Nebezpečně pitelná záležitost




Sdílet článek:

YNGVAR BRENNA

Kdo v Norsku neviděl ty konce, ten jakoby nevěděl ani za mák, o co tu běží. Z té metly za ta desetiletí už vytvořili pěkného strašáka. A nyní, prosím, několik zvláštností k tomu honu za bojem proti démonu alkoholu, či královi alkoholu, jak ho nazývají Norové.

S ohledem na nedávno oslavený státní svátek (den ústavy) 17. května jako kdyby se zapomnělo, že měl patřit především dětem. Anebo že by bylo to nadměrné pití chabou útěchou za chřadnoucí společnost a drolící se osobní svobody, o nichž bude můj další článek, jakožto i rozpadající se svrchovanost země?

Některá hostinská zařízení měla v tento den podle místních novin již poněkolikáté dokonce zavřeno, a to ze soukromého protestu proti bezhlavému pití již od rána. Běžnou součástí toho slavnostního dne se stala snídaně se sektem či šampaňským. Jenže jak má kdejaký Nor urputnou snahu o zachování dojmu, že není notorický alkoholik, tak si velice důvtipně nalhává, že s ním problém nemá, a to třeba tím, že vám vysvětlí, že ty prázdné láhve od alkoholu a ty skleničky na stole tam samozřejmě zůstaly ještě z předešlého večera, že tak brzy po ránu rozhodně nepili…

Nejdříve špička ledovce a pak vyplavou démoni. Hurá se opít do němoty na ulici, parku, či na trajektu ze Švédska či Dánska (v některých takových případech v norském přístavu už bývají před doplutím nachystané sanitky). A jaký jsou schopní vypít obsah neoznačených obalů s životu nebezpečnou domácí pálenkou, o tom raději pomlčet. Jinak na tuzemských trajektech, stejně jako v ostatních prostředcích veřejné dopravy platí přísný zákaz doneseného alkoholu, včetně toho z tzv. tax free shopů na palubě. Pít se smí jen v restauracích na lodi či ve vlacích a tam je alkohol „drahý“, respektive drahý na to, aby se z něj šlo opít.

Společenský život je zde, byť dost neprávem, označován za úplně šílený právě proto – prý jsou „všichni“ hned na šrot. Pít by lidé zkrátka měli umět, navíc jak se začnou utahovat šrouby, obvykle to nekončí dobře, také proč si za těžké „prachy“ pořizovat bolení hlavy druhý den, že jo? Nejvíce pije mládež v západní části Osla. Podle výsledků průzkumu provedeného Univerzitou v Oslu a citovaného na zpravodajském serveru www.abcnyheter.no pije ve třech nejbohatších městských částech celkem 80 % žáků desátých tříd základních škol a prvních tříd středních škol a podle jiného výzkumu prevenční programy nemají na objem pití vliv.

Je téměř nemožné dotyčným Norům popsat, že alkohol nemusí být problém, pokud se pije na chuť a nepřehání se to s ním. Anebo si vezměte scény jako z libovolného norského města i v jiný den, ne nutně v pátek, či sobotu večer. Papírově nám sem tam spotřeba klesne, ale nevyřešilo se systémově vůbec nic, jen se problém odsouvá jinam, a to vč. ve směru velká cizina. Ještě existuje několik abstinenčních hnutí, z nichž nejstarší vedly dvě instituce /církev a odbory/ stále a sem tam se hlásí o slovo, jenže kolik lidí je ještě bere vážně? A co udělá člověk, kterému zákonem omezíte možnost kupovat alkohol večer a v noci? Předzásobí se, aby mu alkohol náhodou nedošel. A kam je to blíž? Do krámu, nebo do sklepa?

Pivo i alkoholické limonády se prodávají od určitého času ustanoveného místní (městskou či okresní) radou dopoledne až podvečer až večer a neshoduje se s otevírací dobou prodejny. A ledaže se vám prodavači zželelo a ten namarkoval ony nápoje třeba jako „zeleninu“ a mohli jste projít, tak pokladny jsou nastaveny tak, aby ono zboží mimo ustanovené časy nevzaly. A prodej vín a lihovin je vyhrazen pro státní síť prodejen Vinmonopolet, jež měly před půl rokem stoleté výročí. Navíc ve státní svátky a v den voleb alkohol v obchodech nezakoupíte.

Podle neformálních pravidel by se jeden neměl dotknout ani kapky alkoholu, je-li další den pracovní, nebo jsou-li v domácnosti přítomny děti. Ovšem raději se neptejte, jak se tohle vymáhá. Byla to vždy strašná psina a vidět to někdo z Barnevernetu, čili norského orgánu sociálně-právní ochrany dětí, tak to prostě nerozdýchá. A co když vejdete do obchodu v doprovodu svých nezletitých dětí a naložíte na pás alkoholické nápoje? Může se vám stát, že odejdete s nevyřízenou proto, že v prodavači vyvoláte podezření, že ony nápoje jsou určeny těm nezletilým, o čem napsal, dejme tomu, server www.ifinnmark.no.

Norsko je asi jedinou zemí na světě, kde vám někdo odmítne i jenom kapku alkoholu s tím, že nepije, protože je věřící křesťan; protialkoholový zápal se mezi nimi udržel dodnes, ovšem pohasíná, jelikož jejich sdružující politická strana skomírá a v posledních letech není jazýčkem na vahách pro případnou koalici.

Ano, na hlavu mají Norové podle různých ukazatelů se svými příbližně 7,5 litry čistého alkoholu cca. o čtvrtinu nižší spotřebu než Češi. I přesto norské pití totiž pro některé znamená se co nejrychleji co nejvíc zřídit, a na to Čech, ač zvyklý na ledacos, jenom nevěřícně kouká. Velkým konzumentem je každý desátý Nor. A uvážíte-li, že místo českých sedmi dní v týdnu takový norský pijan pije jen jeden až dva, a statistiky neobsahují obří objem pašovaného a doma načerno páleného alkoholu, tak ten obraz situace není úplně uklidňující. Děti rodiče doma s alkoholem mnohdy ani nevidí a alkohol je pro ně naprosté tabu, o kterém se nemluví, nebo mluví jen v odsudcích a jak je to tajemno samozřejmě v dospívání láká, a jakmile se ve společnosti, kde je jim ve vztahu k nejrůznějším lákadlům podsouván stud, zapadnou rovnou do užívání alkoholu způsobem, z něhož by dost určitě lapali po dechu i ti největší čeští propagátory velkého sucha.

Veřejné instituce se s alkoholem vypořádá po svém. Po sérii případů sexuálního obtěžování a také kvůli škrtům policie již neplatí za alkohol svým zaměstnancům, jak uvedl server www.nrk.no. Jinak bývá vymáhání předpisů prapodivné: Zakázali třeba užívání názvu „Pleťte si a pijte“ na nalákání na společenskou akci v hostinském zařízení na téma pletení, neboť název prý porušuje zákon zakazující propagaci alkoholu, jak napsal deník Firdaposten. Hospodští ani nemohou zvát do svých zařízení pomocí „pijícího emoji.“ Ze stejného důvodu v další kauze pivovar Salikatt podle serveru www.nrk.no ze strachu z pokuty žádal své fandy, aby upustili od tagů, recenzí a vůbec zpětných vazeb spojených s jejich pivem na sociálních sítích.

Mnozí doteď nepochopili, proč si nemůžete dát pivo na sportovním stadionu tak, jak jste mohli na koncertě, či v divadle. Podle těch, jež údajně oplývají třídním opovrhováním, sport a alkohol a přítomnost dětí k sobě nepatří, a to ani tehdy, když se diváci k tomu sportování stejně nemají. Copak by snad někdo riskoval, že to prostý lid zvládne (na rozdíl od VIP klientely, pro jejíž prahnutí pro dočasnou úlevu a/nebo potěšení platí jiná pravidla), bude-li jí naléván alkohol? Pro některé ale platí, že samotný zápas plus závodění o zlatý mok o přestávkách zápasů, postávání ve frontách, pití plnými doušky a běhání zpět na tribunu jsou dvě podívané za cenu jedné. Ovšem pivo vám údajně zkrátí život jen o dvě minuty, zato zápas minimálně o 90 a kdo si nechce raději užívat 45 půllitrů plnými doušky?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. Pivo vám zkrátí život o dvě minuty? Pokud někdo takové kravině věří ať klidně abstinuje.

    P.S. Znal jsou osobně několik pitomců věřících podobným blábolům, už mezi námi nejsou. 🙂

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*