Drahý restart |

Sdílet článek:

Když se na víc než rok ochromí společnost a ekonomika, má to následky, které budeme ještě dlouho cítit. …

Zdražuje skoro všechno a zdražovat bude. Potkává se hned několik vlivů, které dohromady podle ekonomů vytvářejí ve vyspělých zemích největší tlak na růst cen od ropné krize sedmdesátých let. Česko jako malá, otevřená, na zahraničním obchodě vysoce závislá země tyto dopady velmi výrazně pocítí. A když se k nim přidají ještě domácí tlaky, jako je velmi rychlý růst veřejného dluhu kvůli rozhazování Babišovy vlády a prudký růst cen nemovitostí, stáváme se zemí, která je prudkým růstem cen silně ohrožena.

Globálních vlivů je hned několik. Nejsilnější je nedostatek surovin a polotovarů. Po lockdownovém roce, kdy se značná část ekonomiky utlumila, a dokonce se přinejmenším na čas zpřetrhaly některé obchodní sítě, je všude postlockdownová touha ten ztracený čas dohnat. Vyrábět, prodávat, nakupovat. Když všichni všechno chtějí, ceny surovin a polotovarů letí vzhůru. Tak prudce ceny komodit rostly právě naposled za ropné krize sedmdesátých let minulého století.

Největší domácí firma Škoda Auto ohlásila v pátek 11. června, že ruší směny ve výrobě automobilů. Není to jako loni kvůli nezájmu zákazníků. Tehdy se v Evropě prodeje aut propadly o 40 procent. Parkoviště kolem továren byla zaplněna hotovými auty, která neměla kupce. Teď je to naopak. Zákazníci jsou, ale není z čeho vyrábět. Škodovce chybějí suroviny a polotovary. Především čipy. Firemní časopis Škodovácký odborář tvrdí, že automobilka prochází nejtěžším obdobím od chvíle, kdy do ní v roce 1993 přišel německý Volkswagen.

V týž den, kdy Škodovka ohlašuje odstavení dalších směn, zveřejňuje Český statistický úřad aktuální data o cenách dovážených a vyvážených surovin. V dubnu se proti předchozímu roku zvedly o desítky procent. Dovážená ropa, elektřina a plyn byly o 47,7 procenta dražší než loni v dubnu, ceny dovážených rud kovů a kovového odpadu stouply o 15,5 procenta. U vývozu zdražila minerální paliva o 46,5 procenta, suroviny jako kovový odpad, dřevo a sběrový papír o 30,3 procenta. Svaz průmyslu tento týden upozornil, že firmám komplikuje život růst cen surovin, materiálů a polotovarů, které potřebují k výrobě.

Podle informací Svazu průmyslu a dopravy zaznamenalo za poslední půlrok zdražování vstupů 91 procent firem. Nejvíc pociťují růst cen u oceli, mědi, hliníku a dalších kovů, plastů, elektronických čipů, ale také u energií, sběrového papíru či stavebních materiálů. Skoro polovina firem v průzkumu svazu uvedla, že už kvůli rostoucím cenám vstupů musela zdražit své produkty.

Prudký růst cen surovin je právě reakcí na to, jak se najednou skoro po ročním vypnutí ekonomiky firmy naplno rozjíždějí a chtějí dohnat ztracený čas. Surovin ale není dost, a proto zdražují. Vyšší ceny se okamžitě propisují do finálních cen výrobků. Tam, kde to jde, firmy zdražují. U dlouhodobých smluv, kde jsou ceny dohodnuty dopředu, se podnikatelé buď musejí smířit s tím, že vydělají méně, nebo se naopak snaží změnit smlouvy a cenu zvýšit. Tam, kde to jde a zákazník na to přistoupí.

Dalším velmi výrazným vlivem, který bude globálně všechno zdražovat, jsou ceny energií. Podle aktuálních výsledků statistického úřadu Evropské unie Eurostat se v květnu ceny energií meziročně zvedly o 13,1 procenta. To je vůbec nejvyšší růst cen energií za posledních deset let. Částečně se dá vysvětlit propadem z minulého roku, kdy kvůli covidovému lockdownu, který utlumil život a omezil spotřebu energie, ceny padaly. Loni v květnu se meziročně propadly o 11,9 procenta. Jenže aktuálně jsou energie výrazně dražší, než byly před koronavirovým vypínáním.

Perfektní bouře cen

Velký vliv na ceny energií má zdražování emisních povolenek. Těmi se snaží Evropská unie uměle zdražovat energii z klasických zdrojů a další branže průmyslu, které vypouštějí skleníkové plyny. Cena povolenky je na rekordech. Růst se zrychlil poté, co Evropská unie v prosinci schválila ambici přísnějšího cíle ve snižování emisí. A dá se čekat další růst. Protože přichází další zpřísňování cílů. S ním chce Evropská unie přijít už 14. července, kdy hodlá prosadit, aby se Evropa stala bezuhlíkovou ekonomikou v roce 2050. Už do roku 2030 by se emise proti roku 1990 měly snížit o 55 procent. K tomu urychlení má přispět rozšíření emisních povolenek do dalších odvětví. Zatím platí v energetice, ocelářství, chemickém, cementářském, sklokeramickém průmyslu a letectví. Na všechny tyto obory jsou tak uvaleny přirážky. Brusel navrhuje, aby se povolenky dál rozšířily i do stavebnictví nebo silniční dopravy. To všechno znovu zvedne ceny. K tomu se chystají ještě nové energetické daně, které nepůjdou do státních rozpočtů členských zemí, ale přímo do společného rozpočtu Evropské unie. To všechno dál masivně zvedne ceny energií.

V českých rodinných účtech zatím nejsou vyšší účty za energii vidět. Meziročně se v květnu dokonce snížily, když elektřina zlevnila o 3,4 a plyn o 4,7 procenta. Růst se ale dá čekat. Pokud se tedy vláda nerozhodne před lidmi vyšší ceny energie skrývat tím, že je bude fakticky skrytě dotovat. Stejně jako ceny surovin se ceny energií promítají do vyšších cen všeho zboží.

Právě růst cen energií a surovin dál přispívá i k vzestupu cen nemovitostí, o které je rekordní zájem. Stavebním firmám zdražují skoro všechny suroviny. Stojí před stejným dilematem jako Škodovka a další firmy, kterým zdražují suroviny. Zdražit. Mohou si to dovolit, protože o nemovitosti je rekordní zájem. Právě na nich už je vidět klasická inflační spirála. Lidé se bojí, že jim inflace sníží hodnotu jejich úspor, proto se je snaží ukládat do čehokoli hodnotného. V Česku, kde nejsou lidé zvyklí příliš investovat do akcií, jsou právě nemovitosti první volbou.

Hlídači už startují, hypotéky podraží

Ve všech zemích navíc vlády pumpovaly v čase koronavirového vypnutí do ekonomiky rekordní množství peněz, aby ji udržely v chodu. U nás Andrej Babiš rozhazoval víc než za kompenzace těm, kdo přišli kvůli covidu o zdroj příjmů, lidem, kteří se kvůli covidu do žádné finanční tísně nedostali, protože jsou placeni od státu. Výrazně zvedal důchody, sociální dávky i dotace. Tím napumpoval do ekonomiky peníze, které lidé ve chvíli, kdy se po dlouhých měsících otevřely obchody a restaurace, chtějí utrácet. Obchodníci si proto mohou dovolit zvednout ceny.

To je přesně ten souběh vlivů, kterému se v angličtině říká perfektní bouře. Konstelace pro prudký vzestup cen.

Ten se bude snažit zkrotit Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. Ekonomové očekávají, že je teď bude zvedat v rychlé sérii se snahou inflaci srazit k hranici, kterou má určenu jako „finanční stabilitu“. Za tu považuje centrální banka situaci ve chvíli, kdy ceny nerostou ani nepadají o víc než dvě procenta. Vzestup cen nemovitostí se u nás do indexu spotřebitelských cen nepočítá. Banka ceny domů a bytů sleduje zvlášť.

Ekonomové a znalci chování centrální banky očekávají, že proti inflaci zasáhne dost razantně a ceny se bude za každou cenu snažit udržet na uzdě. „Je zde kultura společnosti, která se odráží i na tom, jak centrální banky přistupují k plnění inflačních cílů. Leccos lze odvodit od toho, jak vypadá majetek průměrné domácnosti v porovnání s jejími dluhy. A zde lze obecně říci, že zatímco průměrné domácnosti v anglosaské společnosti mají po značnou část své existence dluhy vyšší než majetky, u středoevropských domácností (německých, rakouských, našich atp.) je tomu naopak,“ napsal pro Lidovky.cz ekonom, který chování centrální banky důvěrně zná, bývalý guvernér Miroslav Singer. „To pak vede k tomu, že středoevropské společnosti si umí představit, že se krizemi, či obecněji obtížemi ‚prospoří‘, a nejsou příliš nakloněny uvolňování měnových politik. Naopak zadlužená, ale také více investující anglosaská kultura má větší tendenci vnímat měnové uvolňování obecně přinášející větší příjmy a nižší nezaměstnanost jako něco, co prvoplánově vítá. Což se, jak moc pěkně ilustrují i debaty uvnitř ECB, odráží i v kultuře centrálních bank.“

Dá se proto čekat, že k vyšším cenám v ekonomice se na nějaký čas přidají i vyšší úroky z půjček. To zatíží především rodiny, které mají hypotéky a našponované rozpočty. Banky zpravidla na vzestup úrokových sazeb centrální banky speciálně u nás reagují tak, že víc zdražují úvěry, než zvyšují výnosy z vkladů. I to je rys střadatelské ekonomiky, o níž mluví Miroslav Singer.

Rostoucí ceny a reakce politiků na ně budou jedním z hlavních témat volební kampaně. Ti, kdo sedí u vládní kasy, už dnes začali kampaň platit. Premiér Andrej Babiš považuje za nejvyšší prioritu státního rozpočtu, který se navzdory konci koronavirového útlumu propadne do hrozivého schodku 390 miliard korun, opět zvyšování důchodů. Ministryně práce Jana Maláčová, jejíž sociální demokracie nemá moc velkou šanci, že vůbec po volbách ve sněmovně usedne, tlačí na zvyšování sociálních dávek a minimální mzdy. Čekají nás dostihy v rozdávání a kompenzacích rostoucích cen.