Evropa slaví vítězství nad Čínou. Jenže všechno je jinak |

Sdílet článek:

PŘEMYSL SOUČEK

V Evropě, především pak v EU, se odstavuje ročně bezmála 10 uhelných elektráren ročně. Žádné nové se nespouští. Jak tenhle poměr vypadá v Číně?

Zelení politici v EU napříč stranami i zelení aktivisté dokola opakují, jak musíme stále rychleji odstavovat uhelné zdroje energie. Jen tak je, podle nich, možné zachránit „klima“. A dělají pro to, co mohou. Bez ohledu na následky. Kvůli tomu, tedy kvůli nim, Česku hrozí, že už v roce 2026 mu bude chybět 40 procent elektřiny a uhlí pro teplárny a individuální vytápění.

Má tahle oběť nějaký klimatický smysl?

Na SeznamZprávy se objevil článek, který upozorňuje na to, že v Evropě a především v členských státech EU od roku 2005 odstavilo 147 uhelných elektráren (zde). Autor se odkazuje na data environmentalistického sdružení Europe Beyond Coal, jež výkaz odstavených elektráren prezentuje. Sdružení zelených skupin také uvádí, jaký je celkový odstavený výkon těchto elektráren. Jde o 105 gigawattů. To představuje třetinu zatížení celé evropské sítě. Že se tempo odstavování zvyšuje, o tom svědčí údaj, že od roku 2016 se odstavilo 64 gigawattů v uhlí.

Autor upozorňuje, že to je výkon blízký maximálnímu zatížení sítě v Německu. Pro ty, kteří tvrdí, že se v EU pro klima nic nedělá, nebo že se dělá málo, tohle asi nebude žádný argument. Pro všechny ostatní už ano. Už hezkých pár let se v členských státech EU nepostavila jediná uhelná elektrárna. V celé EU a Velké Británii k tomu zůstalo v provozu už jen necelých 115 gigawattů uhelného výkonu.

Zelení aktivisté EU nebo jednotlivé státy v Evropě rádi srovnávají s Čínou. Operují přitom často s tím, kolik občasných zdrojů energie se v tom státě postavilo. Méně už mluví o tom, že Čína také staví uhelné elektrárny. A velmi se snaží vyhýbat diskuzi o tom, kolik jich tento stát staví, případně kolik jich odstavuje.

Už první pohled na čísla ukazuje, proč tomu tak je

Jen v roce 2020 zvýšila Čína svůj uhelný výkon o 29,8 gigawattu (zde, po odečtení odstaveného výkonu). To je čtvrtina zbývajícího uhelného výkonu v celé EU! Pro dokreslení situace, ostatní svět naopak v roce 2020 uhelnou kapacitu snížil o 17,2 gigawattu. Čína navíc ve stejném roce schválila výstavbu dalších uhelných zdrojů s celkovou kapacitou 36,9 gigawatt. V různých fázích tak měla v roce 2021 země uhelné elektrárny s kapacitou 247 gigawatt. Čili více než dvojnásobek unijního uhelného výkonu. Za loňský rok schválila Čína výstavbu dalších 106 gigawatt v uhlí (zde). Tři čtvrtiny nových uhelných zdrojů na světě se mají postavit v Číně. (Mimochodem, Čína spolu s Indií představují téměř dvě třetiny světové spotřeby uhlí! zde).

EU se 7-8 procenty světových emisí CO₂ nechce mít do roku 2050 v provozu ani jednu uhelnou elektrárnu a ve stejném roce chce být „uhlíkově neutrální“. Čína se 30procenty světových emisí slibuje svoji „uhlíkovou nulu“ na rok 2060.

Má tedy zelená lobby pravdu, když nutí Evropany k tomu, aby se ve jménu „záchrany klimatu“ co nejdřív vzdali uhlí? Nebo ve skutečnosti jen vědomky či nevědomky hájí čínské zájmy? Pokud váháte, nápovědu můžete najít například zde, nebo zde.