Zkratka SWIFT znamená Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication a samotné slovo swift v angličtině znamená „svižný, rychlý”. SWIFT je soukromoprávním subjektem, nejedná se ani o státní subjekt, ani o mezinárodní organizaci např. v systému organizací OSN. Právní forma SWIFT je akciová společnost, akcionáři jsou banky-účastníci. Kdo se chce připojit ke SWIFTu, musí se stát akcionářem a složit určitý díl základního kapitálu. Jedná se tak vlastně o privátní komunikační síť mezi akcionáři, což bylo nutné z hlediska regulace bankovních institucí. V hrubém zjednodušení – držitel bankovní licence si v podstatě nesmí vyměňovat bankovní informace (ty, jež jsou předmětem bankovního tajemství) s osobami, s nimiž není majetkově propojen ani s osobami bez bankovní licence.
SWIFT byl založen v roce 1973 a v té době to byl průlom v technologii mezibankovních a přeshraničních převodů. Do té doby se takové převody prováděly dálnopisem (ví mladší generace, co to bylo?) a ještě dávno předtím telegrafem (ano, morseovkou!) nebo korespondenčně (zasíláním papírových příkazů).
Co je SWIFT dnes?
Fungující mezibankovní síť na bázi technologie SWIFTu se skládá ze tří základních komponent:
- Definice formátu zpráv a protokolu. Zprávy představují striktně formátované textové „soubory” určené k přenosu nejrůznějších instrukcí a informací, jako jsou příkazy k převodu, výpisy z účtů, potvrzení transakcí. Těchto typů zpráv jsou desítky, stovky. Protokol definuje, jakým způsobem se zprávy odesílají a přijímají, jak se provádí autentizace zúčastněných stran (bezpečnostní certifikáty, elektronické podpisy atd.). Podstatné je, že všechny tyto definice jsou od roku 2004 zahrnuty v mezinárodním standardu ISO 20022. Ke všem zprávám existují definice v jazyce XSD.
- Počítačový software. Aplikace pro správu, odesílání a příjem zpráv, ověřování identity, rozhraní do databází a provozních systémů bank a dalších institucí. Jelikož SWIFT je hlavním celosvětovým systémem pro výměnu bankovních instrukcí a informací, existuje pochopitelně celá řada modulů k nejrozšířenějším bankovním systémům, celá řada operací je proveditelná s použitím standardních knihoven pro zpracování datových formátů v jazyce XML a jeho specifické podmnožině XSD.
- Vlastní fyzická síť, respektive datacentrum, přes které probíhá výměna a ověřování zpráv, logování (záznam všech transakcí do žurnálu), se kterým dříve komunikovalo vyhrazenými datovými linkami, v současnosti přes internet po virtuální síti pomocí šifrovacích protokolů.
Co je to „odpojení”?
„Odpojení od SWIFTu” tedy znamená odpojení třetí komponenty, zamezení přístupu k síti; kdežto formáty zpráv a protokol i software pro jejich zpracování a provoz, jsou běžně dostupné. Například čínská síť CIPS (Cross-border International Payment System) je zcela založená na standardu ISO 20022 (taky, proč znovu vymýšlet kolo, že).
Zcela stejně je na standardech SWIFT a na standardním softwaru založen i ruský vnitrostátní systém SPFS.
Jaké by byly následky?
Pokud by tedy SWIFT jako soukromoprávní subjekt rozhodl o odpojení „Ruska”, nejenže by odřízl všechny západní banky od možnosti provádět transakce s „Ruskem” – se subjekty na území RF, ať už by k tomu měly jakékoliv důvody, ale podstatně by ztížil život svým vlastním akcionářům. Vždyť celá řada západních bank má pobočky po celém Rusku: Raiffeisenbank, BNP-Paribas, český Home Credit (v Rusku a Kazachstánu je držitelem bankovní licence) a spousta dalších. Tím by také zkomplikoval život celé řadě západních firem v Rusku: Yves Rocher (to je ta firma, kterou „bojovník proti korupci” Navalnyj okradl o 30 miliónů rublů, za což si teď odpykává trest ve vězeňské kolonii), Siemens, Bosch a v neposlední řadě firmy zabývající se v Rusku těžbou nerostů a uhlovodíků – například akcionář podniku Rosněfť, British Petroleum.
Další souvislosti
Účastníkem SWIFTu a akcionářem této společnosti (Asociace) se stává subjekt s bankovní licencí na základě smlouvy mezi bankou a asociací. Nový účastník také, jak uvedeno výše, skládá svůj příspěvek k základnímu kapitálu, čímž mu vznikají určitá práva a Asociaci vůči tomuto účastníku určité povinnosti. Může SWIFT někoho dopojit jen tak, anebo akcionářská smlouva pamatuje na sankce vůči akcionáři – právnické osobě při invazi nebo vojenské agresi, kterou nařídí ústavní orgán státu, v němž má své sídlo nebo pobočku?
V souvislosti s výše uvedeným se také nabízí otázka, kam vlastně mířil prezident Zeman, když navrhl „odpojit Rusko od SWIFTu”. Nenapadlo ho nic lepšího nebo by chtěl přispět k likvidaci Home Creditu, jedné z mála výstavních značek České republiky?
Buďte první kdo přidá komentář