Čipový a hořčíkový hladomor mohou srazit letošní růst české ekonomiky pod úroveň tří procent




Sdílet článek:

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela „pohořela“. Podle prvního předběžného odhadu, jejž dnes zveřejnil ČSÚ, přidala meziročně 2,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta.

Českou ekonomiku táhla vzhůru v prvé řadě spotřeba domácností a pak také investice. Růst podpořily i vládní výdaje. Naopak dolů tuzemské hospodářství stahoval zahraniční obchod. Pokles zahraniční poptávky po českém vývozu se promítl do výkonu ekonomiky výrazně nepříznivě.

V popsaném vývoji se odráží příznivý dopad popandemického otevření ekonomiky na spotřebu domácností. Tu kromě otevření obchodů a ukončení dalších pandemických restrikcí podpořilo také zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daně z mezd zaměstnanců, které milionům lidí v ČR nechává v kapse více peněz k vlastní spotřebě. Někteří lidé se rovněž snaží uspíšit své nákupy, neboť se obávají výrazného nárůstu cen v blízké budoucnosti.

Vláda podpořila ekonomiku poměrně intenzivní investiční činností, jejímž odrazem je ovšem také enormně rostoucí veřejné zadlužení, které české hospodářství zatíží v nadcházejících letech. V důsledku globální výrobní a přepravní krize, která zvláště citelně doléhá například na autoprůmysl, však zásadně trpí český export. Krize autoprůmyslu souvisí zejména s globálním nedostatkem čipů, nověji také hořčíku, bez nichž nelze vozy kompletovat.

Kvůli krizi autoprůmyslu hrozí, že česká ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty, což by bylo jistě zklamáním. Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není „žádná sláva“, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie.

LUKÁŠ KOVANDA

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 hodnocení, průměr: 4,67 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. :-))) … no ono spíš :-///
    Nedostatek čehokoli (surovin, komponentů, zaměstnanců, financí) je průvodním znakem (jakkoli) řízeného hospodářství. Řešením je, že vládce okamžitě zruší minimálně drtivou většinu regulací, jimiž ovlivňuje chod hospodářství. Což neudělá. Spíš vládce založí „Úřad na řešení problémů, jež sám vládce způsobil“ = další státní vícenáklady. No a situace se bude prohlubovat (spolu s prováděnou měnovou inflací) až do úplného krachu oficiální ekonomiky. Tento vývoj je už zcela zřetelný. Nejpozději teď hned je ještě možnost se na to dostatečně připravit. Má-li někdo představu, že nejlepším řešením je strčit „svoje“ (= státní) peníze do penzijního fondu pod státní jurisdikcí v bance pod tuhým státním bankovním dozorem, jeho problém.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*