Chmurné poselství Evropské unii |

Sdílet článek:

Evropská unie není z politického, ideologického a ekonomického zřetele moc svéprávná, v nějaké podobě se americká havárie vždy projeví i v EU. V prosinci dostoupila americká inflace 7%, píše se, že od 1982 je to největší nárůst cen. V některých sektorech to vypadá ještě hůř, energetická bublina narostla o 30%, maso v marketech o 15%, použitá auta o 40%. Všeobecně se má za to, že oficiálních 7% podhodnocuje inflační efekt, kterým velká část populace trpí, obvykle se moc nepíše, jak trpí příjmově nejnižší kvantil lidí, má se za to, že mají tak málo, že pokud budou mít méně, nic se nestane. O středních příjmových kvantilech, tj. o střední třídě, se uvádí, že má velký nárůst životních nákladů, které příjmy nepokryjí.

V prosincových statistikách nejsou zahrnuty poslední revize ceníků ze supermarketů, v lednu inflační rekord bude pravděpodobně překonán. Navzdory inflaci, finanční trhy v prosinci rostly, předseda americké centrální banky (FED) Jerome Powell minulé úterý řekl, že ekonomika už nepotřebuje agresívní stimuly a vysoká inflace představuje pro zotavení ekonomiky vážnou hrozbu. Píše se, že i ostatní bankéři z vedení centrální banky vystřízlivěli a přestali opakovat svou půlroční mantru o pomíjivosti jevu. Asi nastala doba výraznějšího zvyšování sazeb. Dnes jsou veřejný a privátní dluh v USA i v EU nesrovnatelně vyšší než před dvěma lety než vypukl Covid, spousta společností přežívá jen dík velkorysé ekonomické likviditě a fiskální politice financované z dluhů. Ekonomické občerstvování a nouzové financování je na konci a odkrývají se obtíže jednotlivých odvětví.

Předpokládá se, že překážky v dodavatelských řetězcích v důsledku lockdownů a karantén potrvají ještě několik čtvrtletí, ale mimo to ponese západ důsledky obchodní války s Čínou, kterou vyvolal. Specialista finančních trhů a historik ekonomie Paolo Annoni na blogu píše, že pravděpodobně obchodní válka s Čínou je důvodem původní teze bankéřů FED o pomíjivosti inflace, těžko se tomu jinak dalo uvěřit v případě inflace, která jde mimo dlouhodobé intervaly. Nebo jsou zapotřebí mnohem horší údaje, aby FED mohl z politického hlediska zahájit politiku snižování likvidity. Spousta investorů prodala americký dluh, vsadila na zvyšování sazeb. Stav vysoké inflace, který je nejen možný, ale i velmi pravděpodobný, nemůže dlouho trvat. V dané chvíli se FED musí rozhodnout, co obětovat ve scénáři, kde inflaci pohání nemonetární faktory: pandemie, obchodní válka s Čínou a v Evropské unii energetická transformace. Jedna věc je jistá, pokud proces začne, investoři budou vnímat likviditu jako rizikovější buď z finančních nebo politických důvodů. USA přes všechny současné problémy jsou pro tyto procesy líp vybaveny než Evropská unie. Americké vlny dorazí nutně i do Evropy.