Glosa MM: Američtí a evropští politici začali potichu jednat s ukrajinskou vládou o možných mírových rozhovorech s Ruskem

MIROSLAV MACEK

Courtney Kubeová, Carol E. Leeová a Kristen Welkerová z americké NBC:

Američtí a evropští politici začali potichu jednat s ukrajinskou vládou o možných mírových rozhovorech s Ruskem, které by vedly k ukončení války, jak nám sdělili jeden současný a jeden bývalý člen americké administrativy, kteří o těchto jednáních vědí.

Jednání má velmi široký rámec toho, čeho by se měla Ukrajina při jednáních vzdát, tvrdí američtí představitelé. Některá jednání, která popisují jako „delikátní“, se konala minulý měsíc během setkání představitelů více než 50 zemí podporujících Ukrajinu, a to včetně členů NATO, známých pod názvem Ukraine Defense Contact Group.

Řekli dále, že tyto debaty vycházejí ze současné dynamické vojenské situace na Ukrajině a z politické situace v USA a Evropě.
Začaly v době, kdy si USA a Evropané uvědomují, že nastala patová situace a snižuje se schopnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Bidenova administrativa se dle těchto členů též obává, že Ukrajině docházejí síly, zatímco se zdá, že Rusko jich má nekonečné množství. Ukrajina má též velké problémy s náborem branců a s veřejnými protesty proti některým Zelenského náborovým příkazům.

Vláda USA je též znepokojena malým zájmem veřejnosti o Ukrajinu po vypuknutí střetů Izraele a Hamásu. Američtí představitelé se obávají, že tento posun způsobí, že podpora Ukrajiny bude ještě obtížnější.

Někteří američtí vojenští představitelé začínají pro současnou vojenskou situaci na Ukrajině soukromě používat výraz „patová situace“ a někteří tvrdí, že bude záležet na tom, které vojenské síly vydrží déle. Žádná strana nedělá velké územní pokroky a někteří američtí představitelé mluví o „válce centimetrů“.

Soukromě také dodávají, že Ukrajině zbývá čas jen do konce tohoto roku nebo těsně po něm, než se rozproudí mnohem urgentnější debata o mírových jednáních. Stejný názor sdílejí s americkými představiteli, jak tito tvrdí, též evropští spojenci.

„Jakékoli rozhodnutí o těchto jednáních je na Ukrajině,“ prohlásila Adrienne Watsonová, mluvčí Národní bezpečnostní rady v jednom ze svých prohlášení.

„Zaměřujeme se na pokračování silné podpory Ukrajiny, která brání svoji svobodu a nezávislost před ruskou agresí.“

Jeden z amerických představitelů též sdělil, že USA se podílejí při rozhovorech s Ukrajinou o možném rámci mírového summitu, ale řekl též, že Bílý Dům si není vědom jakýchkoliv současných jednání s Ukrajinou o takové možnosti.

Prezident Joe Biden se intenzivně zaměřuje na problém vyčerpávající se ukrajinské vojenské síly, jak sdělili dva zainteresovaní lidé.

„Lidská síla je momentálně v popředí zájmu,“ řekl jeden z nich. „USA a jejich spojenci mohou sice zásobovat Ukrajinu zbraněmi, ale pokud ta nemá dostatek kompetentních sil na jejich v yužití, nic dobrého z toho nepochází.“

Biden požádal kongres o přidělení další pomoci Ukrajině, ale neuspěl kvůli odporu některých republikánských kongresmanů. Bílý dům spojil pomoc Ukrajině a Izraeli do souhrnného požadavku, což získalo podporu u některých republikánů, ale jiní republikánští kongresmani chtějí hlasovat jen o podpoře Izraele.

Předtím, že začala válka Hamásu a Izraele, představitelé Bílého domu vyjadřovali veřejně přesvědčení, že další pomoc Ukrajině bude přijata kongresem do konce tohoto roku, zatímco soukromě vyjadřovali obavy, že to bude velice obtížné.

Biden ujišťoval americké spojence, že kongres tuto další pomoc Ukrajině schválí a plánoval k tomu pronést zásadní projev. Jakmile však teroristé Hamásu napadli Izrael, prezident se zaměřil na Střední Východ a jeho zásadní ukrajinský projev se svrkl na slova z Oválné pracovny, že je zapotřebí podporovat jak Izrael, tak Ukrajinu.

Bidenova administrativa nemá žádné indikace, že je ruský prezident Vladimir Putin připraven jednat s Ukrajinou, řekli dále tito dva američtí členové administrativy. Západní představitelé jsou stále přesvědčeni o tom, že Putin věří tomu, že může „vydržet“ Západ, tedy pokračovat v boji tak dlouho, až USA a jejich spojenci ztratí domácí podporu pro příliš drahé dodávky zbraní a munice Ukrajině, dodali dále.

Jak Ukrajina, tak Rusko se snaží zvýšit své vojenské dodávky. Rusko zvedlo svoji produkci dělostřeleckých nábojů a během několika příštích let je jich schopno produkovat 2 milion y kusů ročně, jak tvrdí západní představitelé. Ale Rusko vypálilo, jak se předpokládá, jen vloni na Ukrajinu 10 milionů nábojů, takže musí spoléhat též na cizí země.

Bidenova administrativa již utratila podle Pentagonu na podporu bezpečnosti Ukrajiny od ruské invaze v únoru 2022 43.9 miliard dolarů. Jeden z amerických představitelů řekl, že administrativě zbývá již jen 5 miliard, než dojdou peníze. Nemusí ovšem zbýt žádné peníze, pokud administrativa neřekne, že nalezla zásluhou účetní chyby při ocenění dodávek v minulých měsících ještě 6.2 miliardy dolarů.

Pokrok ukrajinské protiofenzivy je velice pomalý a naděje, že Ukrajina získá signifikantní úspěch včetně dosáhnutí pobřeží poblíž ruské fronty, uvadá.

Nedostatek viditelného úspěchu na frontě způsobuje, že se nedaří zvrátit klesající trend veřejné podpory další pomoci, řekli též tito představitelé.

Gallupův průzkum veřejného mínění zveřejněný tento týden ukazuje snižující se podporu další pomoci Ukrajině, když 41% Američanů tvrdí, že USA pomáhají Ukrajině příliš. To je signifikantní změna oproti průzkumu před třemi měsíci, kdy tak soudilo jen 24% Američanů. Průzkum též ukázal, že 33% Američanů si myslí, že pomoc je přiměřená a 25% se domnívá, že je nedostatečná.

Veřejná podpora pomoci Ukrajině se začíná zmenšovat i v Evropě.

Jako stimul pro Zelenského, aby zvažoval jednání, by mohlo NATO slíbit Kijevu nějaké bezpečnostní záruky, a to i v případě, že by se formálně nestalo členem aliance, řekli dále tito dva představitelé. To by způsobili podle nich, že Ukrajina by měla jistotu, že ji Rusko v nudoucnu opět nenapadne.

V srpnu poradce Národní bezpečnostní rady Jake Sullivan řekl reportérům „my to nevidíme tak, že konflikt je v patové situaci, Ukrajina získává území zpět metodicky a systematicky“.

Ale západní představitelé vědí, že v toku času se nic takového neděje a s chladným počasím bude obtížné jak pro Ukrajince, tak pro Rusy toto změnit a dodávají, že to sice není nemožné, ale bylo by to velice obtížné.

Američtí představitelé též vědí, že se Rusové pokusí opět zasáhnout ukrajinskou kritickou infrastrukturu a civilisté tak budou muset překonávat tuhou zimu bez tepla a elektřiny.

Očekávají též, že Ukrajina bude chtít nové, těžší vojenské vybavení, ale „roste všeobecné přesvědčení, že už je příliš pozdě a je čas se nějak dohodnout“, řekl bývalá člen administrativy. Není totiž jisté, že Ukrajina by byla schopna další jarní ofenzivy.

Další z členů administrativy odmítá, že by USA tlačily Ukrajinu k jednání, neboť Ukrajinci berou do úvahy počasí, ne nikoli geopolitiku.

MACEK Miroslav

(21 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...