Blinkenovy rady |

Sdílet článek:

DUŠAN NEUMANN

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se na konci týdne vrátil z jednodenní cesty do Izraele, kde se mu nepodařilo přesvědčit premiéra Bibiho Netanjahua, aby se Izrael v podstatě vzdal Hamásu. Bidenova administrativa utrpěla dříve ponižující porážku v OSN, kde Rusko a Čína vetovaly jejich rezoluci o „příměří”. Ukazuje se, že v zahraniční politice je americká vláda klubem amatérů, který jakoby nevěděl, co chce.

Blinken se však dál snažil, sešel se s Netanjahuem a poučoval ho o jemných stránkách boje proti Hamásu. Neboť jistě není většího experta na terorismus, než člověk, který pomáhal vést katastrofální stažení z Afghánistánu a dohlížel na obnovení vlivu Islámského státu na Středním východě.

Blinken Netanjahuovi a válečnému kabinetu řekl, že do Izraele přijel jako přítel, který posledních pět měsíců strávil obranou Izraele po celém světě. Varoval však, že při současném vývoji, bez jasného plánu na poválečné uspořádání, bude Izrael vystaven trvalému násilí ze strany arabských militantů, které nezvládne. „Potřebujete ucelený plán, jinak uvíznete v Gaze,“ řekl podle zákulisních zdrojů Blinken.

Na takové hraběcí rady je Netanjahu, který arabskému terorismu čelí půl století, určitě zvědavý. Blinkenova bilance v zahraniční politice je jedním velkým neúspěchem. Vše, na co sáhl, skončilo v troskách, a jeho jediným „úspěchem“ bylo posílení postavení Íránu jako hlavní síly na Blízkém východě. Izraelci mají jasný plán. Jmenuje se porážka Hamásu v existujícím fyzickém bojovém prostoru, což znamená jít do Rafáhu. Co se stane potom? To přece není problém Izraele. Hamás, který podporuje naprostá většina Palestinců, se rozhodl zaútočit 7. října. Zavinili si to sami, a Izrael svou misi nezastaví jen proto, že na obzoru panuje nejistota.

Myšlenka, že by Hamás měl být ponechán na místě, aby nedošlo k „velkému povstání“, je nesmyslná. Co bylo v Gaze před válkou, bylo to bezpečnější? Méně násilné? Méně náchylné k vražednému řádění? Někdy neexistuje dokonalá odpověď na každou obavu, a jedinou cestou je vítězství. To je lepší, než mít vedle sebe otevřeně nepřátelskou teroristickou vládu, která beztrestně operuje. Na tom však nezáleží. Blinken chce, aby všichni věděli, že věří, že Hamás by měl být poražen, ale že porážka Hamásu není tou správnou cestou.

Možná, že když bude Izrael opravdu hodně váhat a tolerovat Hamás dostatečně dlouho, tak prostě zázračně zmizí. Co se tím Blinken vůbec snaží říct? Nemůžete zabíjet teroristy, aniž byste provedli vojenskou operaci na zabíjení teroristů. Nevstoupit do Rafáhu znamená umožnit Hamásu přežít a obnovit se. Jiná cesta k jejich odstranění neexistuje, což je přesně důvod, proč ministr zahraničí vlastně nenabízí žádnou alternativu. Žádnou nemá. Blinken musí vědět, že Izraelci nebudou poslouchat jeho zahraničně politické požadavky k udržení dolarového obchodu. Hraje jen pro kamery a snaží se, aby se Írán a prohamásovský kontingent ve Spojených státech cítily lépe. Je to nechutné, ale předvídatelné.