlastní stát”, buď jste stoprocentní etatista, nebo nevíte, co píšete. Co má osobní svoboda společného se státem, s režimem, s politiky? Osobní svoboda se vztahuje k osobnímu životu, majetku, rodině, přátelům, nikoli k Želeňskému či Porošenkovi. Průměrnému Ukrajinci je myslím ukradené, jestli bude mít za presidenta tyhle vejlupky nebo Putina.
Rozhodně nejsem etatistou, ale mám to nějak odstupňované. Považuji za lepší být plnohodnotným občanem národního státu národa, mezi který se počítám, než být bezprávným občanem třetí kategorie deportovaným na Sibiř, což je osud, který by prohravši Ukrajince zejména ty, co nedrželi hubu, očekával. To není teorie, to je praktická zkušenost praprarodičů současných Ukrajinců ze třicátých let. Tak jako Židé nikdy nezapomenou na šóa, tak by Ukrajinci nikdy neměli zapomenou na holodomor. Jinak se jim to stane znovu.
To chápu. Pokud Ukrajinci (jistě ne všichni) přistupují k Rusům jako potomkům Stalina s ohledem k událostem z r.1932-34, může to být legitimní postoj. Analogicky by pak ale musel fungovat i přístup Čechů k Němcům jako potomkům Hitlera, což nepozoruju. Tato argumentace se mi zdá hodně na vodě.
Ještě by měl pan autor kterému se zalíbilo psát za penìzky o čemkoliv i když to nezažil, které mu pry majì posìlat na ùčet vìc než na poli popsat,čìm a kým se cìtí RF ohrožena na existenci tak,že je schopna spálit celý svět.Evropou,se kterou 30 let obchodovala? A mezitìm mohutně zbrojila?
marcusant napsal:
19/03/2024 (12:45)
A jakpak jste přišel na to, že každý, kdo nefandí putinovi je libtard? Na to může přijít snad jedině retard.
Tak, že jsem si přečetl vaše libtardí nesmyslné argumentace, stejné jako tu běžně píše provokatér Kolemjdouci.
Oba (nejspis jen jeden) jste ubožáci s libtardími nazory.
Asi jsem se s tím retardem trefil, když nepoznáte rozdíl. Je mi vás líto.
pro zdejší odborníky na hladomor na ukrajině. Na odkazu najdete diskuzi o této události vedené mezi ukrajinským historikem Michailem Pogrebnickým a ruským historikem Jurijem Spicynem. Je to pochopitelně v ruštině, ale to
není pro odborníky na Rusko problém.
https://www.youtube.com/watch?v=5BnANQ_AcIA
Je opravdu spousta dokumentů, jak to bylo včetně filmů a dokumentace NKVD, a žvanění pár mluvících hlav bez jakýchkoli důkazů zpochybňujících počty a obviňujících kulaky z krádeží vlastního obilí, mě nedojme. Zkuste něco lepšího, tohle nevyšlo. Ruština nevadí, učil jsem se jí dost dlouho, ale na důvěryhodnosti zrovna nepřidá. None