Drahé potraviny? Bude to ještě horší …

Premiér Petr Fiala prohlásil při sněmovních interpelacích: „Ceny potravin klesají, je to výsledek tlaku naší vlády.“ Dala byste mu při pohledu na cenovky v obchodech za pravdu, a pokud ano, může to být opravdu tlakem vlády, co prodejce přimělo k tomu, aby potraviny zlevnili?

Takto obecně řečeno to není pravda. Ačkoliv najdeme pár jednotlivých položek, u kterých došlo k poklesu ceny, obecně ceny potravin jako celku neklesají, ceny jen rostou pomaleji. Meziročně ceny potraviny a nealkoholické nápojů rostou o více než 17 %. Opět zdůrazňuji: Pouze u většiny potravin sledujeme razantní meziroční zpomalení cenového růstu. Dám vám příklady: Ceny mouky byly v dubnu proti loňsku vyšší jen o 6,3 % (v březnu to bylo o 32,6 %), masa o 12,7 % (v březnu o 22,7 %), polotučného trvanlivého mléka o 19,2 % (v březnu o 45,2 %), vajec o 41,2 % (v březnu o 75,5 %) a cukru o 60,9 % (v březnu o 97,6 %).

A co je důvodem: Rozhodně to nijak nesouvisí s vládou. Důvodem je, že ceny (náklady) zemědělských výrobců se v dubnu meziměsíčně viditelně snížily – konkrétně o 3,3 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců v dubnu vyšší pouze o 0,1 %, když předtím v březnu rostly o 11,6 %. Ale pozor, zatímco ceny v rostlinné výrobě už klesají, tak ceny v živočišné výrobě dál viditelně rostou. To se nakonec propíše i do koncových cen, které platíme v obchodech. Některé potraviny budou zdražovat pomaleji, jiné naopak budou stále zdražovat rychle.

A proč poklesly ceny zemědělských výrobců? Protože jim poklesly náklady. Třeba na pohonné hmoty, nebo na hnojiva, nebo na energie. O vládě to není.

Pět vládních stran se dohodlo a na jednání kabinetu schválilo návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Jaké dopady tohoto kroku, za nímž lze dohlédnout snahu státu ovládnout energetickou skupinu ČEZ, očekáváte?

Je jasné, že lidé se nechají zaslepit cenami na složenkách za elektřinu a budou tomu tleskat. Ale to je typické kognitivní zkreslení – tj. každý vidí, co vidět chce. Objektivně vzato, každý by za tím měl vidět především další omezování majetkových práv. Tak například nyní se drobným akcionářům de facto omezil výkon hlasovacího práva – sice ne přímo, ale v konečném důsledku ano. Když si uvědomíte, že jde o další omezení vlastnických práv, okamžitě pochopíte, že je to salámová metoda k dalšímu okleštění přirozených práv. Takže se nedivte, až za pár let parlament schválí zákon, že se o svůj byt povinně musíte dělit třeba s imigranty, protože disponujete nadměrnými metry. Rozdíl proti nynějšímu tažení proti ČEZu není v logice, pouze v měřítku, v jakém je omezování přirozených práv aplikováno.

ČNB na svých stránkách zveřejnila studii Martina Kábrta, která za použití nové metody vyhodnocuje, na které skupiny českého obyvatelstva dolehla loňská mimořádná inflace nejvíce a jak. Ze studie vyplývá, že za ni platí hlavně střední třída, jejíž životní úroveň padá opravdu výrazně, a to na rozdíl od nejchudších a nejbohatších vrstev. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“. Je to vždy tak, že náklady při tak extrémních dopadech musí nést střední třída, protože bohatí se o svůj majetek umí postarat a chudé zase stát nemůže nechat padnout na samé dno?

Především studie má pravdu. Ti nejbohatší se o sebe postarali, zatímco ti nejchudší dál žijí na sociálních dávkách, které jim platí hlavně ti uprostřed. Tu vaši poslední otázku, totiž zda to tak je vždy „při extrémních dopadech“, čímž patrně máte na mysli nějaké „extrémní události“, bych ale přeformulovala. Tady nejde o dopad žádných extrémních událostí. Tady jde o klasický dopad rostoucího socialismu.

Jednou z oblastí, kde je to nejlépe a nejvíc polopaticky vidět, jsou léky. Socialisté v Evropě tak dlouho řvali, že „léky musí být levné pro všechny“ a že „farmafirmy nesmí hamižně usilovat o zisk“ a o „ochraně spotřebitele a regulaci dovozu léčiv“, až výsledkem bylo, že zničili cenotvorbu. V době dramatické dvouciferné inflace nastavili úhradové stropy proklatě nízko a nějak je pozapomněli valorizovat. Zregulovali dovoz léčiv zpoza hranic EU. Zničili ziskovost farmafirem. Výsledkem je, že léky nejsou.

Tedy nejsou pro všechny. Zase znovu se ukázalo, že kapitalismus produkuje zasloužené rozdíly mezi lidmi, socialismus produkuje rovnost v chudobě a nedostatku.

Nedostatek léků může vidět každý, a proto na něm může dobře pochopit, jak státní zásahy ničí životní úroveň. A stát během posledních let neuvěřitelně výrazně narostl. Narostl zvýšením zadlužení, narostl zvětšením schodku rozpočtu, narostl cenovými regulacemi, narostl tiskem peněz. A zafungovalo to v celostátním makroekonomickém měřítku úplně stejně jako v případě léků: Ti, kdo jsou schopní, se o sebe dokážou postarat i nadále. Chudí to neuměli dřív, neumí to ani teď. Ale ti uprostřed, ti zchudli.

Kapitalismus a trh bez přívlastků je jediný funkční a spravedlivý systém. Neházejme to na žádné vylhané „mimořádné události“. Je to pouze a jen o rostoucím státu a na úkor soukromého sektoru.

Dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy zavádějí státy EU definitivním schválením pravidel regulace trhů s kryptoměnami. Zprostředkovatelé budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Je to opravdu špatná zpráva jen pro ty, kdo zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, jak také zaznělo po schválení v Radě EU?

Záminka. Etatisté vždy nenáviděli a budou nenávidět kryptoměny, protože jim znemožňují lidi kontrolovat. Výsledkem bude, že se kryptotransakce přesunou do oblasti peer-to-peer obchodů a stanou se mnohem živelnější. Lidé tak v realitě ztratí bezpečí, protože zprostředkovatelé z velké části zaniknou.

Především v Praze hledali už druhý týden frustrovaní rodiče a studenti jakékoliv místo, které by bylo od září volné pro maturitní studium. Lze se divit petici rodičů, kteří se obrátili na ministra školství Mikuláše Beka s požadavkem digitalizace přijímacího řízení na SŠ a zrušení povinnosti pro školy přijímat studenty podle výsledků didaktických testů od Cermatu?

No tak pozor, tady nejen „jen“ o střední školy. Ony chybí i školy základní, chybí školy střední nejen pro maturitní studium. A víte proč? Protože stát nedává akreditace školám. Znám kolem sebe hned několik lidí, kteří si chtěli ze zoufalství z nedostatku škol založit soukromou střední školu. A nedostali akreditaci. Takže asi tak. Holt v polovičním socialismu je zboží nedostatkové, protože o jeho distribuci rozhoduje stát, ne trh. Zvykejte si. Bude hůř.

Podle novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo životního prostředí už poslalo do připomínkového řízení, nebude od 1. ledna 2025 možné v Česku koupit kamna či kotle na tuhá paliva. Má jít o přípravu na budoucí zhoršenou dostupnost uhlí i příspěvek k plnění klimatických závazků. Čeští výrobci ale budou moci kotle i nadále vyrábět na export. Co byste jako výrobce řekla tomu, kdybyste nesměla dodávat na tuzemský, ale jen zahraniční trh?

Ach božíčku, ta lidská hloupost je nekonečná. Takže ideální přípravou na to, že se čeká zhoršená dostupnost uhlí, je to, že zakážeme kamna, ve kterých se uhlí bude pálit. Napadlo vás třeba, že od toho je tu svobodná tržní cena, aby tohle vyřešila? Něčeho je málo, to něco zdraží, poptávka po to něčem poklesne. Z toho vidíte, že zákaz prodeje kamen není žádnou „přípravou“, ale jen ideologickým tažením proti tuhým palivům.

Zeleným progresivistům v realitě nejde o ekologii, jde jim o zničení energií, a kecy o ekologii používají jen jako nátlakový prostředek, jako nástroj, jak energie zničit. Chtějí zničit auta, stabilní energie, průmysl, technologický pokrok. Já jako výrobce bych to zabalila. A začala vyrábět něco jiného. Nemá smysl čůrat proti větru. Musíme počkat, až se vítr obrátí.