Den poté

Všichni se dnes ptají, kdy skončí dnešní pandemie a jaký bude svět, až tato pandemie skončí. Jenže kdo ji skončí? Kdo řekne, že je již po pandemii? Žádná katastrofa v dějinách lidstva totiž není poslední.

A i tato bude mít svůj konec. Neukončí jí však dle mého epidemiologové, ale politici, ekonomové a byznysmeni se svými připravenými plány obnovy. Ostatně plány se začínají objevovat již dnes a investoři, kteří ještě nedávno neměli do čeho investovat a svá aktiva ukládali a půjčovali i za záporný zisk, mají dnes možností více než dost. Ale každá věc má i svůj začátek a vývoj. My dnes vidíme především důsledky. O tom, že společnost byla vyhořelá neustálým růstem, jsem se již kdysi zmiňoval. Příčin je však mnohem více, jak už to bývá.

„Nejde o to více vlastnit, ale více být“, řekl papež František při setkání Rady pro inkluzivní kapitalismus, která se ustanovila dnes již před pěti lety na světovém fóru generálních ředitelů největších akciových společností. Tedy v roce 2016. Svá slova pronesl papež František 11.11.2019. Tehdy o tom, co se bude dít za pár měsíců, téměř nikdo nevěděl. Málokdo tehdy věděl nejen o tomto setkání a již vůbec ne o setkání v roce 2016. O několik let dříve došlo ke spojení dvou velkých bankéřských rodů společně s bohatými americkými nadacemi ve jménu všeobecného dobra. Ostatně o dlouhodobou udržitelnost života na Zemi a obavy o to, zda-li a kolik je tato planeta Země schopná uživit lidí, se debatuje dlouhá léta a díky demografickému nárůstu počtu obyvatel a prodloužení doby dožití se o budoucnost planety obávají mnohé generace. Nápady jsou různé a vývojem se mění. Vize na základní změnu společnosti v digitální době již před více než dvaceti lety investorka Ester Dyson. A nebyla zdaleka jediná. Muselo se ale něco stát. Krize nepřicházela, až přiletěla černá labuť. I když, jak pro koho.

Jaký bude svět, až politici řeknou, že je konec pandemie? To je velká neznámá, i když už dnes jsou připravené plány obnovy a EU vyhlásila zcela jasný Nový začátek v podobě Green Dealu, který má jasné prvky vizí právě inkluzivního kapitalismu poněkud přestřeleného až k socialistickým ideálům nového člověka. Investoři mají zelenou, a to vlastně doslova. Hrneme se do nejistého zítřku, pohlceni strachem a touhou po jistotě. Po čistém a sterilním unifikovaném životě. Méně mít a více být.

Když přivezou lékaři pacienta v kritickém stavu, je jasným pravidlem, že je potřeba zajistit základní životní funkce. Jenom tak má pacient šanci přežít. Postupy jsou jasně dané a osvědčené. Až poté je možné zlepšovat zdravotní stav a přemýšlet o tom jakým směrem a jak zlepšit jeho kvalitu života. Zcela jasně, přesně a konzervativně je potřeba zachránit člověka. Podobné je to u firem, ale také u společnosti. Ta je dnes vystrašená, rozhádaná a naprosto nestabilní. Společnost se dělí a očkovaní nadávají na neočkované a mnozí politici toho umí zneužít k vlastním nejen politickým cílům.

Společnost je potřeba stabilizovat. Zajistit základní životní funkce, které byly významně zasažené a které příliš nefungují. Je potřeba společnost uklidnit a naučit s virem žít. Naučit se nebát jeden druhého a místo strašení ukázat, že společnost je schopná přežít. Až poté je možné společnost měnit. Až poté je možné ji postavit novým výzvám. Navzdory připraveným scénářům a vizím o novém člověku. Kolikrát v dějinách jsme již o něm slyšeli….Čeká nás dlouhá cesta….Ještě jsme však na cestu ani nevstoupili….