Istanbul: Putinovi (ne)spadla maska

Letošní patnáctý květen ukázal celému světu, že Putin je nejen agresor, ale i zbabělec. Bez ohledu na „chytré“ řeči kohokoli o míru. Míru falešném, chamberlainovském. Ten vede toliko k jednomu. K další, ještě hrůznější válce.

Tak začíná svůj komentář Josef Stejskal a v tomto duchu pokračuje. Podle mého názoru však ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi žádná maska nespadla. Ruská politika je od počátku „speciální vojenské operace“ alias ruské agrese proti Ukrajině stále stejná – usiluje o zničení Ukrajiny jako prozápadně orientované země a používá k tomu všechny dostupné prostředky.

Snad jen, že agresivní velmoc vede slaboch a lhář. Kdyby šéfovi Kremlu šlo skutečně o mír, do Turecka by přiletěl a začal jednat. Zelenskyj tam čekal. Byl připraven. Agresorovi s jeho expanzionistickým apetitem ovšem o mír nejde a jít nemůže. Stejně jako Hitlerovi; ať už bylo jeho uvažování jakékoli, rozhodně nebylo promírové – ani když dobýval, ani když ustupoval. Netvrdím, že Putin rovná se Hitler. Hovořím o principu.

O tom, zda je Putin slaboch sice pochybuji, nicméně ruská politika, kterou reprezentuje, je skutečně „konstantní“. A porovnávání Putina s Adolfem Hitlerem je rovněž poněkud mimo realitu. Hitler na rozdíl od Putina neměl jaderné zbraně a Hitlerovy „zázračné“ zbraně se nakonec stejně ukázaly jako nesmysl. Hitler navíc bojoval s celým tehdejším politickým světem reprezentovaným poválečným „Západem“ a poválečným „Východem“. Putin se naopak snaží vytvořit novou protizápadní osu společně s Čínou, Indií – se svými spojenci v BRICS. A moc dobře ví, že USA jsou nad ruské síly.

V této souvislosti musím opět konstatovat, že Trump má v jedné zásadní věci naprostou pravdu. Kritizuje politiku svého předchůdce Joea Bidena s tím, že Rusku nemělo být nikdy dovoleno na Ukrajinu vpadnout. A to bylo možné jenom tak, že se s Ruskem mělo jednat. Místo toho tehdejší americká administrativa vytrvale opakovala, že Rusko Ukrajinu přepadne. A když se tak stalo, prohlásil Biden, že stahuje všechny Američany, protože kdyby vypukla válka mezi Ruskem a USA, byla by to 3. světová válka se vším všudy. Byl to BIden, který několikrát během ruské agrese zopakoval, že USA své vojáky na Ukrajinu nepošlou. Jaký pak je to rozdíl mezi BIdenovou a Trumpovou politikou, který vyzývá k tomu, aby na Ukrajinu poslala svá „mírová vojska“ EU, respektive evropské státy NATO?

Stejskal pokračuje: Jistou míru důvěry mohl šéf Kremlu vyvolat, kdyby do Istanbulu přijel a zahájil s nejvyššími představiteli napadené země vážná jednání. Stal se ale pravý opak. Poslat místo sebe „třetí ligu“, jak přístup Kremlu výstižně charakterizoval ukrajinský prezident, je nestydatost a urážka.

Další argumentace, která nebere v úvahu realitu na bojišti a ukrajinské politiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), které mu zakazuje jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Současně přikazuje ministrům, aby připravili víceúrovňový bezpečnostní systém, který by zemi ochránil před ruskou agresí. Jde o přímou reakci na pokus Kremlu anektovat si okupovaná ukrajinská území. Toto je zpráva ze 4.10.2022. Nevím o tom, že by bylo toto rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany odvoláno. Nebo to na Ukrajině funguje tak, že co řekne Volodymyr Zelenskyj je zákon a když on chce s Putinem jednat, žádnou změnu Rady nepotřebuje?

A nakonec bych rád okomentoval tak zvaný „chamberlainovský mír“. V roce 1938 byla Velká Británie a Francie, které podepsaly s Hitlerem a Musolinim Mnichovskou dohodu, ve svízelné situaci. Skutečně si nepřály válku s Německem, a tak vsadily na jednu kartu s tím, že se snad Hitler úplně nezblázní a nezaútočí. Historie nás poučila v tom, že se tragicky mýlily a Hitler to pochopil jako signál k tomu, aby si podmanil celou Evropu. Za cenu nesmírných obětí pak bylo Hitlerovo Německo poraženo.

Co se rýsuje na Ukrajině? Pokud budeme jakoukoliv možnou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou označovat jako „chamberlainovský mír“, pak žádný mír není v dohledu a bude pokračovat ruská agrese a pomalé dobývání dalších území Ukrajiny. Pro Ukrajinu to bude mít ten důsledek, že nenastane žádná rekonstrukce a bude pokračovat ničení ukrajinské infrastruktury. Ukrajinští emigranti zůstanou tam, kde jsou – i v Česku – a to bude další ztráta pro ukrajinskou společnost.

Stejskal si nakonec kopnul i do Trumpa: Jasně vidíme, kdo je žábou na prameni. Že na to Trump nebude reagovat stejně jako kdyby tou žábou byl Zelenskyj, je smutná realita této doby a smutný obraz politiky Donalda Trumpa.

Přitom je to tak, že bez inciativy Trumpovy administrativy by žádné jednání v Istanbulu neproběhlo. Navíc, ruská a ukrajinská delegace se alespoň na něčem dohodla, a sice, že si vzájemně vymění na tisíc zajatců. Je to málo, samozřejmě, ale je to realita.

USA mají údajně na Rusko přichystané „drtivé sankce“, pokud se nepodaří dosáhnout příměří. Vše nyní směřuje k setkání Trump-Putin. Ukrajina, a nakonec i Rusko, potřebuje konec války. Uvidíme, zda se Trumpově administrativě podaří nějaké hmatatelné dohody dosáhnout.