Existuje univerzální rada jak probudit spáče?

Zkušenosti většiny lidí jsou velmi tristní, spáči se jim vysmívají nebo vůbec nechápou, o čem mluví, případně dávají najevo, že podobná témata je nezajímají a vůbec nechápou proč jim do hlav cpou takové nesmysly. Mainstream o tom přece nepíše a co není v korporátních médiích, to přece neexistuje.

Takové reakce jsou však u spáčů zcela přirozené a je nutné s nimi předem počítat. A především je nutné z jakýchkoli pokusů o „probouzení“ vyloučit hned dvě sorty lidí: tvrdé spáče a ty, kteří jsou na opačné straně, tedy patří k oněm asi 5% „loutek,“ což znamená, že jsou nejen v absolutní opozici, ale také aktivně pracují na tom, aby byla globalistická agenda úspěšná.

Zatímco jedinci z druhé zmíněné sorty ve vašem okolí zřejmě nejsou  vůbec nebo je jich velmi málo a nejspíš vám nejsou ani natolik blízcí, abyste se s nimi nějak více bavili, pak první zmíněná skupina je velmi početná. Tvrdý spáč se může probudit jedině sám a to tehdy, kdy se do značné míry stane obětí probíhající agendy a zároveň musí pochopit i to, že se touto obětí stal.

Paradox je, že právě tito tvrdí spáči, jichž je hodně, jsou hlavními „držáky“ systému. S těmi je jakákoli řeč zbytečná, protože většina z nich bezmezně věří tomu, že to, co večer neslyšeli ve zprávách v televizi nebo nečetli na Novinkách, nemůže být pravda.

Také nemá cenu se jakkoli pokoušet probouzet skalní voliče globalistických stran, neboť i ti patří k velmi tvrdým spáčům už jen tím, že bezvýhradně věří globalistickým loutkám, díky nimž je agenda nastolována.

Tím mám na mysli voliče letité, kteří z nějakého důvodu volí kteroukoli z politických stran napojených na globalistické struktury (u nás např. všechny strany „pětikolky,“ ANO, ČSSD apod.) a tvoří jejich velmi pevné voličské jádro. Aby totiž pochopili stávající děje, musí zavrhnout i ty, komu sami z nějakého důvodu bezmezně důvěřují.

Skutečně skalní voliči těchto stran jsou nejen tvrdými spáči, ale dokonce by se dalo říci, že jejich funkce je obdobná té, kterou má oněch 5% „loutek,“ jejichž hlavním cílem je úspěšně realizovat globalistickou agendu.

Nicméně zbytek spáčů lze za jistých okolností probudit. Nevoliči nebo voliči váhaví, kteří volí pokaždé jinak a někdy pro změnu vůbec jsou pole neorané a mnozí jsou možná na cestě k „probuzení.“

Na probouzení je třeba jít pomalu. Předně vám daný člověk musí důvěřovat. Pak je dobré pozvolna, aniž by si to dotyčný uvědomil, naťuknout tu část agendy, kde s vámi bude daný člověk v souladu.

Globalistická agenda je velmi rozsáhlá, vždy se najde něco, na co se takový spáč takzvaně „chytí.“ Každý člověk je odpůrcem některé z již probíhajících agend – vy jen musíte zjistit které (pokud to již víte, pak je to o to lepší).

Tedy pokud je například daný člověk svědek covidův, nemá cenu na něj jít přes covidový podvod. Nicméně na druhou stranu je třeba proti muslimské invazi, takže zde je dobré zvolit tuto cestu a celou agendu v tomto směru projít a spojit ji s jinými agendami, neboť vše je různě propojeno.

Někdo jiný je například odpůrcem covidismu, ale jiným agendám (např. klimatické) věří. Pak je dobré jít na probouzení přes covidový podvod. Pokud je někdo tvrdým zastáncem hotovosti, můžete začít s tímto tématem a vysvětlit způsob, jakým se má přejít na digitální totalitu.

A tak bychom mohli pokračovat. Témat je hodně a pokud někdo pochopí jednu část agendy, pak postupně dojde i k pochopení všech ostatních, Může to však trvat celkem dlouho.

Takové probouzení však musí být pomalé a postupné, jen málokoho probudíte během několika málo rozhovorů. Může to trvat i dlouhé měsíce a na většinu si nakonec musí přijít každý sám.

Abyste však sami mohli jiné „probouzet,“ pak musíte také velmi dobře znát všechny aspekty agendy a musíte je umět také vysvětlit a případně i vhodně argumentovat, protože spáči většinou nejsou schopni uvěřit pravdě, která je pro většinu lidí příliš neuvěřitelná, proto se snaží mnohé popřít.

A rozhodně tak nečiňte násilně, protože především samotný spáč musí chtít se s vámi na dané téma bavit.

Probouzení rozhodně není jednoduché a – jak se mi podařilo zjistit – v různých zemích je ono procento spáčů poněkud rozdílné. U nás je spáčů spíš nad běžný průměr.

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, kde se berou ony propastné rozdíly mezi různými zeměmi. Proč je někde víc „probuzených“ a jinde jen velmi málo? Našla jsem hned několik  faktorů, které však nikdo z nás příliš neovlivní. Jedním jsou osobní zkušenosti s agendou – čím víc lidí v dané zemi je má, tím víc je „probuzených.“

Tedy například v Holandsku, kde je podle mého názoru počet probuzených výrazně nad běžným evropským průměrem, mají zkušenosti s několika agendami – výměnou obyvatel, islamizací, klimatickou agendou (vyvlastňování farmářů) i tvrdou covidistickou politikou. K probuzení mnoha lidí pomohl i fakt, že jedna z parlamentních stran velmi otevřeně věnuje boji proti globalistické agendě.

V momentě, kdy se podobné téma přenese do parlamentu, dozví se o něm mnohem širší masy, než když je uzavřeno jen v rámci alternativních médií. Tam, kde k něčemu podobnému došlo, došlo také k rychlému probuzení širších mas. Mimo Evropu to vidíme třeba v USA na Floridě nebo kanadské Albertě.

Proto jsou politici velmi důležitou cestou k probuzení mas. Jsou mnohem lépe vidět. Tedy ti, kteří se umí velmi otevřeně projevit jako antisystémoví. V zemích, kde působí silná politická osobnost nebo strana, která je slyšet a nebojí se „rýpat“ i na parlamentní půdě do témat globalistické agendy – do WEF, WHO, OSN a různých konkrétních částí této agendy –  je mnohem víc lidí „probuzených.“

V takových zemích se již na parlamentní půdě propírala jak účast vlád na WEF či Bilderbergu, tak plánovaná diktatura WHO či otázky Velkého resetu (resp. Agendy 2030). To se samozřejmě dostalo i do mainstreamu a tím i ke spáčům, z nichž někteří se o daná témata pak začali sami zajímat.

Pokud se cokoli z uvedeného rozjede na vyšší politické úrovni, pak se to vždy donese k masám, které se tak rychleji „probouzí.“ Jenže to se například u nás vůbec neděje.

Univerzální  rada jak probudit spáče neexistuje. Výše jsou jen různé tipy, přičemž je třeba si uvědomit, že člověk je z podstaty tvor stádní a i sami spáči se začnou automaticky probouzet s tím, jak kolem nich začne přibývat probuzených lidí. Budou chtít být se stádem, tedy s většinou.

Souběžně však probíhá i boj, kdy zhruba stejně velká skupina globalistických loutek se snaží v probuzení spících mas zabránit. A s tím, jak se začnou spáči probouzet, bude tato skupina stále úpornější ve své snaze toto probouzení zastavit.

To můžeme vidět například na stávajícím utužování cenzury a tím maximální snaze o odříznutí spáčů od jiných než mainstreamových informací.

I globalisté si totiž jsou vědomi, že jejich plány může zarazit pouze probuzení spících mas…