Česko odmaturovalo

Zhruba půl roku nás ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) udržoval v omylu ohledně evropského dokumentu o migraci a azylu. Vychloubal se, že on osobně tento materiál zásadní povahy pomáhal prosadit. Doslova tvrdil: „Za Českou republiku jsem podobu této dohody vyjednával už v době našeho předsednictví, a ještě v předvečer jejího schválení jsem se, troufnu si říct významně, zasadil o dosažení takové podoby, která byla přijatelná pro naprostou většinu členských států.“

Z těchto svých naivních výroků vyvozoval zcela smyšlené teze o vlivu České republiky a konkrétně Fialovy vlády, jejímž je členem, na podobu evropské migrační politiky. V polovině minulého roku naprosto suverénně prohlašoval: „Naše předsednictví ukázalo, že jsme už dostatečně zralí. A to, že jsme stáli u úspěšného dojednání migračního paktu, považuji pro naši zemi za výborné maturitní vysvědčení.“

Mezi přednostmi nově přijímaného migračního paktu uváděl zmíněný ministr zvýšené odhodlání EU chránit své vnější hranice a zpřísnit azylovou politiku. Jako kdyby nevěděl, že tyto cíle vyhlašuje vedení Evropské unie i bez něho opakovaně, aniž by mělo v úmyslu je dodržovat.

Koncem listopadu minulého roku překvapený Vít Rakušan připustil, že jednání o paktu, který s takovým nasazením dohodnul, se nevyvíjejí úplně pozitivním směrem. Zpřísněná hraniční procedura možná vůbec nebude a nad zrychlenými návraty nelegálních migrantů je také velký otazník. Ministr vnitra v této souvislosti na půdě českého parlamentu konstatoval, že Česká republika by s takovými změnami nikdy nemohla souhlasit. Občan důvěřující naší vládní pětikoalici by z toho mohl naivně usoudit, že Česká republika bude hlasovat proti všem změnám, které půjdou pro ni nepřijatelným směrem.

Uplynuly další dva měsíce a počátkem února tohoto roku nám bylo sděleno, že členské státy Evropské unie se definitivně shodly na migračním paktu. Česko se hlasování zdrželo.

Jak dopadla Čeká republika v evropské maturitě, je snad zřejmé. Výsledný pakt o migraci se bude podstatně lišit od toho, čím se chlubil ministr Rakušan. „Přibylo byrokracie, efektivní ochrana vnějších hranic a efektivní návratová politika se komplikuje,“ přiznal ministr dopravy Kupka, který za absentujícího Rakušana zaskočil na tiskové konferenci. Ministr vnitra k tomu později dodal, že ve skutečnosti nový pakt schopnost bránit vnější hranice dokonce snižuje. Přestože bylo přijato něco úplně jiného, než v rámci svého maturitního úsilí prosazovala naše vláda, Česko nehlasovalo proti. Vít Rakušan zdůvodnil tento alibistický postoj tím, že navrhovaná smlouva neobsahuje povinné relokační kvóty.

Bohužel se náš čerstvý maturant i v tomto směru mýlí. Pakt o migraci povinné kvóty pro jednotlivé země ve skutečnosti obsahuje. Bez nich by totiž nebylo možno vypočítat, kolik mají každoročně platit na výpalném ty členské státy, které migranty přijímat odmítnou.

Uvažovat logicky někdo našim představitelům patrně zakázal. Jestliže nové ujednání fakticky snižuje už tak nízkou schopnost chránit proti masové migraci vnější hranice EU a jestliže zároveň trvá na solidaritě všech států s přetíženými zeměmi, pak se tato solidarita bez kvót neobejde. Miliardové pokuty za jejich nedodržování jsou jen dalším krůčkem k tomu, aby byly povinné kvóty „dobrovolně“ akceptovány.

Nic nebude ponecháno náhodě. Evropský parlament přijme dokument, na kterém se Fialova vláda tak zásadně podepsala, že ho ani nepoznává, pro jistotu jen pár týdnů před evropskými volbami. Lze očekávat, že ministr vnitra Vít Rakušan bude přijetí dokumentu za Českou republiku tolerovat, i když proti němu bude mít v hlubinách své maturantské duše zásadní výhrady.